Článek
Každý to asi známe. Sedíme u počítače (nebo děláme něco jiného), soustředěně ťukáme do klávesnice, a někde v koutku duše se tiše ozývá: „Měl(a) bych něco vypít, všude píšou o pitném režimu.“ Ale často jsme příliš líní. Vždyť se nic neděje. Žízeň se nehlásí, tělo funguje, hlava taky. Tak proč bychom se zvedali pro sklenici vody?
Skutečně je pití dostatku vody tak důležité? Není to už přežitek? Neříká věda v jednadvacátém století už něco jiného?
Přehledová studie
Nedávno, v listopadu loňského roku, vyšla přehledová studie zahrnující 18 výzkumů, která si posvítila na úplně obyčejnou věc: co se stane, když lidem změníme množství vody, kterou denně pijí.
Tato práce je podle autorů zatím nejpodrobnějším shrnutím toho, co dnes víme o tom, jak změna množství vypité vody ovlivňuje lidské zdraví.
Výzkumníci se prohrabali 1464 studiemi, ale nakonec vybrali jen ty nejspolehlivější typy studií. A to takzvané randomizované klinické studie (celkem 18) – aby mohli co nejlépe odlišit, co skutečně způsobila samotná voda, a co mohlo být jen náhoda, nebo vedlejší vliv něčeho jiného (aby pokud možno vyloučili zkreslení).
Nešlo tedy jen o nějaké hypotézy či teorie. Vědci na to šli skutečně čili výzkumy probíhali v reálných klinických studiích (klinických znamená přímo na lidech).
Konkrétně dali vědci jedné skupině za úkol pít více vody a druhé skupině (kontrolní) nařídili nic neměnit. Čili účastníci z kontrolní skupiny byli požádáni, aby si udrželi své obvyklé pitné návyky.
Studie je k nahlédnutí buď zde, nebo pod článkem.
A výsledek?
Váha dolů díky vodě? Prý ano
Zní to skoro až podezřele jednoduše. Lidé, kteří začali přes den pít větší množství vody než obvykle – například o půl litru nebo litr – zhubli více než ti, kteří nepřidali nic. Konkrétně se ve studii uvádí, že úbytek hmotnosti byl o 44 - 100% vyšší ve srovnání s kontrolními skupinami.
Některé studie ukázaly, že ti, kdo si dali sklenici vody před jídlem, snědli méně, a přitom byli dříve sytí. Jako by voda oklamala náš mozek, že pitím vody vlastně jíme, což může přispět k pocitu sytosti a my následně skutečného jídla sníme méně.
Je ale asi vhodné dodat, že při hubnutí hraje klíčovou roli především upravená strava. Výzkum se také nezaměřoval na pohyb ani jiné změny životního stylu.
Čili pití vody přes den i před jídlem může s hubnutím zřejmě pomoci, nicméně hlavní faktory redukce tělesného tuku u zdravých lidí jsou pohyb a úprava stravy - čili kalorický deficit. Ne jen pití vody.
Ledvinové kameny? Více vody, méně kamenů
Když se v těle vytvoří ledvinový kámen, nebývá to nic příjemného. Dobrá zpráva je, že voda tu může sehrát roli ochránce.
V jedné z nejdéle trvajících studií, která sledovala lidi celých pět let, vědci zjistili, že ti, kdo pili vody více, měli přibližně o 15% nižší výskyt ledvinových kamenů.
I s tímto může voda pomoci.
A co dále?
Vědci se nezastavili jen u váhy nebo ledvin. Zkoumali také, jestli by voda mohla pomoct i s jinými zdravotními trablemi – třeba s krevním tlakem, migrénami, častými močovými infekcemi nebo cukrovkou 2. typu. A jak to dopadlo zde?
U lidí s cukrovkou se po zvýšení příjmu vody opravdu lépe držel cukr v normě. To je poměrně jasný a pozitivní výsledek.
U nízkého tlaku už to tak jednoznačné není. Jedna studie sice naznačila, že pití vody může mít vliv na nízký tlak, ale jiná už to nepotvrdila.
Podobně je to i s migrénami. Jedna studie ukázala, že pití více vody může zlepšit kvalitu života lidí s migrénou, ale jiná už žádný významný efekt na samotné bolesti hlavy nezaznamenala.
A co časté močové infekce? Zde je situace trochu složitější. Studie sice úplně nepotvrdila, že by zvýšený příjem vody pomáhal jako primární prevence u všech žen. Nicméně u žen, které měly opakovaně problémy s močovými infekcemi a zároveň pily málo tekutin, se po zvýšení příjmu vody počet těchto potíží snížil. Zdá se tedy, že obyčejná voda jim skutečně ulevila.
Takže zatímco u cukrovky to vypadá slibně, pozitivní vliv na nízký tlak, migrény a prevenci močových infekcí není podle této přehledové studie zcela jednoznačný a potřebuje další výzkum.
No a kolik vody tedy denně vypít?
Na to bohužel studie nedala jednoznačnou odpověď. A to vlastně nebylo jejím cílem. Zřejmě proto, že neexistuje jedna správná míra pro všechny. Při hře o doporučený příjem vody totiž hraje roli spousta věcí:
- Věk.
- Pohlaví.
- Hmotnost.
- Míra pocení.
- Místo, kde žijeme (podnebí).
- Roční období (zima, léto).
- Aktuální počasí.
- Nápoje a jídlo obsahující vodu (káva, čaj, džusy, mléko, maso, ryby, vejce, zelenina, ovoce, polévky, omáčky atd.).
- Aktivita (v práci, při sportu, při jiných denních aktivitách).
- Kojení.
- Nemoci (např. horečka, průjem, zvracení).
- Zdravotní problémy a užívání některých léků.
Ale jedno zřejmě platí: většina z nás by klidně mohla pít vody trochu více.
Závěrem
Protože voda teče z kohoutku, bereme ji jako samozřejmost. A tak trochu ji podceňujeme.
Přitom právě ta její samozřejmost působí skoro jako kouzlo. Nemá vedlejší účinky, nestojí skoro nic, je vždy po ruce. A podle této nové přehledové studie má schopnost lehce naklánět misky vah ve prospěch zdraví.
A co více – je to změna, kterou může udělat každý z nás hned teď. Nemusíme si kupovat drahé doplňky. Nemusíme přestavět celý životní styl (avšak kdo ho má špatný, tak by měl). Stačí si připomenout, že ta sklenice na stole není jen dekorace.
Říkáte si nic nového pod sluncem? Proč o tom vlastně píšu celý článek?
Píšu o tom proto, protože se jedná o novou velkou studii a mě samotného zajímalo, s čím novým vědci ohledně pití vody přišli. A možná by to mohlo zajímat i některé čtenáře.
Druhý důvod je ten, že spousta lidí pitný režim stále ignoruje, nebo podceňuje. Vím to ze své praxe. Na pitný režim svých svěřenců se ptám a upřímně - většinou nic moc.
Zdroje:
