Článek
Na konci ledna 2022 zveřejnil čínský bloger video z venkovského domu v okrese Feng v provincii Ťiang-su. Původně zde dokumentoval chudobu na venkově, když v kůlně vedle stavení narazil na ženu s řetězem kolem krku, kterým byla připoutána ke zdi. Venku byla lednová zima, ona přesto měla na sobě jen tenké oblečení a třásla se. Působila zmateně a vystrašeně. Kolem ní se po hliněné podlaze povalovaly zbytky jídla.
Osud matky osmi dětí pobouřil svět
Záběry se po internetu rozšířily během pár hodin a vyvolaly obrovský ohlas. Lidé chtěli vědět, kdo žena je, proč žije připoutaná v takových podmínkách a jak je možné, že si její situace nikdo nevšiml.
Místní úřady zpočátku tvrdily, že žena je manželkou tamního obyvatele Dong Č'-mina. Podle jejich prvotního vyjádření nebyla obětí obchodu s lidmi, ale potýkala se s psychickou nemocí. Krátce nato přišla další verze, podle níž šlo o žebračku, kterou rodina přijala už v roce 1998, a řetěz měl podle úředníků zabránit tomu, aby ubližovala svému okolí.
Ani jedno z těchto vysvětlení ale veřejnost neuklidnilo. S každým dalším prohlášením spíš přibývaly pochybnosti, na sociálních sítích se objevovaly podrobné rozbory jednotlivých vyjádření a lidé poukazovali na rozpory, které mezi nimi nacházeli.
Trpící matka osmi dětí byla několikrát prodána
Rostoucí zájem veřejnosti nakonec přinutil úřady vyslat do Fengu speciální komise. Teprve ty potvrdily, že se žena do rodiny nedostala dobrovolně, a identifikovaly ji jako Siao Chua-mej z provincie Jün-nan na jihozápadě Číny. Ukázalo se, že před příchodem do Fengu byla několikrát prodána mezi obchodníky s lidmi. V roce 1998 za ni rodina Dongových zaplatila pět tisíc jüanů.
Po příchodu do rodiny Dongových přitom ještě běžně komunikovala a zvládala se o sebe postarat. Během následujících let porodila osm dětí. Její psychický i fyzický stav se postupně zhoršoval, což nakonec vyústilo v diagnózu schizofrenie.
Dong vzal ženu k lékaři pouze jednou v roce 2013 a žádnou další péči jí už nezajistil. Od roku 2017 ji držel připoutanou v místnosti bez vody, elektřiny a denního světla. Roky strávené v takových podmínkách jí trvale podlomily zdraví.
Obchodování s nevěstami v oblasti nebylo výjimkou
Případ brzy přerostl hranice Fengu i celé provincie Ťiang-su a ukázal, že nejde jen o osud jedné ženy. Okolí města Sü-čou se už od osmdesátých let stávalo cílovou stanicí pro ženy z chudších částí země. Mezi roky 1988 a 1990 sem mířily tisíce žen ročně, nejčastěji právě z provincie Jün-nan. Obchodníci s lidmi využívali přímé železniční spojení mezi provinciemi a postupně kolem sebe vybudovali rozsáhlou síť lidí, kteří ženy sháněli, převáželi a prodávali zájemcům o manželku. Do systému se časem zapojily i ženy, které do regionu přišly dříve, a pomáhaly pak dovážet další dívky ze svých rodných vesnic.
Roli sehrála i politika jednoho dítěte, která v zemi platila od roku 1979 do roku 2015. Spolu s tradiční preferencí synů postupně vytvořila hlubokou nerovnováhu mezi počtem mužů a žen, a právě trvalý nedostatek partnerek držel obchod s nevěstami při životě i v dalších desetiletích. Podle organizace Human Rights Watch dnes v Číně žije o třicet až čtyřicet milionů více mužů než žen.
Trh s nevěstami se navíc zdaleka neomezoval pouze na čínské venkovanky. Stejná lidskoprávní organizace upozorňuje, že do Číny byly za tímto účelem dováženy také ženy z Myanmaru, Vietnamu, Kambodže, Laosu, Severní Koreje nebo Pákistánu. Po prodeji do rodin uvízly v nucených sňatcích, ze kterých nebylo úniku a jejichž hlavním účelem bylo zajištění potomstva.
Kauza zastínila i olympijské hry
Video ženy z Fengu se rozletělo po celé zemi v nejnevhodnější možnou chvíli pro čínské vedení. Objevilo se na konci ledna 2022, jen několik dní před zahájením zimních olympijských her v Pekingu. Zatímco státní média oslavovala olympijské úspěchy a vykreslovala obraz vyspělé a sebevědomé země, na sociálních sítích kolovaly záběry ženy s řetězem na krku v promrzlé kůlně. Právě tento hluboký rozpor vyvolal mezi lidmi obrovské pobouření.
Jak se kauza šířila internetem, začaly z veřejného prostoru mizet jednotlivé příspěvky i celé diskuse. Lidé, kteří se pokoušeli zjistit bližší podrobnosti nebo se chtěli dostat přímo na místa spojená s kauzou, popisovali výslechy a nátlak ze strany úřadů. Několik aktivistů navíc skončilo ve vazbě. Oficiálních informací bylo minimum, a tak si uživatelé sociálních sítí pomáhali sami. Porovnávali dostupné fotografie, staré dokumenty i svědectví lidí z různých koutů země.
Ani po zveřejnění výsledků oficiálního vyšetřování nepřijala část veřejnosti vládní verzi o totožnosti týrané ženy. Zatímco úřady trvaly na tom, že jde o Siao Chua-mej z provincie Jün-nan, na internetu se dál šířily domněnky, že by mohlo jít o úplně jinou pohřešovanou ženu ze S'-čchuanu.
O tom, jak moc byla celá věc pro režim citlivá, svědčí i fakt, že rok po vypuknutí kauzy nedostal povolení navštívit ženu ani bývalý advokát Li Čuang. Jeho tehdejší vyjádření přesně vystihlo, co měla v té době na mysli velká část veřejnosti.
„Uplynul rok a potrestáni byli úředníci na několika úrovních. Veřejnost se ale nezajímá o jejich tresty, nýbrž o to, jak se daří ženě v řetězech a jejím osmi dětem.“
Žena přitom zůstávala i rok po odhalení případu přísně střežená a přístup k ní neměli novináři ani aktivisté.
Případ otevřel i otázku duševně nemocných
Citlivým bodem se stal i ženin zdravotní stav. Pokud byla skutečně vážně nemocná, nemohla podle advokáta Mo Šao-pchinga, který kdysi zastupoval disidenta Liou Siao-poa, dávat k ničemu souhlas, a její věznitel měl proto čelit i obvinění ze sexuálního zneužití. K tomu ale nikdy nedošlo.
Po zveřejnění videa přišlo ujištění, že žena prochází psychiatrickou léčbou pod dohledem týmu odborníků z celé země. Podle úřadů se její stav stabilizoval natolik, že je schopná vést se zdravotníky jednoduché rozhovory.
Rozsudek veřejnost nepřesvědčil
V dubnu 2023 poslal soud Dong Č'-mina na devět let do vězení za týrání a nezákonné věznění. Dalších pět lidí dostalo za únos a obchodování s lidmi tresty v rozmezí od osmi do třinácti let. Soud v rozsudku popsal i to, v jak nelidských podmínkách žena celé roky žila.
„Během tohoto období nebyly uspokojovány její základní životní potřeby, opakovaně trpěla hladem a zimou.“
Vynesené verdikty však veřejnost neuspokojily. Na internetu se okamžitě rozhořela debata o tom, proč mezi body obžaloby chybělo znásilnění. Mnozí kritizovali také fakt, že Dong nestanul před soudem za samotný nákup ženy. Tento čin už totiž nebylo možné stíhat, protože uplynula dvacetiletá promlčecí lhůta.
Na sociální síti Weibo patřilo téma k nejdiskutovanějším a většina uživatelů označila devítiletý trest za příliš mírný. Na účtu Save the chained woman, který případ podrobně monitoroval, pak zazněla slova, která přesně odrážela pocity velké části čínské společnosti.
„Kdy se ženy, které se staly obětí obchodu s lidmi a žijí v pekle na zemi, konečně dočkají svobody?“
I když rozsudek soudní řízení formálně uzavřel, klid do případu nepřinesl. Podle kritiků tresty dopadly jen na lidi zodpovědné za únos a věznění ženy, přičemž měly pouze utišit hněv veřejnosti. Širší odpovědnost místních úřadů a systému však zůstala zcela netknutá.
O ženě z Fengu se mluvilo ještě dlouho potom, co soud vynesl rozsudek. Lidem totiž nešlo jen o výši trestu. Vraceli se k otázkám, na které nikdo neodpověděl. Kdo ta žena ve skutečnosti je. Co bude s jejími osmi dětmi. A kolik dalších žen drží někde v Číně připoutané ve tmě, aniž by se o nich natočilo video.
