Článek
Už mnohokrát jsem na svůj vlastní článek reagovala článkem jiným, ve kterém jsem se snažila zohlednit co možná nejvíce relevantních připomínek v diskusi pod ním. Bohužel si tuto reakci velmi často nepřečetli mnozí z těch, na jejichž názory jsem reagovala.
Možná jsem důvody, proč tomu tak je, ve skutečnosti podrobně popsala v tomto článku.
Dvakrát jsem také napsala články vysloveně na přání diskutujících - poprvé někteří z nich chtěli ode mě doporučit sci-fi a fantasy knihy a podruhé zase někteří projevili přání dozvědět se něco o sci-fi a fantasy akcích, tzv. „conech“. V těchto dvou případech si myslím, že si ty články většina z nich přečetla.
Pokud jde o Váš vzkaz, není pro mě snadné Vám na něj odpovědět. Vlastně pořádně nevím, co napsat.
Určitě jsem velmi ráda, pokud se někomu moje tvorba líbí a oceňuje ji. Jenom mě na tom všem poněkud mrzí několik věcí:
Blog jsem si zřídila především proto, abych zde uveřejňovala své povídky. Ty ovšem mnoho lidí nezajímají - čte je obvykle jen pár desítek až stovek lidí, pouze asi dvě z nich měly více než dvě tisícovky čtenářů. Ovšem i tak „srdíček“ za ně dostávám minimálně - a že by některou z nich někdo výrazně pochválil v diskusi, to se stává velmi výjimečně.
Takže jsem zjistila, že pokud chci, aby mě četlo hodně lidí - a aspoň část těchto čtenářů se třeba potom i podívala na moje povídky, musím se zde vyjadřovat k politice. O které jsem původně ani moc psát nechtěla. Ale holt, co nadělám…
Také počty čtenářů jednotlivých článků jsou velmi kolísavé - a nikdy nejsem schopná dopředu odhadnout, který článek bude mít jenom pár desítek čtenářů, a který jich naopak bude mít desetitisíce. Zrovna ten článek, pod kterým jsem našla Vaši velmi milou reakci, zatím svou čteností nepřesáhl dvě stovky a pochybuji, že jich za celý rok nasbírá více než čtyři pět set. Něco podobného se stalo i mnoha dalším článkům, které mi daly hodně práce a považuji je za zajímavé.
A naopak jsem byla několikrát velmi překvapená, že text, který jsem vnímala jenom jako určitou ne až tak vážně míněnou hříčku a příliš práce mi nedal, zaujal tisíce lidí.
Nevím, jak jste na tom v tomto ohledu Vy. Jestli články, na kterých si dáváte záležet a považujete je za důležité, čte lidí hodně nebo málo.
Co mě může těšit, je skutečnost, že poměrně velkou čtenost mají moje články o psech - asi díky tomu, že Češi jsou velcí pejskaři, a potom také cestopisně zaměřené články o Francii. Špatnou čtenost nemají ani moje články na historická témata. Zcela zjevně ne všichni lidé se chtějí do krve hádat o politice nebo drbat o celebritách. Aspoň že tak.
Vzhledem k tomu, že pod svými články diskusi nemáte Vám musím na Váš komentář odpovídat takto. Sice chápu Vaše důvody, proč pod svými články diskusi nemáte, ale právě Váš komentář, případně nějaké jemu podobné, jsou docela dobrým důvodem, proč pod články diskuse mít.
Vy sám přece dokazujete, že ne všichni diskutující jsou burani, sprosťáci nebo hlupáci. Ano, spousta lidí články vůbec nečte a chová se jako by měli pouhé tři nebo čtyři mozkové buňky - reagují na světlo a maximálně tak na nadpis. Také sprostých osobních útoků se v diskusích objevuje hodně - což je určitě jeden z hlavních důvodů, proč sem většina autorů píše pod pseudonymy.
Ale na straně druhé se v diskusích najdou i příspěvky, které velmi potěší. Jako třeba ten Váš, na který reaguji - nebo lidí, kteří se v debatě dokonce hádají ve snaze autora článku hájit proti hulvátům. A právě kvůli takovým lidem - jako Vy a mnozí další - stojí za to diskuse pod články nezavírat.
Mimochodem, pokud žijete v Praze nebo se do ní aspoň občas dostanete a měl byste zájem přijet na nějaký con, můžeme se setkat osobně.
Přeji Vám také vše dobré nejen ve Vaší další tvorbě.
S veškerou úctou
Darth Zira
