Článek
Mám mnoho důvodů, proč mi případné reakce v diskusi z mé strany přijdou jako zbytečná ztráta času:
1) Některým rádoby „diskutujícím“ nejen, že vůbec nejde o diskusi, ale ani o vyjádření názoru. Jejich „diskusní příspěvek“ je pouhých pár sprostých nadávek, kterými dotyčný/á ventiluje svou frustraci.
2) Další část diskutujících nejspíš názor má, ale neumí či nechce jej vyargumentovat. Takže jejich diskusní příspěvky jsou něco ve smyslu „to je ale blbost“ bez toho, že by se jakkoliv snažili zdůvodnit, proč si to myslí. O čem pak s takovými debatovat?
3) Dále jsou tu lidé, kteří si přečtou pouze nadpis - a začnou okamžitě o článku „diskutovat“. Ani s nimi není moc o čem se bavit, protože bych jim jako odpověď musela překopírovat celý článek či jeho podstatnou část - což by si ale nejspíš zase nepřečetli, protože „příliš moc písmenek“, takže zcela zbytečná snaha.
4) Někteří další si přečtou kromě nadpisu i perex a někdy i jeden či dva první odstavce. Jedná se o kategorii velmi podobnou kategorii uvedené pod bodem 3, takže opět, něco jim vysvětlovat je dost zbytečné - nejspíš by si to stejně nepřečetli.
5) Dále jsou tu lidé, kteří čtou tak nějak „na přeskáčku“, tedy jeden dva odstavce si přečtou, třetí ne, ten čtvrtý zase ano atd… Případně v přečteném odstavci některé věty přeskočí. Má smysl takovým kopírovat do odpovědi ty věty a odstavce, které zřejmě nečetli? Podle mého nemá. A vůbec, proč se snažit ulehčovat život lidem tak líným, že je pro ně „přílišnou námahou“ i sedět na zadku a číst?
6) Pak jsou zde lidé zjevně funkčně negramotní, kteří nejsou schopní dát si dva po sobě přečtené odstavce do souvislostí. Např. v diskusi k tomuto mému článku jeden takový nebyl schopný z přečteného textu pochopit, že římská a španělská inkvizice jsou dvě zcela odlišné instituce. Další jim podobní zase (snad programově či co) odmítají číst odkazy obsažené v mém článku, na které výslovně upozorňuji, že by si je měli přečíst, takže pak samozřejmě nechápou celý kontext. Buď opravdu nejsou schopní přečtené správně pochopit či si dát do souvislosti - a pak ani případné vysvětlení v diskusi by nejspíš stejně nepochopili. Nebo kontext chápat nechtějí, protože neodpovídá jejich vidění světa - a takovým cokoliv vysvětlovat už vůbec nemá smysl, oni totiž nechtějí slyšet argumenty, ale pouze to, co potvrzuje jejich názor (klasickým případem jsou např. kreacionisté). Ostatní diskutující by pak moje snaha o vysvětlení pro „méně chápavé“ či pro ty, kteří chápat nechtějí, pouze nudila.
7) Nesmírně podobnou kategorií jsou pak lidé, kteří mi v diskusi kladou otázky, na které jsem už dávno odpověděla v jiném svém souvisejícím článku - typickým příkladem je např. situace, že diskutující pod tímto mým článkem se vůbec neobtěžovali přečíst si také tento článek (ve kterém by všechny případné odpovědi našli). Případně ačkoliv tyto související články přečetli, nejsou schopní či ochotní dát si do vzájemných souvislostí informace v nich všech obsažené. Ba co víc, naprosto libovolně si „cucají z prstu“ svá bohorovná a lživá prohlášení na téma, co si myslím a proč si to myslím. A pokud jde o ty, kteří mě stále považují za muže, ačkoliv - pokud už je „netrkne“ ani přezdívka, ba ani to, že při psaní v první osobě používám ženský rod - by stačil jeden jediný klik na můj profil, to fakt už nevím, zda se jim smát nebo spíš nad nimi plakat. Má smysl snažit se podobným lidem něco podrobně vysvětlovat v diskusi? Podle mého názoru nemá, protože kdo porozumět nechce, ten neporozumí ani kdybych mu to namalovala.
8) Na některé výše popsané „taky diskutující“ navíc zareagují jiní diskutující stejným nebo velmi podobným způsobem, jakým bych to udělala já sama, a často i dříve, než bych to zvládla udělat já (za což těmto diskutujícím opravdu velmi upřímně a srdečně děkuji). Má případná reakce by tedy byla jen zbytečnou duplicitou.
9) Velmi malou je skupinka diskutujících, kteří sice článek či jeho kontext dostatečně dobře nepochopili - např. dovozují z něj něco, co jsem nikdy nikde nenapsala a nemyslím si - ale snaží se aspoň diskutovat slušně.
10) Podobně malou skupinou diskutujících jsou pak lidé, kteří článek opravdu četli celý, napsaný text i veškerý jeho kontext pochopili a mají na toto vše nějaký odlišný názor, který se snaží podložit argumenty, a zároveň jsou schopní se vyjádřit věcně a slušně.
Na názory diskutujících uvedených pod body 9 a 10 zpravidla jako reakci napíšu další článek, ve kterém - pokud si jej pak tito lidé přečtou - najdou i případnou odpověď.
Číst články, které jsou mojí reakcí na jiný můj již zveřejněný článek, bych pochopitelně doporučovala i lidem z kategorií 3, 4, 5, 6 a 7 - ovšem obávám se, že zde se moje rada mine účinkem. Protože i pokud se náhodou budou obtěžovat tuto mou reakci přečíst, zase si jí přečtou pouze část, případně nepochopí či odmítnou pochopit kontext, eventuálně si nový článek již nedají nijak do souvislosti s tím původním.
A jen tak na okraj - ačkoliv mám tak vysoký počet přečtení, že bych dávno mohla být partnerem Seznam Médiuma brát tedy podíly z reklam, rozhodla jsem se tímto placeným partnerem nestát (proč, to uvádím podrobněji zde). Takže obviňovat mě, že své články „píšu jenom pro peníze“, je totální nesmysl.
Ostatně každý, kdo nejen mně, ale komukoliv ze zdejších autorů závidí ty „obrovské peníze“, co údajně za psaní má, může sednout k počítači a něco napsat sám. Pokud budou jeho články lidé číst, dříve nebo později se na toho partnera rovněž dopracuje - a bude moci ty „pohádkové sumy“ vydělávat taky.
Nebo mu v tom snad někdo/něco brání?
