Máme tu první letní dny. Tak pojďme prožít nezapomenutelné léto

OK, léto - to bývá odpočinek, prázdniny, dovolená, chata, chalupa, moře či alespoň rybník, sluníčko… Pojďme si spolu dát takovou letní výzvu (nerad užívám cizí slovo „challenge“, ale protože už částečně zdomácnělo, uvádím ho tady především pro mladší generaci). Mnoho mých tipů budete jistě znát, některé splníte sami od sebe během léta mnohokrát, ale ne všechny možná děláte, a na některé byste si už možná ani nevzpomněli.

Článek si můžete i vytisknout a postupně pomaličku odškrtávat. Přeji Vám, abyste na konci léta měli „odškrtnutých“ ideálně všech 25 bodů. Sám za sebe slibuji, že se o to minimálně pokusím.

Začněme zlehounka :

Ano, všichni, i ti, kteří držíte různé nízkosacharidové diety a chcete žít za každou cenu zdravě. Pro jednou zmrzlina určitě neuškodí, zvláště v některém tom ultrahorkém dni, kterých nás čeká ještě hodně. Nejlepší zmrzliny bývají ty originál jadranské, ale abychom si ji vychutnali, jistě jen kvůli tomu nemusíme jezdit do Chorvatska. Prostě na některé ze svých cest najděte vyhlášeného prodejce (strejda Google nebo vaši kamarádi jistě poradí) a dopřejte si. Uznávám, splnit první „kvačku“ je až příliš jednoduché. Tak pojďme dál.

Tak schválně - kdy sis s rodinou nebo s kamarády naposledy někde našel ohniště obložené kameny, sami jste si nalámali - našli - naštípali dřevo, poskládali si alespoň malou vatru, zapálili ji (pro ty dobrodružnější - určitě to jde i jinak než jen sirkou), uřízli si dlouhý prut, nožem jste ho na jedné straně opracovali pěkně do špičky, z obou konců pěkně nakrojili špekáček, napíchli ho na ten prut a pěkně si ho opekli nad ohněm?

Vyšperkovat můžeš i následným opékáním brambor i se slupkou ve žhavém popelu, zpíváním písniček za doprovodu kytary, nebo i pivkem vychlazeným v blízké řece na teplotu pověstného sedmého schodu. Protože ze šestého je ještě moc teplé a z osmého už zase přechlazené, to dá rozum, přece. Mňaminky mňam.

Tady už si troufnu tipnout, že hodně z vás si už ani nevzpomene, kdy naposledy… Takže se toho nebojte a šup - bude odtud hezčí výhled než ze země a pokud to zbytek výpravy zařídí, budete mít alespoň zajímavou fotku do svého archivu. Inspirací vám budiž snímek, kdy jsem „na strom“ vytáhl svou adoptivní dcerku (namluvil jsem jí, že spolu jdeme „na městskou kešku“ a nekecal jsem - keška se skutečně nacházela na katastrálním území jednoho většího moravského města. Jenom holt byla pár metrů nad zemí).

Tentokrát to ale myslím doopravdy. Nech doma auto, nech doma mobil, zapomeň na GPSku, kup si turistickou mapu svého okolí a když se ti bude chtít, půjč si třeba i buzolu. V rámci rodinné rady se domluvte, jestli je pro Vás „pořádný výlet“ třeba jen 10 nebo naopak 50 kilometrů. Záleží na vašich zkušenostech, na fyzické kondici, na zdravotním stavu, výlet přizpůsobte tomu „nejslabšímu“ členu rodiny. Je na tobě, zda zvolíš rovný terén a dobře značenou turistickou stezku, nebo něco dobrodružnějšího, v těžším terénu.

Nezapomeň na pevné boty, dostatek tekutin, řízek mezi dva chleby a kousíček čokolády pro chvíle krize, doplnit můžeš i dvě, tři meruňky. Zvol oblečení, které se může i třeba trošku ušpinit nebo roztrhnout při neočekávaném průchodu pichlavým křovím, doporučil bych i kšiltovku, silnější opalovací krém a sprej proti klíšťatům. Máš-li pejska, jistě rád poběží s tebou.

A teď už jen - kupředu, levá…

No fakt. Ne v hotelu. Ne na chatě. Ne v autě. Dokonce, pokud možno ani ne pod stanem.

Je na to jeden kouzelný vtip.

Věhlasný detektiv Sherlock Holmes a jeho přítel Dr. Watson se jednou vydali stanovat. Večer rozložili stan a šli spát. Uprostřed noci budí detektiv svého přítele a ptá se „Watsone, podívejte se na oblohu a řekněte mi, co vidíte.“ Watson rozespale zamumlá, že vidí miliony hvězd.

„A co si o tom myslíte?“, nedá pokoj Holmes.

No tak se Watson probudí, a začne nahlas dedukovat : „Z astronomického hlediska bych řekl, že existují milióny galaxií a miliardy planet. Z astrologického pohledu vidím, že Saturn je ve znamení lva. Co se týká času, můj odhad je 3:15. Teologicky viděno se ukazuje, že Bůh je všemohoucí a my jsme malí a nepodstatní. Meteorolog by asi řekl, že zítra budeme mít jasné počasí. A co říká obloha vám, můj drahý příteli?“

Sherlock jen smutně potřese hlavou. „Jste úplně vedle, doktore. Z čistě praktického hlediska vidím, že nám někdo prostě ukradl stan.“

No a teď už ty. Zvolíš si hamaku? Houpací síť? Karimatku? Tvoje volba. Jenom se předtím podívej na předpověď počasí. Máš tak 50% šanci, že to meteorologům vyjde, jako ostatně vždycky. Bude to nezapomenutelná noc, uvidíš sám.

S tímhle nočním přespáním můžou souviset i další tipy. Podívej :

Jasně, jde to i z balkónu doma. Slunce je nádherné tak jako tak. Ale můžeš zvolit i jiné stanoviště. Břeh jezera. Vrchol hory. Mořské pobřeží. Rozhlednu. Televizní věž. Posed na pomezí lesa a louky. Fantazii se meze nekladou.

Nemyslím jenom tak kuk. Dej tomu nějaký čas, klidně i půl hodiny. Schválně - kolik poznáš souhvězdí? Zkus na obloze najít třeba Orion, Malý a Velký vůz, Andromedu, Lva… A víš, která z hvězd je Polárka? Máš šanci to dokázat.

To se dá pořád splnit v rámci toho přespání pod širákem. A nebo zase ne - počítá se klidně i zdřímnutí odpoledne, na chatě, potom, co vybuduješ vlastníma rukama kus opěrné kamenné zídky. Slyšíš ty cvrčky?

Jo, to je zase o něco lehčí. Ale k létu to patří. Červený, šťavnatý, slaďoučký, přírodní. Jestli chceš, klidně ho vylepši. Vezmeš injekční stříkačku a do melounu stříkneš pár kapek rumu. Vlastně ten už nemáme, tak jen tuzemského Umu, jak jsme si tohle pití my chytří Češi přejmenovali. Holt nová doba. Pak dáš ten meloun do sítě a šup chladit do potoka, alespoň na hodinku. A pak už můžeš ochutnávat.

Hele - za ten pocit to stojí. Odnes babičce těžkou tašku z obchodu domů. Vyměň té nešťastné paní píchnuté kolo. Přispěj pár peněz na charitu. Naštípej dědovi dřevo. Zapoj se na jeden jediný den do dobrovolnické práce. A nebo běž darovat krev. Volba je na tobě. A hlavně za to nic nechtěj, povolená odměna je případně jenom „děkuju“. Věř mi, tenhle pocit je k nezaplacení. A na všechno ostatní tu přece máme Mastercard. Ale to už víš, slyšel jsi to v reklamě.

Kdysi jsme neměli bazény a ani plovárny. Neměl bys jít plavat zrovna pod chemičku. A taky ne do šíleného proudu, který nezvládneš. I těsně u jezu to asi nebude to pravé ořechové. Ale nějaký ten vhodný kousek relativně čisté řeky se dá ještě najít. Zvládneš to. A jestli v plavkách nebo na Adama (Evu), sám nebo s partou, ve dne nebo v noci… to už je jen na tobě. Už máš další „kvačku“ ?

Pramice? Kajak? Nafukovací člun? Jachta? Plachetnice? Katamarán? Motorový člun? Parník? To je jenom několik tipů z mnoha, já ti to přece určovat nebudu. Jdi a projeď se na lodi. Vem si s sebou rodinu nebo partu, děti budou jásat blahem. Uvidíš. Ale jestli jsi zrovna Ty, vlk-samotář, dá se úkol splnit i tak. Na lodi můžeš i meditovat. A jasně, i tu loď můžeš spojit se spoustou tipů dalších.

Raději ti radím ty borůvky, tam je velká šance, že je poznáš. Nebo jahody, maliny, otružiny … to všechno k létu patří. Pokud si troufneš, můžeš borůvky nahradit i houbami. Ale jen pokud je znáš. Jedlé jsou sice všechny, ale některé jen jednou. Třeba takové ty moc hezké, červené, s bílými tečkami na klobouku - tak ty určitě nesbírej. Hříbky, bedly a babky můžeš.

Jo jo, sám a vlastníma rukama. Ne že ho koupíš v Kauflandu, to se nepočítá. Když už jsi byl na těch borůvkách a všechny jsi je nesnědl. Klidně i jahodový, meruňkový… kdy jsi vlastně naposledy zavařoval? Hmmm?

Víš ještě, jak krásně voní nová knížka? Taková ta opravdová, vázaná, z opravdického papíru. Ne e-book v počítači, ne text na telefonu, ne v Kindle čtečce. Jestli to bude detektivka, červená knihovna, bestseller nebo Jana Eyrová… Pokud máš menší děti, můžeš jim večer před spaním číst pohádky. Ani Tři mušketýři nebo Jules Verne nejsou špatná četba, ale tam si nejsem jistý, že bys to stihl za prázdniny. Pro „kvačku“ v téhle výzvě stačí i jen jedna jediná, ale celá - od první až do poslední stránky. Jdeš do toho?

Klidně si půjč obytňák nebo jeď ve vlastní Škodovce. Myslím tím výlet třeba na prodloužený víkend, od pátku do pondělka. Cestou si vař si na vlastním vařiči, osprchuj se na benzínce, přespi v autě na parkovišti, buď měj pevný cíl nebo jeď, kam tě kolečka povedou. Může to být po Česku i po světě, všechno je na tobě.

Jestli chceš tip, tak třeba když jsem se před mnoha lety rozvedl se svou první ženou a fakt jsem nevěděl, kudy kam, vzal jsem si v půjčovně ten nejmenší Chevrolet, a vyrazil jsem s dcerkou na 2.753 kilometrů dlouhý výlet letní Evropou. Rakousko, Švýcarské Alpy a Lichtenštejnsko. Přivedlo mně to na jiné myšlenky, srovnal jsem si hlavu a dodnes na to rádi vzpomínáme. Tak něco takového. Ale zrovna rozvádět se, kvůli tomu fakt nemusíš.

Tak třeba … najdi skutečnou křišťálovou studánku, která je tam, kde nejhlubší je les. Možná že si tam i zdřímneš, a ve snu pak potkáš vílu v župánku, či ty snad tu odvážnější bez?

Nebo objev napůl potopenou loď v italském přístavu v Muggii (tu ti sem dávám i na fotce, povídání si můžeš přečíst tady). Taky můžeš zajet do Albánie, do Benátek, na řeckou Lefkádu, a/nebo třeba k Neziderskému jezeru do sousedního Rakouska.

Fantazii se v tomhle tipu meze rozhodně nekladou.

No když už jsme v těch letních výletech… Pojď se na chvíli vrátit do doby, kdy se jezdilo v kočárech, kdy praví rytíři pořádali své turnaje a gentlemansky ochraňovali dámu svého srdce. Prohlídni si expozici, vylez na hradní věž, dej si tam kafe… Já sám jsem tě nedávno zval na Červený Kámen, ale… třeba tě zaujme slovutný Karlštejn, který nám jednou málem prodal falešný baron Harry Jelínek.

Neboj, nemyslím celé léto. Ale alespoň chvíli, občas, ve vhodných podmínkách, dva, tři, čtyři kilometry. Venku, samozřejmě. To dáš. Už jenom proto, že na internetu si můžeš dohledat řadu článků o tom, jak je to zdravé a prospěšné. Pověstní „američtí vědci“ zjistili, že to zlepší mechaniku chůze, potlačí riziko vzniku tak zvaných plochých nohou, spojí tě to s elektrickými náboji pocházejícími ze země, a tak vůbec.

Čech děda Víťa dodává, že je to také velmi příjemné. Zkus to třeba na písečné pláži nebo na travnaté louce. Vyhni se ostrým kamenům a skalám, to by zas tak moc příjemné nebylo.

Znáš ho vůbec ještě? Plastová nebo kovová krabička, v ní mýdlový roztok a ve víčku takové očko, co se namočí do toho roztoku a pak se foukne do mýdlové vody, která v tom zůstala. A zkus těch duhových bublin vyfouknout třeba 50 najednou. Nebo jednu OBROVSKOU. Nebo jednu, kterou posadíš na jehličnatou větvičku vedle. Která doletí nejdál? Pusť uzdu své fantazii a hraj si. Děti budou nadšené a poznají, že k zabavení nepotřebují zrovna mobil a Tik Tok. Ale bude se to líbit i tobě a tvé ženě (muži). Uvidíš.

Dám ti tajný recept. Na jednu porci potřebuješ půlku limetky, kterou pořádně umyješ nakrájíš na plátky. Nasypeš do vysoké skleničky. Přidáš 1 polévkovou lžíci třtinového cukru, všechno rozmačkáš. Přidej asi deset lístečků čerstvě utržené máty, a ještě jednou pomačkej. Dosyp do sklenky ledovou tříšť a dolej velkým panákem bílého rumu. Jestli si to můžeš dovolit, kup ten kubánský, stojí to za to. Do jedné skleničky patří jedno brčko. Myslíš-li na naši planetu, nejlepší bude kovové.

Kolik lidí, tolik skleniček. Krát dva, protože ono to v horkém létě bude chutnat, uvidíš. A dál už je to jen na tobě. Když jsi ho udělal pro sebe a svou partnerku, potom… třeba… na hrátky s láskou, si můžeš hrát, na ráj všech rájů, na mám tě rád…

Vyber si kterýkoliv z uvedených tipů, a vyfoť celou rodinu při jeho plnění. Jestli se u tebe doma ještě najde zrcadlovka na klasický film, tak to právě myslím. Ale můžeš i na digitál, a počítá se i mobil nebo tablet.

Ale neukládej si tu fotku do počítače. Tam jich už je… a moc často se na ně stejně nedíváš. Nech si tu fotku vyvolat. Najdi si nějakou fotoslužbu (třeba na Slevomatu jich je…), a nech si udělat pořádný obrázek, alespoň 30×40 na fotoplátno. Nebo i větší.

Jo a tvoje žena ti doma ukáže prstíkem, kam máš zatlouct skobičku, na kterou si ten obrázek pověsíte. Moc doporučuju.

Budeš potřebovat : 1 větší deku, tašku nebo košík s jídlem a pitím dle vlastní chuti a počtu osob, doplněno může být o talířky, tácky, skleničky, příbory… Zvol si místo (ideálně větší louka někde poblíž hradu, řeky, ať můžeš kombinovat s dalšími letními tipy), objednej si pěkné počasí, zvol si čas, obsazení..

Levandule je fialová, úžasně krásně vonící rostlina. Divoce roste především na kamenitých, dobře prosluněných stráních středomořských zemí, třeba v Itálii nebo v Chorvatsku. Ale velikou levandulovou farmu najdeš i v Čechách, kousíček jižně od Prahy. Víc ti napovídat nebudu, čteš si tenhle článek, tak internet ovládáš. A na něm je moc chytrý strejda Google. Tak hledej.

Pak si zajdi na procházku a kochej se. Vyber si jednu rostlinku, a řekni jí, jak moc se ti líbí. A popros ji, zda si ji můžeš utrhnout a dát doma do vázičky nebo do herbáře. Bude ti za odměnu krásně vonět i doma, ještě dlouho i jako sušená.

Na pohledy už lidi většinou zapomněli. Dnes frčí e-maily, smsky a mmsky. Taky si dáváš fotky na facebook, na Tik Tok nebo na Instagram. Ale papírový pohled? Já sám jsem poslední dostal už před více než rokem. Můžeš si na výletě nějaký koupit, nebo si vyrobit svůj vlastní, třeba z fotky. Dej si tu práci a pohled pěkně ručně napiš. Vzpomeň si, že v adrese existuje i něco, jako poštovní směrovací číslo. Zavináč tam naopak asi nebude. Kup a nalep známku. Kde je vůbec poštovní schránka? I ty (zdá se mi) se už nějak zredukovaly. Ale ještě se vyskytují. Věř mi a hledej.

Podpoříš Českou poštu. Překvapíš přátele nebo kamarády. Nebo kolegu z práce? Klidně těch pohledů pošli i víc.