Článek
Všechno jednou musí skončit a tak je tady závěrečný díl seriálu, v němž tímto zveřejňuji zbývající fotky z Alvarezova tábora, které jsem našel v dědově deníku. Můj děda, Jaromír Míša Průša, byl totiž v té době členem Foglarovy Dvojky a proto se v jeho pozůstalosti našla spousta dokumentů z té doby.
To ale neznamené, že by končilo mé prohrabování archivů. Pořád tu mám řadu neprozkoumaných negativů, dopisů, deníků, alb a jiných dokumentů, které se netýkají pouze skautingu a dokud mne to bude bavit, budu to pravidelně zveřejňovat na tomto místě. Zatím mne to baví.
Teď už ale pojďme za Míšou, který si později k táboru napsal následující řádky:
Patnáct hochů otevírá těch několik stránek, které jenom v náznacích ukazují a připomínají ta velká dobrodružství a pestré příběhy, které se udály o těch krásných prázdninách roku 1942 tam v samotě na Kocandě, vysoko nad Ledčí n/S. Patnáct hochů dívá se na Vás, těch patnáct, kteří se zasloužili o jasné, ale i o černé chvilky toho tábora. Vidíte je všechny: Jiřího, Míšu, Balůa, Jumba, Smítka, Jestřába, Flika, Valdu, Odyma, Zdeňka, Šmudlu, Prófu, Cyclona, Ivu i Šušíka, tak jako byli tam, tak jako už nikdy nepřijdou dohromady, tak s těmi nápady, hrami, s tou veselou tváří a bez starostí.
Bylo to krásné tenkrát, i ty chlapecké zápasy o čest a poctivost, ale už je to daleko za námi. Pryč. Jenom vzpomínky.
A pak to všechno skončilo a my se rozjížděli. A jenom čtyři z celého toho společenství: Jiří, Jestřáb, Míša a Valda vraceli se domů tak, jak se slušelo na ty, kteří prožili takový krásný měsíc. Jeli celou tu podivuhodnou trať českým krajem na kole, nedbali předchůzek a překážek a projeli tak z Ledče nad Sázavou Červené Janovice, Kutnou Horu, kde u starého kostelíka obědvali a snědli půl výkladu jednoho místního cukráře, jeli pak dál přes Kolín, Úvaly, kde jedli polívku a Míša málem ztratil tu svou Lejku, když dříve projeli Českým Brodem a ještě před tím za Kolínem skoro dvě hodiny stáli v lijáku u staré opuštěné váhy a prosili Prozřetelnost, aby jim seslala přepychovém auto, které by je, zkřehlé od deště, zmrzlé a unavené, ale šťastné a klidné, vzalo sebou.
A pak přišly veselé, ale už továrně nakažené Počernice a byla v zapadajícím slunci, které zasvitlo po tom dešti, Praha. Všichni, i ti, kteří se vyjadřovali a chlubí, že by najraději zůstávali v divočině, daleko od města, sestupovali s kol a šťatstni pozdravovali naši matičku a bylo jim nějak líp, vždyť byli doma.
A když se loučili, cítili, že se loučí naposled tak v míru, že mezi ně se něco postaví, že je to konec, opravdový a střízlivý.
Bylo to skutečně tak. Jiří a Míša se v následujícím roce s Jestřábem nepohodnou a za poměrně dramatických okolností Dvojku opustí. I k tomu jsem nalezl kompletní korespondenci z obou stran a dříve nebo později tady celý tento příběh popíšu.
Ale teď už pojďme na poslední dávku fotek z Alvarezova tábora.

Tábor Alvareze, léto 1942

Tábor Alvareze, léto 1942

Tábor Alvareze, léto 1942

Tábor Alvareze, léto 1942

Tábor Alvareze, léto 1942

Tábor Alvareze, léto 1942

Tábor Alvareze, léto 1942

Tábor Alvareze, léto 1942

Tábor Alvareze, léto 1942

Tábor Alvareze, léto 1942

Tábor Alvareze, léto 1942

Tábor Alvareze, léto 1942

Tábor Alvareze, léto 1942

Tábor Alvareze, léto 1942

Tábor Alvareze, léto 1942
Pokud by vás zajímaly další články a dokumenty, týkající se Alvareze, skautingu a Jaroslava Foglara, tak je najdete v předešlých dílech mého seriálu:
- Objevte další fascinující fotky a deníkové zápisky z Alvarezova tábora Jaroslava Foglara z roku 1942
- Jak Jaroslav Foglar se skauty trávil léto 1942. Dobové fotky a dosud nezveřejněné deníkové zápisy
- Tábor Foglarovy Dvojky, na kterém se hrál slavný Alvarez, na fotkách z roku 1942
- Návrat ze Sluneční zátoky v roce 1943, Donovaly a Praha v 60. letech na nově objevených snímcích
- Před osmdesáti lety vyšly Rychlé šípy na gramodeskách
- Objevili jsme přes 80 let staré negativy skautské Dvojky Jaroslava Foglara. A tohle na nich bylo
- Pražský letecký poplach z února 1941 v autentických vzpomínkách jeho šestnáctiletého účastníka
- Život ve Foglarově Dvojce na podzim roku 1940 a zákaz skautingu. Další zápisky z deníku Míši Průši
- Jak to bylo s vysíláním Tábora ve Sluneční zátoce? A jak se žilo ve Foglarově Dvojce na podzim 1940?
- Přečtěte si doposud nezveřejněné deníkové zápisky účastníka Foglarova Tábora Psanců z roku 1940
- Podívejte se na unikátní fotky z tábora Foglarovy Dvojky z roku 1943
A na samý závěr ještě doplním, že příště si od skautingu odpočineme, podíváme se na fotky z Prahy z roku 1939. To bude v neděli v 7:00.