Článek
Dušman je nepřítel
Samotní Sověti mudžahedíny nazývali slovem dušman, což značí nepřítel. Vůči protivníkovi cítí člověk různé emoce. Pohrdání, nenávist, respekt, strach. To všechno dohromady v sobě měli i sovětští vojáci.
Mudžahedín nesmí zabíjet ženy, děti, staré lidi a nemůže okrádat a zohavovat mrtvá těla nepřátel. Sovětští okupanti se však setkávali s případy, kdy v horách našli ztracené a mrtvé příslušníky svých jednotek, kteří měli uřezané končetiny nebo hlavy a vypíchané oči.
Je nutné rozlišovat mezi náboženskou doktrínou a praxí ozbrojených skupin, které se mohou označovat jako mudžahedíni. Mnohé současné militantní organizace (např. Taliban, Al-Káida, ISIS) — které jsou odpovědné za rozsáhlé násilí a porušování lidských práv — pravidla vlastní víry v praxi často porušují.
Kolotoč válečného násilí
Spolupráce se sovětskou armádou byla krutě trestána. Jeden voják vypověděl o případu osmileté domorodé holčičky, která si od něho vzala bonbón. Téhož dne večer jeho četa našla plačící děvčátko s useknutou rukou za trest.
Nedokážeme posoudit, kolik takových případů se skutečně stalo, nakolik zohavování a mučení bylo standardem a nakolik šlo o výjimečné případy. Faktem je, že v řadě knih a reportáží se o nich dočteme.
Válka rodí násilí, které plodí další násilí. Jde o nekonečný proces, který není lehké zastavit. Když Sověti zaútočili raketami z vrtulníků na bezbrannou vesnici a zabili v ní manželku nebo děti afghánského bojovníka, potom vojáky s hvězdou na rudé vlajce čekala krutá odveta.
Chaos mezi mudžahedíny
Většina Afghánců považovala mudžahedíny za hrdiny, kteří chtěli osvobodit jejich zem. Snaha jejich čelních politiků zavést komunistický režim napáchala hodně zla a po příchodu Sovětů se situace zhoršila. Bylo logické, že vznikla centra odporu, mající svá zázemí v různých kmenech a národnostech Afghánistánu. Mudžahedíni proto nemohli být jednotní.
Zásobování zbraněmi a materiálem, které financovaly Spojené státy (USA), probíhalo přes Pákistán. V Péšávaru vzniklo centrum obchodu, kam si chodili bojovníci pro vybavení a následně ho dopravovali do Afghánistánu. Využívali k tomu těžko schůdné tajné horské stezky, jimiž oběma směry proudily karavany se zvířaty. Ty se stávaly hlavním terčem útoku vrtulníků.
V Péšávaru si pro zbraně údajně chodilo sedm různých frakcí. Některé spolu soupeřily nebo se přímo nenáviděly, za čímž stály nevyřízené rodové účty z minulosti. Přesto se našlo několik velitelů, kteří spolu dokázali jednat a sjednotit se při společných akcích proti Rusům. Nikdy však nepostupovali v naprostém souladu. Kdyby ano, válka možná mohla skončit dříve.
Poučení ze způsobů boje
Obě strany konfliktu se dokázaly poučit ze způsobu boje nepřítele a vlastních chyb. Sovětská armáda vylepšovala některé typy zbraní, bojových vozidel a vrtulníků. Její vojáci byli vynalézaví a dokázali improvizovat v otázkách výstroje a bojové taktiky.
Mudžahedíni v tomto ohledu nijak nezaostávali. Brzy si osvojili zacházení s ruskou technikou, kterou ukořistili nebo nakoupili. Mnozí prý sledovali ruské filmy o partyzánech z Velké vlastenecké války, kde brali inspiraci pro vlastní záškodnické akce. Snažili se proniknout do způsobu myšlení a uvažování ruského vojáka. Existují prý dokonce svědectví o tom, že poslouchali písně Vladimíra Vysockého.
Místní folklór
Mudžahedíni rádi přeháněli své úspěchy. Při nákupu zbraní v Péšávaru se například jeden chlubil, že se svými muži zabil při akci stovku Sovětů. Jenže ve skutečnosti se jednalo pouze o dva muže. Jiný vyprávěl o zničení padesáti tanků, teprve později se ukázalo, že šlo o jeden.
Místní folklór rovněž přispíval k vytvoření obrazu odvážného a úspěšného afghánského bojovníka. Obyvatelstvo k němu obdivně vzhlíželo, a o to mu pomáhalo. Jednalo se o neplacenou propagandu, která z psychologického hlediska měla pro Afghánce svůj smysl.
Díry v logistice sovětské armády
Mudžahedíni využívali chyby v zásobování sovětské armády, která bezchybně a v obrovském množství dodávala svým vojákům spolehlivě jenom zbraně. Ostatní nezbytná logistika silně pokulhávala.
Mnoho vojáků na tržištích shánělo tenisky, protože neměli pořádné boty. Zásobování potravinami bylo tragické. V útvarech se objevovaly kurděje, takže vojáci si psali domů o kyselinu citronovou, kterou jim příbuzní posílali v dopisech. Ovoce a zeleninu kradli místním obyvatelům.
Když potom za nimi na hlídku přišel Afghánec a přinesl základní potraviny, voják za ně směnil cokoliv. Třeba samopal ze skladu, kde jich leželo dost. Takový výměnný obchod probíhal velmi čile. Kdo z nás by dokázal žít několik měsíců jenom na jáhlové kaši a choval by se jinak?
Bombardování k úspěchu nevede
V době sovětské invaze se objevovaly názory, že by k úspěchu mohla vést jedna cesta: nepřetržitě bombardovat všechna území, na nichž se mudžahedíni nacházeli. Když pomineme, že v cílových zónách by se při takovém útoku nacházelo rovněž civilní obyvatelstvo, jde o holý nesmysl.
V době vietnamské války USA svrhly na Vietnam, Laos a Kambodžu přes sedm milionů bomb. Na Ho Či Minovu stezku, která sloužila k zásobování zbraněmi a další logistikou, shodila tolik pum a raket, že jejich účinek několikanásobně předčil výbuch jaderné bomby v Hirošimě. Nepomohlo to, stejně válku nevyhráli. Při sovětsko-afghánském konfliktu to nebylo jiné a stál za tím jediný důvod.
Afghánský mudžahedín.
Psáno pro Médium.cz
Osnova série:
Sověti v Afghánistánu: Mudžahedín
Sověti v Afghánistánu: Boj o horský vrchol
Sověti v Afghánistánu: Sovětský Vietnam
Zdroje:
Informace o ruském vrtulníku Mil Mi-24. Zdroj Wikipedie.cz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mil_Mi-24
Informace o raketách Stinger. Zdroj Wikipedie.cz: https://cs.wikipedia.org/wiki/FIM-92_Stinger
Zajímavé články s fotografiemi o Ďábelských kočárech si můžete přečíst na Technetu iDNES.cz:
Kniha Prokletá válka, Afghánistán – moskevský Vietnam, autor Jiří F. Šiška, rok vydání 1999;
Kniha Velký hazard, Sovětská válka v Afghánistánu, autor Gregory Feifer, rok vydání 2009;
Kniha Zinkoví chlapci, autor Světlana Alexijevič, rok vydání 2016;
Wikipedie, otevřená encyklopedie, Afghánistán: https://cs.wikipedia.org/wiki/Afgh%C3%A1nist%C3%A1n
Wikipedie, otevřená encyklopedie, Sovětská válka v Afghánistánu: https://cs.wikipedia.org/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%A1_v%C3%A1lka_v_Afgh%C3%A1nist%C3%A1nu
Wikipedie, otevřená encyklopedie, Operace bouře 333: https://cs.wikipedia.org/wiki/Operace_Bou%C5%99e_333
Wikipedie, otevřená encyklopedie, Mudžáhid: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mud%C5%BE%C3%A1hid
Přednáška Dějiny Afghánistánu na vojenské škole ve Vyškově na Moravě, přednáší kpt. PhDr. Stanislav Balík, zdroj YouTube.cz: https://www.youtube.com/watch?v=yT-3pV5Xyr0
Afghánistán 1979: Válka, která změnila svět, dokument České televize: https://www.youtube.com/watch?v=_xx8Ydt9alc
Afghánistán Země mé krve, dokument České televize, zdroj YouTube.cz: https://www.youtube.com/watch?v=G1kOj3lmepA
Jiné zdroje: https://blog.idnes.cz/jansik
Náhledová fotografie: Volné dílo: https://cs.wikipedia.org/wiki/Mil_Mi-24#/media/Soubor:Afghan_Mi-35s.jpg
