Článek
Na učitele, ale i ostatní pedagogické a nepedagogické pracovníky se toho v posledních letech valí stále víc. Nejdříve covidová pandemie, učení online, pak návrat vystresovaných dětí do prezenční výuky, následně obrovské množství ukrajinských žáků, další problémy s dětmi, které zažily válku, neuměly česky a často měly psychické problémy…
Do toho neustálé boje o peníze na všech stupních škol, nedostatek dětských psychologů a psychiatrů, tlak na vyučující, aby se jejich žáci dostali na nějakou střední školu nebo alespoň učiliště, stárnoucí pedagogický sbor, přílišná feminizace, zhoršující se situace ve společnosti a ve světě, v níž se těžko vyznají pedagogové… Jak by ji mohli vysvětlovat dětem při výuce? A k tomu všemu nedostatek respektu k učitelské profesi napříč státem.
Nevychované děti?
Agresivita dětí se projevuje v stále nižším věku. Výjimkou není ani agresivní chování u předškoláků. Chybí školní psychologové a speciální pedagogové, ať už kvůli nedostatku financí, nebo expertům chybějícím v dané lokalitě. Byrokracie komplikuje možnost sdílení koučů pro pedagogy a psychologů pro školy. Sice existuje řada dotačních programů, ale ty trpí často formálností, kdy se více vykazuje, než skutečně reálně dělá. Školy v naprosté většině případů nejsou připravené ani na skutečné krize, včetně těch, kdy se jako agresor projeví některý z žáků, ať už současných, nebo bývalých.
V tom všem se pohybují děti, trpící více a více poruchami pozornosti a učení, rodinnými konflikty, rozvody rodičů i hrubnoucí a konfliktní společenskou komunikací. Výjimečná není ani šikana, někdy školou řešená, jindy přehlížená a či bagatelizovaná. Agresivní chování dětí ovlivňuje řada věcí. Patří mezi ně neschopnost správně zpracovat emoce a regulovat náladu, chybějící sociální dovednosti k řešení konfliktů, napodobování chování rodičů či dalších blízkých osob, pokud své konflikty řeší agresí, a také neschopnost vyjádřit své pocity. Důležité je problémy řešit a nelámat nad dětmi hůl. Bez pomoci se dostanou do spirály stále větších problémů, což může skončit tragicky.
Nekritičtí rodiče
Zatímco před rokem 1989 se rodiče většinou jen zajímali o prospěch svých dětí, případně se snažili vyžehlit jejich školní problémy, v současnosti je na spolupráci rodiny a školy kladem daleko větší důraz. Bohužel, některé rodiny fungují na vlně nekritického obdivu k dětem, neschopnosti dát jim zpětnou vazbu, když chybují, a také bez snahy o skutečnou spolupráci se školou. Jsou pak zdrojem frustrace učitelů a někdy i strachu na nevhodné chování dítěte upozornit. Platí to zejména o finančně zajištěných rodinách, které často chybějící čas kompenzují dětem drahými dárky a odpuštěním čehokoli, včetně agrese ve škole. Druhou skupinou jsou rodiče s významným společenským postavením, kteří mohou svým vlivem ohrozit nejen konkrétního učitele, ale i vedení školy.
Vyhořelí učitelé
U pedagogů se stále častěji objevuje syndrom vyhoření, tedy stav fyzického a emočního vyčerpání. Irena Smetáčková ve svém výzkumu zabývajícím se syndromem vyhoření u učitelů identifikovala tyto stresory v práci učitele: Neadekvátní plat, nízká společenská prestiž, konflikt rolí a profesní dilemata, časový tlak, problematické chování žáků, vztahy s kolegy, nadřízenými, rodiči žáků, početné třídy. Značný vliv na vznik stresu u učitelů má také mediální kritika školství a na ni reagující politické reformy. Ty ale nebývají konzultovány s pedagogy z praxe a nemají dostatečnou metodickou podporu při zavádění. Učitelé jsou vystaveni dlouhodobému stresu a pokud se jim nedostává podpory ani doma, ani od vedení školy, neumí se s ním vyrovnat.
Ředitelé škol často nemají na správné vedení svých pracovních týmů dostatek času, protože jsou doslova zavaleni administrativou. Té neubývá, ale její množství se naopak zvyšuje. Místo vyplňování papírů by potřebovali spíše koučink, psychologickou a další podporu pro své zaměstnance. Když už na to někde seženou peníze, je velmi těžké takové odborníky sehnat. Začarovaný kruh, z kterého se v podstatě nelze dostat bez důkladné změny celého systému. Místo žehlení průšvihů by měli rodiče tlačit na kvalitnější výuku a dobře zaplacené a psychicky vyrovnané učitele. Dočkáme se někdy?
Zdroje:
1) Podmínky práce učitele v současné společnosti
2) Baví nás to, ale někdy je to o nervy, říkají učitelé o své práci
3) Agresivní dítě ve školní družině
4) Agresi podléhají čím dál mladší děti a školy nejsou připravené na krizové situace, varují experti
5) Zvládání stresu a syndrom vyhoření u učitelek a učitelů ZŠ
