Článek
Milé žákyně, milí žáci,
dnes si povíme důležité věci o tom, proč, co a jak se ve škole učíte. Učitelé vyučují podle Školního vzdělávacího programu, který je odvozen z Rámcového vzdělávacího programu. Reforma školství proběhla v roce 2004 a byla postavena na principech neoliberalismu. Neoliberalismus je ideologie, která se v politickém spektru řadí jednoznačně na pravici, a to především kvůli svému důrazu na ekonomickou svobodu a roli trhu. To vám možná připadá nyní jasné, ale nic není tak jednoduché, jak to zpočátku vypadá. Půjdeme-li víc do hloubky, musíme rozlišit mezi ekonomickou a sociální rovinou.
Hlavní pilíře neoliberalismu, který se zformoval v polovině 20. století jako reakce na silné státní zásahy, jsou volný trh. Za neoliberalismem stojí přesvědčení, že tržní mechanismus je nejefektivnějším způsobem distribuce zdrojů.
Dalším pilířem neoliberalismu je deregulace. Ta má za cíl odstranit státní omezení a bariéry v podnikání, včetně školství. Následuje privatizace, tj. převod státních podniků a služeb (včetně školství či zdravotnictví) do soukromých rukou. Škrty ve veřejných výdajích jsou pak motivována snahou o minimalizaci sociálního státu a snižování daní (především pro bohaté a firmy, od kterých se na oplátku čeká, že budou víc investovat do svého rozvoje). Dalším bodem neoliberalismu je individuální odpovědnost ztělesněná důrazem na to, že každý člověk je strůjcem svého štěstí, což potlačuje kolektivní (levicové) pojetí solidarity. V sociálních otázkách (jako jsou práva jednotlivce) může být i neoliberalismus liberální (levicový), ale jeho jádro leží v kapitalismu volného trhu. O efektivitě kapitalismu volného trhu se dá přesvědčivě pochybovat např. v otázce bytové politiky, zdravotnictví a právě školství. Argumenty byste zajisté našli sami.
Jestli vás to trochu plete, kdo je liberální a kdo je neoliberální, nebuďte smutní. Mnoho lidí, nejen politiků, si to plete také. Často vzniká zmatek kvůli rozdílnému chápání slova „liberální“ v USA a v Evropě. V USA pojem liberal označuje levý střed (demokraty), kteří prosazují sociální programy a ochranu menšin. V Evropě liberalismus (a jeho radikálnější verze neoliberalismus) historicky znamená pravici, která chce „svobodu od státu“.
Levice se od neoliberalismu zásadně liší: levice věří, že stát má krotit trh, aby zajistil rovnost a spravedlnost. Neoliberalismus věří, že trh má „krotit“ stát, aby zajistil efektivitu a růst.
Milí přátelé, jestli se vám to zdá moc složité, pozvali jsme si dnes k podání zjednodušeného výkladu našeho oblíbeného ministra Plaga a sněhuláka Olafa. Uvítejte je. (Potlesk!)
Plagés: „Žáci, přátelé, z hlediska správy věcí veřejných je neoliberalismus snahou o to, aby stát byl štíhlým rozhodčím, nikoliv aktivním hráčem na hřišti, říkáme tomu New Public Management. Uznávám, že v pedagogice to někdy vede k tlaku na výkonnostní měření (jako jsou ty funkční kompetence), aby se ukázalo, zda investice do školství přinášejí „výnosy,“ jestli mi rozumíte.
Olaf: „Takže neoliberalismus je, jako kdyby se lidé v Arendelle rozhodli, že každý si musí svůj vlastní permafrost koupit v obchodě, místo aby nám ho Elsa dala všem zdarma? To zní trochu osaměle, ale asi to nutí lidi víc se snažit, aby se nerozpustili!“
