Článek
spisovné a nespisovné prostředky; fonetické roviny jazyka
výslovnost slov domácího původu a běžně užívaných slov cizího původu
stavba slova, předpony, kořen, přípony, koncovky; ohebné i neohebné slovní druhy; spisovné a nespisovné tvary slov v mluveném i psaném projevu
používání vhodně zvolených slov v kontextu; význam slov a jejich ověřování ve slovníku; antonyma, slova souřadná, nadřazená a podřazená
základní větné členy; rozvíjející větné členy; věta jednoduchá a souvětí
samostatná práce s Internetovou jazykovou příručkou, s Pravidly českého pravopisu, s jazykovými slovníky a příručkami; vyhledávání zadaného slova, ověření jeho významu a pravopisné podoby; využívání těchto dovedností v písemných projevech
význam jazyka jeho funkce, které jsou použity v praxi; jazyk jako nástroj pro komunikaci, vyjadřování myšlenek a pocitů; základní poznatky o postavení českého jazyka mezi ostatními jazyky; význam čtenářské gramotnosti pro rozvoj jazykových a komunikačních znalostí a dovedností
čtení přiměřeně rozsáhlého textu v elektronické podobě; zjištění pomocí vyhledávače přímo vyjádřené informace v tištěných i elektronických zdrojích; zpracování písemného záznamu z webových stránek a videí
vyhledání informací v několika tištěných i elektronických zdrojích; uvedení jejich název zdrojů
porozumění zadání či obsahu, na který se má tvořit text nebo adekvátní reakce v komunikační situaci
porozumění jednoduchému textu a vysvětlení jeho významu vlastními slovy; adekvátní reakce na partnera v dialogu; vyhledání klíčových slov v textu; využívání osnovy při tvorbě vlastního textu; vytvoření jednoduchého slohového útvaru pomocí klíčových slov; vytvoření stručných poznámek, výpisků nebo výtahů z textu
kontrola porozumění čtenému textu, rychlé vyhledávání informací podle orientačních prvků; nalézání souvislosti mezi dvěma částmi jednoho textu, kladení jednoduchých otázek, předvídání, jak z textu pokračovat dál
kritické posouzení informací nebo myšlenek obsažených v textu nebo v jiném sdělení; zjišťování původu konkrétní informace, uvedení příkladu situace, kdy se žák setkal s manipulací
uvědomění si specifičnosti uměleckého textu (umění); výběr uměleckých textů (uměleckých děl se slovesnými prvky) podle svého zájmu; získávání či udržování základních čtenářských návyků a dovedností (četba s pochopením); jednoduchý popis tematické stránky textu (díla); formulace svých čtenářských či posluchačských prožitků z uměleckého textu
získávání či udržování základních čtenářských návyků a dovedností (četba s pochopením); postihování podstatných prvků uměleckého textu a objasnění autorského záměru – rozpoznávání prózy a poezie, žánru, povahy textu; odlišování počínání postav, vyjadřovaných názorů apod. od počínání či názorů autora; schopnost nacházet základní souvislosti mezi dílem a vlastními čtenářskými a diváckými zkušenostmi
jednoduché doplnění, přetváření, dotváření uměleckého textu podle zadání či spontánně; vytváření jednoduchého umělecky zaměřeného textu; schopnost propojení svých slovesných aktivit s prvky dalších druhů umění; spontánní promítání do svých kreativních aktivit své čtenářské a životní zkušenosti; praktické zvládnutí jednoduchých forem a technik práce s textem (psaní podle zadaného žánru, přeměna žánru či vypravěče, slovní hříčky, vytváření nonsensu apod.); využívání základních vyjadřovacích schopností a stylistických dovedností adekvátních danému věku; schopnost přečíst či přednést umělecký text s pochopením
Zdroj:
