Článek
Toto rozlišení lze považovat za klíčové: pojem může být přesně vymezen, aniž by byl exaktně definovatelný. Pochopitelně ale narážíme na hranice významu, který je definovatelný, a který zůstává nutně vágní.
Můžeme například říci, že všeobecné vzdělání označuje historicky a společensky utvářený soubor základních znalostí, dovedností, kulturních obsahů a způsobů myšlení, které nejsou určeny primárně k profesní specializaci, ale k obecné orientaci člověka ve světě a k jeho dalšímu poznávání. To je poměrně přesné pojmové vymezení. Ale z této věty nelze dedukovat úplný seznam všeho, co musí všeobecné vzdělání obsahovat. A dokonce ani výraz „soubor“ zde nelze používat v matematickém smyslu. Vhodnější může být „celek“, „struktura“ nebo „kulturně vymezený základ vzdělanosti“, protože „soubor“ svádí k představě množiny s jednoznačným členstvím. A tím se vracíme k samotnému smyslu všeobecného vzdělání.
Je v tom určitá rekurze. Všeobecné vzdělání nemá člověku pouze dodat obsah pojmů, důležité je jejich struktura a návaznost, kterou učitel daného oboru systamticky buduje. V ideálním případě by měl žáky vyšších ročníku učit také rozpoznávat povahu pojmů. Žák by tedy neměl pouze vědět, co znamená demokracie, druh, energie, funkce nebo spravedlnost. Měl by postupně chápat, že tyto pojmy mají různý epistemický status a že se s nimi proto různě zachází. Matematická definice či věta, češtinářská poučka či pravidlo, biologická klasifikace a chemická nomeklatura jsou zakotetveny v tradici svého oboru a jejich terminologie odráží úsilí generací o systematizaci daného oboru.
Navíc je to velmi dobrý příklad toho, co jsme předtím označili jako propojování znalostí. Matematika člověku poskytne zkušenost s exaktní definicí, jazyk a logika s významem pojmů, přírodní vědy s operacionalizací a experimentem, historie s proměnlivostí kategorií a historickou podmíněností interpretace a filosofie s otázkou, jaký druh tvrzení vůbec pronášíme a kam z epistemologického hlediska patří.
Člověk s všeobecným vzděláním je proto také schopnost rozpoznat meze exaktnosti: měl by mít vhled, přehled a nadhled, který umožní rozlišit, které pojmy lze definovat pomocí nutných a postačujících podmínek a u kterých by požadavek takové definice znamenal neporozumění samotné povaze pojmu.
A pojem „všeobecné vzdělání“ patří právě do druhé skupiny, tudíž očekávání exaktní definice svědčí o neporozumění. To ovšem neznamená, že je neurčité nebo že jeho obsah může být libovolný. Znamená to, že o jeho obsahu musíme racionálně argumentovat, nikoli předstírat, že jej lze vypočítat.
Zdroj:
