Článek
Problém není primárně v tom, že všeobecné vzdělání je „souhrn vědomostí“, ale v tom, že jde o abstraktní, normativní a historicky proměnlivý pojem, jehož rozsah není dán vlastnostmi nějakého jednoznačně vymezeného objektu, tudíž se nelze jednoduše ptát po exaktní definici.
Když definujeme například prvočíslo jako přirozené číslo větší než 1, které má právě dva kladné dělitele, dostáváme definiční podmínky, podle nichž lze u každého případu jednoznačně rozhodnout: x ∈ P ∨ x ∉ P.
U „všeobecného vzdělání“ něco takového nemáme. Nemáme množinu V - všeobecného vzdělání, pro kterou bychom na základě samotné definice dokázali rozhodnout: kvadratické rovnice ∈ V, ale řešení kubických rovnic pomocí Cardanova vzorce ∉ V.
Právě tato hranice je výsledkem kulturního, historického, pedagogického a politického rozhodování, nikoli logickým důsledkem pojmu „všeobecné vzdělání“, a proto nelze prostě nařídit „redukci učiva“.
Zpět k otázce: k čemu mi to bude? Např. samotná schopnost poznat, jaký druh pojmu právě používáme, patří k všeobecnému vzdělání.
Vzdělaný člověk by měl rozlišovat například mezi: trojúhelníkem jako matematicky definovaným objektem, živočišným druhem jako vědeckou kategorií, inflací jako odborným ekonomickým pojmem, spravedlností jako abstraktním normativním pojmem a všeobecným vzděláním jako historicky a kulturně konstituovaným konceptem.
Požadovat od všech těchto pojmů stejný druh definice by byla zásadní chyba; aby se to nedělo, je třeba rozlišovat v jakém oboru se pohybujeme. Těchto nejasností si byl vědom autor dokumentu Knowledge for 2030, OECD, - proto autoři kurikula mají rozlišovat disciplinární, epistemické a procedurální vědomosti. Ve zde pojednáváném příkladu se jedná o rozlišení na epistemicko-sémantické úrovni.
U trojúhelníku můžeme požadovat nutné a postačující podmínky. U všeobecného vzdělání můžeme vymezovat jeho charakteristické znaky, funkce, účel, typické obsahy a hranice, ale tyto hranice nebudou mít stejný status jako hranice matematické množiny.
To má důležitý důsledek. Otázka: „Jaká je exaktní definice všeobecného vzdělání?“ může být při striktním chápání slova exaktní skutečně špatně položenou otázkou.
Ne proto, že bychom nevěděli, co všeobecné vzdělání znamená. Ale protože požaduje typ přesnosti, který povaha tohoto pojmu neumožňuje.
Je to podobné, jako kdybychom požadovali exaktní definici „kulturně vzdělaného člověka“, „dobré literatury“, „demokratické kultury“ nebo „historicky významné události“. Můžeme tyto pojmy velmi přesně analyzovat a argumentovat o jejich rozsahu. Nemůžeme ale očekávat algoritmus, který každý případ jednoznačně zařadí; můžeme si pouze pomoci tradicí, kritérii a vlastnostmi poznatku, jak jsme si vysvětlili v předchozích dvou dílech.
Zdroj:
