Článek
Sasko má pro jednotlivé předměty a typy škol zemské Lehrpläne, které poměrně konkrétně stanovují, co se má učit, v kterém ročníku a přibližně v jakém časovém rozsahu. Aktuální osnovy jsou veřejně dostupné v oficiální saské databázi Lehrplandatenbank.
Základní struktura saských osnov
Každý předmět má vlastní Lehrplan. Například matematika na Grundschule má tuto strukturu:
Teil Grundlagen
- cíle a úkoly základní školy
- mezioborová výuka (fächerverbindender Unterricht)
- učení se učit (Lernen lernen)
Teil Fachlehrplan Mathematik
- cíle a úkoly matematiky
- přehled učebních oblastí (Lernbereiche)
- časové orientační dotace (Zeitrichtwerte)
- 1.–2. ročník
- 3. ročník
- 4. ročník
- konkrétní cíle a konkrétní učivo.
Je tedy patrná hierarchie: obecné cíle - cíle předmětu - ročník - učební oblast - učební cíle - učební obsahy. A zásadní je věta přímo z učebního plánu: „Učební cíle a obsahy učiva jsou závazné.“ To je proti současné české konstrukci RVP velmi podstatný rozdíl.
Osnovy navíc obsahují i časové dotace na konkrétní učivo, tak tomu bylo v českých osnovách naposledy na počátku 90. letech 20. století. Sasko neříká pouze, jakých obecných kompetencí má žák dosáhnout. Jednotlivé Lernbereiche mají Zeitrichtwerte, tedy orientační počet vyučovacích hodin.
A když půjdeme ještě o úroveň níže – až ke konkrétnímu učivu, najdeme rozdělení učiva ve školním roce na jednotlivé hodiny. Velmi dobře je to vidět v matematice. Pro 1.–2. ročník existuje například rozsáhlý:
Lernbereich 2: Arithmetik – 130 Unterrichtsstunden
Pod ním následují konkrétní položky učiva a požadavků: vytváření množin, porovnávání a strukturování množin, zdvojnásobování a půlení, vztah množství – číslovka – číslice, orientace v číselném oboru do 100, čtení, vyslovování, zobrazování, vytváření a rozkládání čísel, počítání dopředu a dozadu, předchůdce a následník, porovnávání a řazení čísel, používání znaků >, <, = atd.
Ve 3. třídě následuje například orientace v číselném oboru do 1 000 a dále, čtení a zápis čísel, rozklady, číselná osa, předchůdce a následník, počítání po jednotkách, desítkách a stovkách, násobení, dělení atd. To je v podstatě totéž, co kdysi obsahovaly české učební osnovy.
Zajímavý je vztah závaznosti a autonomie učitele. Sasko přitom nekonstruuje závazné osnovy jako detailní scénář každé hodiny. Závazné jsou: Lernziele + Lerninhalte, ale učitel má autonomii v tom, jak učivo časově uspořádá a jak je didakticky realizuje. Oficiální dokument výslovně říká, že rozhodnutí o účelném pořadí učebních oblastí a jejich těžištích leží v odpovědnosti učitele. Také orientační časové dotace může učitel měnit, pokud zajistí dosažení stanovených cílů.
Tedy stát stanoví CO, ale učitel rozhoduje především JAK. Nikoli tedy, že stát stanoví obecný rámec, škola si sama vytvoří obsah, a stát pak vyžaduje dobré klima ve třídě.
Přitom kompetence v saských osnovách jsou samozřejmě také, což je důležité pro českou debatu. Existence konkrétního učiva neznamená, že by Sasko mělo pouze „encyklopedické osnovy“. Například Sachunterricht pro 1.–2. třídu požaduje, aby děti pozorovaly, porovnávaly, zkoušely, formulovaly otázky a domněnky, získávaly informace z textů a médií, používaly odborné pojmy, vytvářely jednoduché tabulky a náčrty a učily se provádět jednoduchý experiment od formulace záměru přes hypotézu až po pozorování a zdůvodnění výsledku. Ale v saském modelu nenahradily kompetence učivo; spíše můžeme najít posloupnost: konkrétní učivo - činnost žáka s učivem - znalosti a dovednost - kompetence, tedy to co mělo být v českém kurikulu.
A ještě jedna důležitá věc: osnovy se průběžně aktualizují. Nejde o historický dokument z počátku století, který by Sasko pouze zapomnělo zrušit. Základní Lehrpläne vznikly v roce 2004 a byly následně revidovány. Němčina a matematika byly aktualizovány s ohledem na nové standardy KMK z roku 2022 a dohodu KMK o Grundschule z roku 2024; aktualizované Fachlehrpläne vstoupily v platnost 1. srpna 2025 a databáze už eviduje i úpravy 2026. Takže velmi zjednodušeně: Sasko má učební plán, konkrétní učivo rozložené do ročníků, a to včetně hodinové dotace na tematický celek a samozřejmě standardy.
Česká reforma po roce 2004 postavila systém mnohem více na RVP (aktuálně bez učiva), na výstupech a kompetencích (anglosaský vliv), zodpovědnost za volbu učiva nechala na školách (ŠVP).
A právě Sasko je proto dobrým protipříkladem k tvrzení, že moderní kompetenčně orientované školství nutně vyžaduje opuštění závazných osnov. Saský Lehrplan současně obsahuje kompetenční cíle, konkrétní závazné učivo, jeho progresi mezi ročníky i orientační časovou dotaci.
Zdroj:
https://www.schulportal.sachsen.de/lplandb/index.php
