Článek
32. díl - horizonty
Jde o konkrétní německý systémový model školní kultury vytvořený mnichovským školním psychologem W. H. Hopfem. Jeho základní myšlenkou je, že dobré sociální klima nevzniká odstraněním požadavků a pravidel, ale naopak kombinací dobrých vztahů, společných hodnot, jasných pravidel, předvídatelných důsledků a participace žáků.
„Škola se srdcem a pravidly“
Velmi výstižně tento model charakterizuje formulace používaná jinými školami zapojenými do konceptu: „Schule mit Herz und Regeln“ – škola se srdcem a pravidly. Dítě má být respektováno, podporováno a povzbuzováno, současně však musí existovat hranice. Pravidla nejsou v tomto modelu chápána jako protiklad svobody nebo dobrého klimatu, nýbrž jako jedna z podmínek bezpečného prostředí.
To jej odlišuje od některých měkčích interpretací současného wellbeingového přístupu. Hopfův model se hlásí k autoritativní výchově (autoritative Erziehung) – tedy nikoli autoritářství, ale spojení vztahové podpory s jasnými očekáváními a hranicemi.
Tři úrovně školy
Koncepce pracuje současně na třech úrovních. Na úrovni celé školy se stanovují společné hodnoty, pravidla a důsledky, spolupracuje se s rodiči a pořádají se školní shromáždění a společné projekty. Na úrovni třídy se rozvíjí sociální a kooperativní učení, kritická mediální výchova a další formy společné práce. Na individuální úrovnipřichází individuální podpora, poradenství a intervence v konkrétních problémových případech.
Je tedy důležité, že Sozialwirksame Schule není jednotlivá metodika typu „udělejme třídnickou hodinu“. Má měnit institucionální kulturu celé školy.
Gymnasium Eschenbach: čtyři základní hodnoty
Gymnasium Eschenbach se na zavedení modelu připravovalo více než dva roky. Koncepci společně vytvářeli učitelé, žáci a zástupci rodičů ve spolupráci s Wernerem Hopfem. V roce 2018 se škola prezentovala jako první bavorské gymnázium zavádějící tento model.
Systém stojí na čtyřech hodnotách
Gemeinschaft – společenství
Verantwortung – odpovědnost
Respekt – respekt
Leistungsbereitschaft – ochota podávat výkon / pracovitost
Poslední hodnota je zvlášť zajímavá. Sociálně účinná škola tedy nestaví „dobré vztahy“ proti výkonu. Leistungsbereitschaft je přímo jednou ze čtyř základních hodnot. Škola při přípravě programu diskutovala nejen o respektu a odpovědnosti, ale také o tom, co má znamenat ochota k výkonu u žáků i učitelů.
Hierarchie: Hodnota - pravidlo - důsledek
To je podle mě nejdůležitější konstrukční princip celého modelu. Nestačí napsat do školního programu: respekt – odpovědnost – spolupráce. Hodnota musí být převedena do pozorovatelného chování a pravidlo musí mít předvídatelný následek: hodnota, pravidlo, očekávané jednání, důsledek porušení, reflexe.
Jiné školy pracující podle Hopfova konceptu výslovně popisují, že nejprve společně určily hodnoty a z nich následně odvodily Regeln, Maßnahmen und Konsequenzen, tedy pravidla, opatření a důsledky.
Proto například respekt neznamená abstraktní heslo, ale může znamenat: neurážím druhé, nevysmívám se jim, fyzicky je nenapadám, nechám druhého domluvit. Leistungsbereitschaft se může konkretizovat dochvilností, připravenými pomůckami, domácí přípravou a nerušením práce ostatních. Takto konkrétní formulace používají školy pracující podle tohoto modelu.
Konsequenzen – důsledky
Důležitá je právě německá formulace Konsequenzen. Nejde primárně o systém trestů. Jde o předem známou vazbu: když poruším pravidlo, následuje známý a přiměřený důsledek. Model tím usiluje o odstranění situace, kdy jeden učitel určité jednání ignoruje, druhý žáka napomene a třetí jej tvrdě potrestá. Pravidla mají být společná pro školu a reakce dospělých konzistentní.Zároveň systém počítá s pochvalou, povzbuzením a pozitivní zpětnou vazbou, nikoli pouze se sankcemi.
Klassenrat – třídní rada
Druhým důležitým prvkem je Klassenrat. Na Gymnasium Eschenbach se pravidelně schází třídní rada, v níž žáci mohou projednávat společné problémy a hledat řešení. Škola má pro Klassenrat dokonce standardizovaný protokol.
To je zajímavé právě ve vztahu k autoritě: participace žáků zde nenahrazuje pravidla. Oba mechanismy existují současně: pevný rámec a zároveň možnost spolurozhodování.
Multiplikatoren – žáci jako nositelé kultury
Eschenbach má také systém Multiplikatoren. Vybraní žáci jsou školeni v hodnotách, pravidlech a nástrojích Sozialwirksame Schule a následně je pomáhají přenášet do jednotlivých tříd. Starší žáci dokonce školí mladší. Škola například popsala školení více než čtyřiceti nových multiplikátorů z 5. a 6. tříd, které vedli žáci 9. a 10. tříd. To vytváří mechanismus přenosu kultury od vedení k učitelům, od učitelů ke starším žákům a k mladším žákům. Školní kultura tak nemá záviset pouze na momentální aktivitě jednoho ředitele nebo několika nadšených učitelů.
Komunikace
Eschenbach přidal několik konkrétních komunikačních mechanismů: pravidelný Klassenrat, pozitivní písemná sdělení rodičům, tzv. Kommunikationsleitermezi učiteli a žáky a ročníková shromáždění, na nichž mohou žáci přímo předkládat vedení školy své podněty. Cílem je vytvořit školu jako prostředí, s nímž se žáci identifikují a ve kterém se dobře učí a pracuje.
Čím je tento model zajímavý pro současnou českou debatu? Sozialwirksame Schule představuje poměrně zajímavou třetí cestu mezi autoritativní školou a bezbřehou individualizací. Nestaví proti sobě dvojice, které se v české debatě často polarizují: vztah/autorita, wellbeing/výkon, práva/povinnosti, participace/pravidla, individualizace/společný řád. Hopfova odpověď je v podstatě jednoduchá - potřebujeme obojí.
Pokud bychom školy chtěli zařadit do určitých modelů, pak bych školu zařadil vedle pojmů character school a learning community, ale s významným rozdílem. Sozialwirksame Schule je méně zaměřena na subjektivní psychickou pohodu dítěte a více na fungování sociálního systému školy. Jejím ústředním pojmem není „cítit se dobře“, ale vytvořit prostředí, v němž společenství, odpovědnost, respekt a výkon nejsou pouze hesla školního programu, nýbrž jsou převedeny do pravidel, každodenních návyků, komunikace a předvídatelných důsledků.
A právě tato operacionalizace hodnot je podle mého názoru její nejsilnější stránkou. Začíná se tedy u hodnot, odkud jsou odvozena přímo konkrétní pravidla, která se uplatňují v každodenní jednání; za porušení žák nese důsledky; reflexe dodržování i porušování pravidel vede k vytvoření společné školní kultury.
Zdroj:
https://www.gymnasium-eschenbach.de/sozialwirksame-schule
