Článek
Zásadní problém spočívá v souběhu dvou kurikulárních režimů. Školy dosud vzdělávají podle dosavadního RVP ZV, zatímco některé již dobrovolně zavádějí revidovaný RVP ZV z roku 2025. Přijímací zkouška přitom musí být společná pro uchazeče z obou skupin škol.
Odložení povinného zavedení nového RVP do roku 2028 proto není jen organizační záležitostí. Vyvolává otázku, podle jakého závazného vzdělávacího obsahu lze spravedlivě a předvídatelně sestavit jednotný test.
1. Upřesnění na úvod
Dosavadní RVP zůstává použitelný do roku 2028. Přesněji: povinné zavádění revidovaného RVP začíná 1. 9. 2028 a pokračuje postupně až do roku 2032.
Některé školy již učí podle revidovaného RVP; potvrzuje MŠMT.
CERMAT změnil specifikace JPZ 2026/2027 ve spolupráci s NPI a MŠMT.
Původní Specifikace JPZ byly odvozené od Standardů vzdělávacích oblastí (ČJL, MA) z roku 2011, které jsou Přílohou č. 1 stále platného RVP. Změny pro JPZ jsou odvozeny od nového RVP 2025, ale nejde o úplné převzetí nového RVP. Používá se průnik obou kurikul.
§ 4 školského zákona vyžaduje povinný obsah vzdělávání. Je možné, že nový RVP porušuje § 4, ale nejde o prokázaný právní závěr. Existuje však relevantní otázka, zda závazné OVU (očekávané výsledky učení) dostatečně určitě vymezují povinný obsah, nebo spíše to, co skutečně označují: výsledky učení (není samozřejmé, že jde o osvojení obsahu, neboť obsah /tedy učivo/ je pouze doporučený).
Harmonogram potvrzuje NPI a MŠMT: povinné zavedení se týká nejprve 1. a 6. ročníku v roce 2028, úplné zavedení všech ročníků nastane v roce 2032.
2. Podle jakého klíče CERMAT vyškrtával požadavky?
Odpověď je nyní výslovně uvedena v oficiálním dokumentu MŠMT, jehož druhá verze pochází z listopadu 2026. Ministerstvo označuje nový model jako průnikové specifikace a vysvětluje, že obsahují pouze vzdělávací obsah obsažený v obou RVP ZV.
Požadavek, který je v dosavadním RVP, ale není v odpovídajícím rozsahu obsažen v novém RVP, může být z JPZ odstraněn. Stejně tak nelze zatím plošně zkoušet nové požadavky, které dosavadní RVP neobsahuje. Nejde tedy o zachování dosavadního standardu, (s kterým se na školách nikdy nepracovalo), nýbrž o vytvoření přechodného společného zkušebního minima.
Konkrétní příklady pro přijímání do čtyřletých maturitních oborů:
Odstraňuje se požadavek na konstrukci tečny ke kružnici, kružnice opsané trojúhelníku a použití Thaletovy kružnice.
Vypouští se výpočet objemu a povrchu válce a aplikační úlohy o kouli.
Odstraňuje se požadavek na rozklad dvojčlenu pomocí algebraických vzorců.
U soustav rovnic zůstává požadavek na řešení, ale není předepsána dosazovací ani sčítací metoda.
V českém jazyce se nevyžaduje znalost některých odborných termínů, například přívlastku neshodného.
U osmiletých gymnázií se mimo jiné vypouští písemné dělení dvojciferným dělitelem; u šestiletých gymnázií se mění požadavky na dělitelnost, zlomky a některé geometrické konstrukce.
Oficiální dokument však poskytuje především výčet a zdůvodnění změn, nikoli úplnou položkovou matici, která by u každého vyřazeného požadavku doložila přesný původní standard, odpovídající OVU a rozhodnutí o jejich nesouladu. Právě taková matice by byla potřebná k nezávislému ověření správnosti průniku.
3. Právní problém: Jsou OVU skutečně povinným obsahem vzdělávání?
Školský zákon v § 4 odst. 1 stanoví, že RVP určují mimo jiné: „konkrétní cíle, formy, délku a povinný obsah vzdělávání“. Zákon zároveň požaduje členění obsahu základního vzdělávání podle jednotlivých období nebo ročníků.
Revidovaný RVP naproti tomu výslovně stanoví: „Vzdělávací obsah je v RVP ZV vymezen očekávanými výsledky učení (OVU)“. Tyto OVU jsou závazné. Učivo však může škola v ŠVP rozpracovat a rozdělit do ročníků podle vlastního rozhodnutí; v předepsané struktuře ŠVP je distribuce učiva uvedena jako volitelná.
Z toho vyplývá důležitý rozdíl:
Stanovisko MŠMT a NPI: Povinný obsah vzdělávání je vymezen závaznými OVU. Ty určují, co mají žáci umět a jaké znalosti a dovednosti mají prokazovat.
Právní námitka: Výsledek učení není vždy totožný s konkrétním obsahem, který musí být vyučován. Je-li OVU formulován příliš obecně, mohou školy dosahovat formálně stejného výsledku prostřednictvím podstatně odlišného učiva.
Samotná absence závazného seznamu učiva proto ještě automaticky neprokazuje nezákonnost RVP. Rozhodující je, zda jsou OVU natolik konkrétní a určité, že z nich lze spolehlivě určit společný povinný obsah. Pokud to ale NPI plánuje vydat rovnou čtyři modelové školní vzdělávací programy, jak se ke společnému povinnému obsahu mají dopracovat školy. Pochybnost je o to významnější, že § 3 odst. 1 školského zákona činí RVP závaznými nejen pro tvorbu ŠVP, ale také pro hodnocení výsledků vzdělávání a posuzování učebnic.
4. Hlavní rozpor: Zkouška potřebuje konkrétní obsah, který kurikulum nemusí jednoznačně stanovit
Právě postup CERMATu ukazuje, že formulace OVU samy o sobě nemusí být pro konstrukci testu dostatečně jednoznačné. CERMAT musel ve spolupráci s NPI a MŠMT vytvořit zvláštní specifikace, které stanoví, co se bude ověřovat, v jakém rozsahu a na jaké úrovni.
Vzniká tak řetězec:
Povinný obsah vzdělávání (Školský zákon)
Dosavadní výstupy a revidované OVU (Dva souběžné RVP)
Modelové vzdělávací programy (Současné jsou plánované čtyři)
Tisíce školních vzdělávacích programů (školní úroveň)
Výběr společných testovatelných požadavků (Průnikové specifikace CERMATu)
Konkrétní ověřované znalosti a dovednosti (Jednotná přijímací zkouška)
Podstatná otázka je, zda CERMAT pouze technicky konkretizuje závazný obsah RVP, nebo zda svými specifikacemi fakticky rozhoduje o části společného vzdělávacího standardu.
Zvláště problematická je situace žáků, kteří se dosud vzdělávají podle původního RVP. Přestože se jejich školní kurikulum nezměnilo, stát pro ně již nyní zužuje požadavky přijímací zkoušky podle dokumentu, jehož povinné zavádění bylo odloženo. Tento postup lze obhajovat rovností podmínek při JPZ.
Současně však vyvolává otázku, zda se tak požadavky pro přijímací zkoušky nestávají náhradním standardem, který supluje neexistující povinný vzdělávací standard.
Je nutné doplnit ještě jednu právní okolnost: přijímací zkouška nemusí ověřovat celý povinný obsah RVP. Samotné vypuštění určitého tématu z JPZ proto neznamená, že toto téma přestává být součástí vzdělávání.
5. Potřebujeme určitý vzdělávací standard, nikoli jen průnik dvou neurčitých rámců
Zjištění umožňují formulovat tři zásadní otázky, na které by měly MŠMT, NPI a CERMAT veřejně odpovědět.
Za prvé: Jakým přesným postupem byl stanoven průnik dosavadního a revidovaného RVP? Existuje úplná srovnávací matice jednotlivých požadavků a odpovídajících OVU, která umožní ověřit, proč byly některé znalosti a dovednosti vypuštěny?
Za druhé: Jak je v revidovaném RVP naplněn zákonný požadavek na stanovení povinného obsahu vzdělávání, jestliže konkrétní učivo není na státní úrovni závazně vymezeno? Které OVU představují jednoznačné obsahové požadavky a které připouštějí různé, obsahově nesrovnatelné interpretace?
Za třetí: Jak bude zajištěna srovnatelnost výsledků vzdělávání mezi školami, pokud společný obsah není dostatečně určitý a konkrétní testové požadavky musí být teprve dodatečně konstruovány?
Výsledkem celé revize může být paradox: stát odložil povinné zavedení nového RVP, ale jeho obsah již nyní ovlivňuje přijímací zkoušky pro všechny uchazeče.
Přijímací zkouška se tak stává místem, kde se střetává zákonný požadavek na povinný obsah vzdělávání s kurikulární koncepcí založenou na závazných výsledcích učení a nezávazném učivu.
To není pouze technický problém CERMATu. Je to otázka právní určitosti, předvídatelnosti vzdělávacího systému a rovnosti vzdělávacích příležitostí.
Zdroj:
https://msmt.gov.cz/media/wp-content/uploads/2026/08/Specifikace-ve-vazbe-na-nova-RVP-ZV_2026-2027-shrnuti-zmen_verze-listopad-2026.pdf
https://prijimacky.cermat.gov.cz/menu/specifikace-pozadavku-k-jpz.html
https://prohlednout.rvp.cz/zakladni-vzdelavani/obecne-casti





