Článek
Tomáš Hřebíček (ZŠ Lesní, Liberec; NPI)
Já k tomu přidám můj pohled. Teď jsme ŠVP předělávali, a mé očekávání za naši školu je, že ty modelové školní vzdělávací programy nám dávají nějaký referenční rámec. Pomáhá mi podívat se na to, zda mí učitelé, tak, jak o tom uvažují, jak to definují, jak to prostě připravují, ten náš ŠVP, tak jestli je opravdu ve shodě s tím, jak ty autorské týmy pod vedení garantů NPI jsou ve shodě, a jestli tam (v našem ŠVP) není něco, co vlastně třeba náš učitel nevědomky míjí, nebo jsme něco opomněli. Takže je to pro mě důležité pro srovnání, abych věděl, jak s tím vlastně pomoct.
A pak řeknu, je velká rozdílnost mezi tím, jestli se bavíme o malých, velkých školách, středních školách, protože všichni víme, že ta situace je potom opravdu velmi rozdílná. A chtěl jsem jenom zmínit, že ty modelové školní vzdělávací programy budou pro školy připravené ve čtyřech variantách, jak v té klasičtější podobě, v předmětové podobě, ale i v tematické, integrované a alternativní podobě, která vznikne. Tak asi nevyřešíme to, aby pro každý typ školy, která má nějaká specifika, měla svůj vlastní modelový ŠVP, což by za mě bylo vlastně úplně ideální, aby každý typ školy našel ten svůj, ale toho v tomto systému nejsme schopni dosáhnout. Tak jenom takové jenom moje očekávání od modelového ŠVP.
Keprtová (moderátorka):
Jestli tomu dobře rozumím, aby modelový ŠVP byl tím rámcem, ke kterém se můžeme vztahovat, jak se o tom píše na stránkách NPI, že je to nějaký vzorový dokument, který vlastně představuje rámec a možnou ukázku toho, jak převést státní kurikulum do školní úrovně. A samozřejmě do toho vstupuje celý ten náš systém s jeho velkou fragmentací, takže opravdu tak roztříštěnost a různorodost je obrovská. Na druhou stranu ty potřeby jsou různé a je třeba na ně reagovat.
Šimonová (NPI):
Začíná se tady zvedat téma různorodost typů škol. Na to reagujeme modelovými školními vzdělávacím programy tak, že jeden modelový ŠVP je připraven pro jednotřídní plně organizovanou základní školu a druhý modelový ŠVP je připraven pro velkou školu, která má dvě až tři třídy v jednom ročníku. Větší diverzifikace již nejsme schopní. Tyto typy, myslím velikostně typy škol, jsou vlastně obsažené a vtisknuté i do obecných kapitol, co jsou docela důležité, velmi důležité součásti modelového ŠVP.
A zároveň bych možná využila vteřinku a rychle zareagovala na pana Michala. Připomínky z pilotáže i z národních metodických kabinetů, územních metodických kabinetů a různých partnerů ve vzdělávání jsme velmi pečlivě zpracovávali. Došlo nám celkem asi dva tisíce připomínek, a díky této odvedené práci, za což strašně moc děkujeme, jsme, myslím, udělali velmi velký pokrok v tom, jak bude nový modelový ŠVP teď vypadat. Jak předmětový, integrovaný, tematický ŠVP.
Keprtová (moderátorka):
Na jaké výzvy míří modelový ŠVP? Tak jistě měli tvůrci Hlavních směrů RVP PV a RVP ZV. Ale jak to vidíte vy? Jakou největší výzvu nám může modelový ŠVP pomoct překonat?
Ticháčková (Pedagogická platforma):
Já tady osobně cítím, že pokud modelové ŠVP budou dobře napsány a budou dobře interpretovány a bude s nimi dobře pracováno ve školách -, a teď tady opravdu, jako už jedu opravdu trošku na jednorožci, uvědomuji si to, nicméně, pokud se nám tohle všechno podaří a budeme mít skutečně i vedení školy, které se bude zajímat o to, jak se se školním vzdělávacím programem pracuje nadále v té škole -, tak pro mě se tam objevuje taková vize toho, že každá škola by se zajímala o ten svůj rozvoj, a to národní kurikulum, a ten vzdělávací program, který je pro celou republiku, bude také tak trochu živým dokumentem a bude reagovat na to, jak se proměňuje doba v čase, jak se nám mění děti ve školách.
Takže to myslím je výzva, která by mohla ale být naplněna. Nicméně tam zatím bude stát spousta práce a hodně lidí, kteří budou držet otěže v tom, aby se tohle naplňovalo.
A zároveň tam i také cítím, že jednou z takových velkých výzev je, aby tvoření těch školních výstupů, těch ŠOVů, nebylo na učitelích, aby opravdu stát vytvořil tak srozumitelné školní očekávané výstupy, které učitelé převezmou do své výuky, a budou vědět, jak je naplňovat v rámci nějakého učiva, protože se domnívám -, taková odtažitost pedagogů k tomu, aby pracovali s tím ŠVP na školách, je i vzhledem k tomu, že my jako učitelé nejsme kurikulární experti, nevíme, jak to přesně vytvořit a myslím si -, že v tomhle by stát opravdu měl dodat hotová data, se kterými pedagogové budou pracovat a budou se věnovat tomu, na co jsou profesionálové: učení našich dětí.
Šeďová (MŠMT):
Já si myslím do značné míry to, co nyní řekla Dana Ticháčková.
Problém je v tom, že ten RVP je tak velmi otevřený a obecný, že těch možných modelů, jak je naplnit, je strašná spousta. To znamená, že nelze očekávat, byť ty modelové programy budou čtyři, možná jich časem bude víc, - třeba se teď, to úplně fantazíruju -, o tom není žádná dohoda nikoho, ale třeba se v budoucnu půjde cestou, že třeba hezké školní programy se budou někam vyvěšovat, někde archivovat a podobně, a školy budou mít větší repertoár možností volby.
Ale ta variabilita, jak já k tomu vlastně můžu přistoupit, když budu chtít naplnit ty požadavky RVP, je opravdu tak obrovská, že vlastně tam nějaké jednoduchý, jednotný mustr není možný a není možné jej zvolit, ale úplně souhlasím s tím, že by ty modelové školní vzdělávací programy měly ukazovat, jak je možné to udělat, a že by – a to je myslím velká ambice těch týmů, které to připravují, že by prostě měly předvádět, jak je možné přemýšlet nad tím RVP, nad kterým je možné přemýšlet mnoha různými způsoby.
Tady máme nějaké (modelové ŠVP), které si vybraly nějaké týmy, a vlastně ukazují, jak to dělaly, jak by třeba mohl dělat učitel, - nebo spíše škola spíše -, kdyby chtěl použít stejný způsob myšlení, ale samozřejmě si ty konkrétní reálie dosadí nějakým jiným způsobem, zvolí si třeba jiné učivo, nebo jiným způsobem se seskupí OVU a ty jejich provazby, a tak podobně.
