Článek
Wellbeing je nepochybně důležitou součástí školního prostředí. Bez pocitu bezpečí, důvěry a respektu se děti učí obtížně. Otázkou však je, zda se z prostředku nestává cíl.
Má žák zůstávat na základní škole pro to, že se tam cítí dobře, nebo pro to, že se tam každý den naučí něco nového? Má být hlavním cílem školy vytvářet příjemné prostředí nebo systematicky rozvíjet znalosti, dovednosti a návyky, které dítěti otevřou další vzdělávací možnosti včetně studia na gymnáziu nebo jiné náročnější škole?
Pohoda sama o sobě vzdělání nenahradí. Je zřejmé, že projekty mohou výuku obohatit, ale nemohou nahradit systematické osvojování matematiky, čtení, psaní, přírodních věd nebo cizích jazyků. Stejně tak dobré klima ve třídě nevytvoří znalosti, pokud není spojeno s kvalitní výukou a jasně stanovenými cíli.
Dobrá škola proto nestaví wellbeing a vzdělávání proti sobě stejně tak, jako se nesmí stavět proti sobě obsah učení a kompetence, jak tomu je v aktuální revizi RVP ZV. Wellbeing není cílem vzdělávání, ale jednou z podmínek, která umožňuje kvalitní učení. Smyslem základní školy je především předat dětem vědomosti, rozvíjet jejich myšlení a připravit je na další studium i život. Příjemné prostředí má tento proces podporovat, nikoli jej nahrazovat.
Skutečně kvalitní škola je taková, kde se žáci cítí bezpečně, ale současně každý týden, měsíc, školní rok vědí více, než věděli předtím. Škola má být místem, kde děti zažívají radost z poznání, z překonávání obtíží a z vlastního pokroku. Právě to jim dává možnost svobodně si vybrat další vzdělávací cestu – ať už povede na gymnázium, odbornou školu nebo jinam. Wellbeing a kvalitní vzdělávání nejsou soupeři, ale pokud mezi nimi vznikne konflikt, musí hlavním posláním školy vždy zůstat vzdělávání.
