Článek
Díl 1. - předpoklady řešení
Protože začínám popisovat předpoklady řešení, je potřeba se vrátit do doby, kdy se u nás fungující systém začal hroutit, tj. do roku 2004.
V roce 2003 sepsal autor „ji036668“ z Ministerstva školství mládeže a tělovýchovy dokument „Inovace Bloomovy taxonomie“, který je dispozici na webu. Cituji: Pozornost zasluhují subkatagorie znalostní dimenze, které byly nově strukturovány a doplněny. Nově byly zařazeny kategorie „Procedurální znalost“a „Metakognitivní znalost“. Zařazení souvisí s aktuálním požadavkem současné společnosti – naučit žáka učit se.
Vše bylo připraveno, Vzdělávácí program Základní škola obsahoval v roce 2003 pasáž o kompetencích, existovaly stabilní ověřené osnovy, začaly se vytvářet standardy. Bylo potřeba pochopit a domyslet, co znamená a umožňuje Bloomova taxonomie, a že zrušení osnov nepředepisuje EU. To se bohužel nestalo.
A dnes? Ano, dobrý začátek by byl přiznat chybu. A pěkně konstruktivisticky postavit vše znovu od základu.
1. Bloomova taxonomie jako hluboké rozvinutí základu
Bloomova taxonomie (1956; revidována 2001 Anderson, Krathwohl) nevznikla jako alternativa k „vědomostem a dovednostem“, ale jako jejich zpřesnění. Rozlišuje tři domény:
1. Kognitivní doména – práce se znalostmi, poznatky
2. Psychomotorická doména – dovednostní, činnostní stránka
3. Afektivní doména – postoje, hodnoty, vztahy
To přesně odpovídá jak starší české tradici, tak současným mezinárodním rámcům.
Revidované pojetí se soustřeďuje na kognitivní doménu jako doménu komplexní, které učitelé dávají přednost.
2. Přímá paralela pojmů
Bloom a česká tradice
Bloom poskytl jemnější mapu vnitřní struktury učení.
3. Vnitřní struktura kognitivní domény ("kompetenční matice")
Bloomova taxonomie ukazuje, že i samotné „vědomosti“ mají hierarchii. To přesně odpovídá přechodu od holé znalosti, přes funkční gramotnost, k autonomnímu jednání. Proto je omyl tvrdit, že Bloom se rovná encyklopedické znalosti a že kompetence znamená opak znalostí. Bloom naopak ukazuje, jak se znalost proměňuje v jednání.
Klíčová inovace (2001) opustila jednorozměrnou pyramidu, zavedla dvojrozměrný model:
Dimenze 1 – znalostní (CO): fakta, koncepty, procedury, metakognice;
Dimenze 2 – kognitivní procesy (JAK): zapamatovat, porozumět, aplikovat, analyzovat, hodnotit, tvořit.
Tímto krokem se z Bloomovy „žebříkové hierarchie“ stal prostor (matice).
Proto rakouský model iKM Plus (individuelle Kompetenzmessung) používá „kompetenční matice“, které umožňují mapování úloh (učiva) na procesní kompetence.
Revidovaný Bloom (2001) pomáhá klasifikovat úlohy, plánovat výuku a slouží jako učitelský nástroj. Je to nezbytný předpoklad k vytvoření kritérií hodnocení. Kompeteční matice by pak měla sloužit jako nadstavba pro celostátní evaluace, srovnávání i pro zpětnou vazbu školám.
4. Afektivní doména - zapomenutý úsek
Afektivní doména Bloomovy taxonomie (často opomíjená) zahrnuje: 1. Přijetí (vnímání hodnoty), 2. Reagování, 3. Oceňování, 4. Organizaci hodnot, 5. Charakterizaci osobnosti hodnotami.
To je přesně to, co staré osnovy nazývaly návyky a co dnes vágně skrýváme pod slovem kompetence. Bloom zde mluví o vztahu k učení, k odpovědnosti, k motivaci, k vnitřní integritě jednání. To nelze plně testovat, ale nelze to ze vzdělávání vynechat. To je to místo, na které se někteří ptají otázkou zda má škola vychovávat.
5. Funkční gramotnosti jako most mezi znalostmi a kompetencemi
V moderním jazyce lze vztah popsat takto:
- Znalosti (zapamatovat, porozumět)
- Funkční gramotnosti (apliovat, analyzovat)
- Kompetentní jednání (hodnotit, tvořit + afektivní doména)
Bloomova taxonomie tedy přirozeně vysvětluje, proč jsou gramotnosti měřitelné, že kompetence jsou interpretační a hodnoty nezbytné, ale nelze je testovat.
6. Proč jsme se dostali do terminologického zmatku
Co se stalo cca v roce 2004:
- Revidovaná Bloomova taxonomie nabízela didaktický nástroj vedoucí k měření (nezapracovali jsme).
- České tradiční osnovy poskytovaly strukturu a pedagogickou praxi (zrušili jsme).
- EU/OECD doporučuje/nabízí strategický rámec - globální cíl "kompetence" (přenesli jsme jako inovaci do škol namísto učiva).
Problém vznikl, když se strategický jazyk (např. kompetence k celoživotnímu učení) začal vydávat za didaktický cíl hodiny a taxonomická přesnost byla nahrazena vágními slogany.
Bloomova taxonomie, česká triáda vědomosti–dovednosti–návyky a rámec OECD knowledge–skills–attitudes popisují totéž: jak se poznání mění v jednání člověka. Liší se pouze jazykem a úrovní abstrakce. Bloomova taxonomie může sloužit jako didaktická lupa, česká tradice jako praktická mapa a podpůrná struktura a EU/OECD jako strategický kompas. Problém nastává tehdy, když si je začneme plést a chtít, aby kompas suploval lupu.
Z hlediska Bloomovy taxonomie platí zásadní závěr: Čím vyšší úroveň cíle, tím více potřebuje stabilní a sdílený obsah.
- zapamatování → potřebuje fakta
- porozumění → potřebuje pojmy
- analýza → potřebuje struktury
- hodnocení → potřebuje kritéria
- tvorba → potřebuje tradici, kontext, jazyk oboru a umět "řemeslo"
Osnovy nejsou překážkou vyššího myšlení, ale jeho předpokladem.
Revize Bloomovy taxonomie je kompatibilní s kvalitními osnovami, nikoli s jejich zrušením. Osnovy jsou nezbytným kulturním a kognitivním základem, bez něhož se taxonomie cílů (včetně Očekávaných výsledků učení v RVP ZS 2026) mění v prázdnou mřížku sloves bez významu.
Moderní pedagogika vnímá Bloomovu taxonomii jako stěžejní, ale vyvíjející se nástroj, který se přizpůsobil potřebám digitální éry a kritického myšlení.
Hlavní trendy v hodnocení (2026):
- Příklon k tvorbě: Moderní přístup klade nejvyšší prioritu na úroveň „tvořit“ (vytváření originálních děl, syntéza poznatků), což odráží požadavky současného trhu práce na kreativitu a inovace. (Viz jedna maturitní zkouška může být "Absolventská práce"; na ZŠ např. výtvarná výchova).
- Digitální taxonomie: Pedagogika pracuje s tzv. digitální Bloomovou taxonomií, která doplňuje tradiční slovesa o moderní aktivity, jako je blogování, programování, remixování digitálního obsahu nebo efektivní využívání AI nástrojů.
- Dvojrozměrný model: Namísto prosté pyramidy odborníci zdůrazňují znalostní dimenzi (fakta, koncepty, procedury, metakognice) v kombinaci s kognitivními procesy. To umožňuje lépe plánovat rozvoj kritického myšlení a v kombinaci se standardy vede k měření dosažených gramotností a kompetencí v závislosti na předmětu.
Zdroj:
https://epale.ec.europa.eu/cs/blog/jak-muzeme-dosahnout-vynikajici-urovne-vyuky
https://msmt.gov.cz/file/35596_1_1/
https://msmt.gov.cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/archiv-1
https://www.iqs.gv.at/themen/nationale-kompetenzerhebung/ikm-plus
https://diversity-promotion.cz/hloubky-a-urovne-znalosti-podle-bloomovy-taxonomie/
https://medium.seznam.cz/clanek/jiri-bochez-zruseni-osnov-aneb-jak-vylit-vanicku-i-s-ditetem-225574
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2021/cislo-9/jak-muzeme-dosahnout-vynikajici-urovne-vyuky.html
