Článek
Robert Vaughn byl sice ve filmu Sedm statečných jednou z vedlejších postav, ale jeho role Leeho se stala jednou z nejpamátnějších. Od ostatních pistolníků sedmičlenné party se totiž Lee zásadně liší. Není náhoda, že za ni byl nominován na velmi prestižní cenu BAFTA.
Zatímco Yul Brynner a Steve McQueen coby hlavní hrdinové boje proti Calverovi ztělesňovali charismatické, sebevědomé a téměř nezranitelné hrdiny, Lee byl oproti nim spíše antihrdina, který se skrýval za maskou chladného střelce.
Byl to nesmírně gentlemansky vypadající bývalý hazardní hráč, který se trápil hlubokým psychickým blokem, totiž strachem, že v nejdůležitějším okamžiku ztratí odvahu a selže. Postava Leeho tak filmu dodávala potřebnou hloubku a dokonce jistou zranitelnost. Leeho vnitřní boj byl v kontrastu s bojem ostatních proti banditům, a Lee tak i v jinak vlastně přímočaře vyprávěném příběhu byl poměrně složitou postavou.
Příběh filmu Sedm statečných (The Magnificent Seven) z roku 1960, který režíroval John Sturges, není originální. Je to mistrovská adaptace japonského mistrovského díla, filmu Sedm samurajů (1954) od legendárního režiséra Akiry Kurosawy. V japonském originálu je chudá vesnice ohrožována bandity a její obyvatelé si najmou skupinu samurajů bez pána (roninů), aby je chránili. Americká verze přenesla tento koncept do prostředí Divokého západu. Samurajové se proměnili v pistolníky a japonská vesnice ve vesnici mexickou zužovanou bandity vedenými přímo ukázkovým rarachem Calverou. Základní samurajská myšlenka tu zůstala zachována: hrstka profesionálů se postaví na stranu slabých, ačkoli je odměna jen symbolická, a bojuje za správnou věc.
Bůh ví, jak by postava Leeho dopadla, kdyby ji nehrál Robert Vaughn (1932-2016). Jeho výkon byl naprosto mistrovský, s minimem dialogů dokázal svým hereckým projevem, očima a jemnými, nervózními gesty vyjádřit Leeovu nejistotu a strach. Vaughn zde potvrdil svůj vynikající talent pro ztvárnění psychologicky komplexních postav.
Tento americký herec toho ale samozřejmě sehrál za svůj život mnohem víc, ostatně, jeho kariéra trvala více než šest desetiletí. Pocházel z newyorské herecké rodiny, ale zprvu o herectví nechtěl ani slyšet. Vydal se na akademickou dráhu: studoval psychologii a poté získal doktorát z komunikačních věd na University of Southern California. Jeho intelekt a sofistikovanost jsou ovšem v jeho herectví nepřehlédnutelné.
Sedm statečných
V 50. letech se Vaughn začal objevovat v menších rolích ve filmech a televizních seriálech. Jeho klasické rysy, pronikavé oči a jisté vystupování mu často přisuzovaly role mladých rebelů nebo charismatických padouchů. Vrchol jeho kariéry ovšem přišel v 60. letech, kdy ztvárnil svoje dvě životní role.
Toou první byl zmíněný Lee v Sedmi statečných, druhou pak účinkování v seriálu The Man from U.N.C.L.E., který běžel v letech 1964-1968. Seriál, který byl směsicí akce, humoru a stylizace, se stal fenoménem a Vaughn jeho hlavní tváří. Jako elegantní a pohotový špion Napoleon Solo se stal popkulturní ikonou 60. let a získal skutečně celosvětovou slávu.
V následujících letech a desetiletích se Vaughn objevoval v řadě dalších významných filmů, jako byl detektivní Bullittův řípad (Bullitt, 1968), válečný Most u Remagenu (The Bridge at Remagen, 1969), nebo katastrofický Skleněné peklo (The Towering Inferno, 1974) - ve všech se setkal s dalším kolegou ze Sedmi statečných Stevem McQueenem. Ale Vaughn zazářil i v britské televizi, například v seriálu Podfukáři (Hustle), kde ztvárnil šarmantního podvodníka.
Vaughnova televizní stopa je vůbec velmi výrazná, vlastně asi hlubší než ta filmová. Jeho tvář si například vybaví i fanoušci seriálu Columbo. Vaughnovi se dostalo té cti, že účinkoval v roli vraha - vždy inteligentního, sofistikovaného a patřičně arogantního - hned ve dvou dílech tohoto kultovního detektivního seriálu.
Poprvé to bylo v roce 1975, kdy si zahrál v díle Rozbouřené vody (Troubled Waters). Jeho role uhlazeného doktora Haydena Danzigera, který na luxusní lodi zavraždí svou milenku, je přímo esencí Vaughanova herectví. Během celého vyšetřování si udržuje masku noblesního a klidného muže, ale poručík Columbo v nesmrtelném podání Petera Falka ho svými nenápadnými otázkami a zdánlivě zmateným vystupováním postupně dohání do kouta. Vaughnův výkon skvěle využívá jeho typické herecké kvality – klidný hlas, elegantní gesta a chladné vystupování.
Druhá epizoda Columba, ve které Robert Vaughn sehrál roli hlavního padoucha, se jmenuje Poslední pocta komodorovi (Last Salute to the Commodore) a poprvé byla odvysílána v roce 1976. Vaughn zde ztvárnil postavu Charlese Claye, a tentokrát ukázal poněkud odlišnou hereckou tvář. Clay je zeť titulního komodora a jeho dědic, který je nervózní a roztěkaný. Pro poručíka Columba je tak poměrně snadnou kořistí.
Robert Vaughn zemřel v roce 2016 ve věku 83 let. I když nikdy nebyl tak zářivou hvězdou jako někteří jiní herci ze Sedmi statečných (které mimochodem všecky přežil), jeho role byly vždy výrazné, mistrovsky provedené a měly hluboký psychologický dosah a jistou intelektuální hloubku.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Vaughn
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sedm_state%C4%8Dn%C3%BDch
https://macysthanksgiving.fandom.com/wiki/Robert_Vaughn
https://www.csfd.cz/tvurce/504-robert-vaughn/prehled/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Columbo
Další díly volné série portrétů Herecké idoly filmů našeho mládí:
