Článek
Příběh Romana Polanskiho je příběhem o muži, který je považován za jednoho z největších vizionářů světové kinematografie, ale zároveň za člověka, jehož jméno dodnes rozděluje společnost na ty, kteří uctívají jeho umění, a ty, kteří ho vnímají jako nepolapitelného zločince.
Všechno to začalo v krakovském ghettu. Malý Roman viděl, jak mu nacisté odvážejí těhotnou matku do Osvětimi (ze které se nikdy nevrátila), a sám přežil jen díky tomu, že ho otec prostrčil dírou v plotě k polské nežidovské rodině. Jako dítě se toulal venkovem, schovával se v lesích a v podstatě každý den hrál o vlastní život.
Tato raná zkušenost s absolutním zlem a bezmocí se vpila do každého políčka jeho budoucích filmů. Pocit klaustrofobie, paranoia a absurdita existence – to nejsou jen režijní postupy, to je Polanského DNA. Po válce se prosadil v Polsku a později na Západě snímky jako Hnus nebo Ples upírů. Právě u druhého jmenovaného se seznámil s osudovou láskou, krásnou herečkou Sharon Tate.
V roce 1969 byl Polanski na vrcholu. Měl za sebou hit Rosemary má děťátko a čekal se Sharon první dítě. Pak ale přišla noc, která ukončila éru „květinových dětí“ a navždy změnila Hollywood. Zatímco byl Roman v Londýně, do jeho vily v Los Angeles vtrhli členové vyšinuté sekty Charlese Mansona a brutálně zavraždili Sharon (v osmém měsíci těhotenství) i její přátele.
Z oběti se však v očích bulváru stal podezřelý. Média spekulovala o satanských rituálech a Polanského dekadentním životním stylu. Režisér, který už tak měl z dětství narušenou důvěru v lidstvo, se uzavřel do ještě hlubšího cynismu a temnoty, což vyvrcholilo mistrovským noir filmem Čínská čtvrť s Jackem Nicholsonem v hlavní roli.
V roce 1977 však přišel zlom, který Polanského definitivně vyhostil z USA. Byl zatčen a obviněn ze znásilnění tehdy třináctileté Samanthy Geimer v domě Jacka Nicholsona během focení pro časopis Vogue. Polanski se přiznal k nezákonnému sexuálnímu styku s nezletilou a strávil 42 dní na psychiatrickém pozorování ve věznici.
Když se však dozvěděl, že soudce hodlá ignorovat dohodu o vině a trestu a poslat ho na dlouhé roky za mříže, Polanski na nic nečekal. Den před vynesením rozsudku nasedl do letadla a uprchl do Francie. Od té doby je ve Spojených státech vedena jeho kauza jako otevřená a režisér se vyhýbá zemím, které by ho mohly vydat. V roce 2009 byl sice zatčen ve Švýcarsku, ale po měsících domácího vězení byl propuštěn.
Paradoxem Polanského kariéry je, že své největší ocenění – Oscara za film Pianista (2002) – získal v době, kdy na americkou půdu nesměl vstoupit. Příběh o přežití židovského klavíristy ve varšavském ghettu byl jeho nejosobnější zpovědí a akademie mu tleskala vestoje, i když cenu za něj musel převzít Harrison Ford.
Dnes, v éře hnutí #MeToo, je Polanski pro mnohé symbolem starého světa, kde se géniům odpouštělo úplně všechno. Byl vyloučen z filmové akademie, jeho premiéry provázejí protesty, a přesto stále točí filmy (naposledy Hotel Palace v roce 2023).
Roman Polanski zůstává mužem bez domova, rozkročeným mezi tragédií oběti a vinou pachatele. Jeho život je důkazem, že talent neznamená charakter, a že i ten největší režisér nakonec nejvíce bojuje s příběhem, který sám napsal svými činy.
Další díly volného seriálu Galerie kontroverzních hvězd:
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Roman_Pola%C5%84ski
https://www.csfd.cz/tvurce/2000-roman-polanski/prehled/
https://www.imdb.com/name/nm0000591/
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-reziser-roman-polanski-byl-zprosten-obvineni-z-pomluvy-herecky-251787
