Článek
Autorem melancholické balady, u nás známé jako Smutná neděle a jež v angličtině zdomácněla jako Gloomy Sunday, byl maďarský skladatel a pianista Rezső Seress, vlastním jménem Rudolf Spitzer, a napsal ji na přelomu let 1932 a 1933 v Budapešti. Jako hudební samouk hrával v pohostinských podnicích pešťské čtvrti, především v restauraci Kispipa, kde denně usedal ke klavíru. Když melodii psal, prožíval osobní i existenční nouzi.
Prvotní verze nesla název Vége a világnak, tedy Konec světa, a Seress k ní složil slova plná obav ze zkázy lidstva a nové války. S tímto ponurým politickým tématem však u vydavatelů neuspěl, neboť byla píseň pokládána za příliš těžomyslnou pro tehdejší trh. Zásadní obrat přinesl novinář a básník László Jávor, který k melodii vytvořil nový text.
Původní protiválečný námět nahradil teskný příběh nešťastné lásky, v němž zarmoucený člověk oplakává ztrátu milované bytosti a touží se s ní shledat po smrti. Píseň, originálně nazvaná Szomorú vasárnap, vyšla tiskem v roce 1933 a o dva roky později ji poprvé nahrál zpěvák Pál Kalmár, čímž začala její mezinárodní cesta, zatímco slova o konci světa upadla v zapomnění.
V polovině třicátých let se kolem nahrávky zrodila legenda, jež jí přisoudila označení maďarská píseň sebevrahů. Dobový tisk plnily zprávy o lidech, kteří ukončili život v kavárnách během hry kapely, s notami v kapse nebo při poslechu gramofonu. Historické a sociologické rozbory však dokládají, že spíše než o tajemnou moc písně šlo o odraz dobové krize.
Maďarsko vykazovalo vysoké počty dobrovolných odchodů ze světa dlouhodobě vlivem hospodářského úpadku a novinové zprávy vyvolaly psychologickou řetězovou reakci. Přesto instituce sáhly k restrikcím. Britský rozhlas BBC zakázal vysílání zpívané verze, protože se obával oslabení morálky obyvatelstva v těžkých válečných časech; povoleno bylo pouze instrumentální provedení. Tento zákaz BBC formálně zrušila až v roce 2002.
K dílčím zákazům přistoupily i některé stanice ve Spojených státech. Trpký osud stihl i samotného skladatele. Seress přežil nucené práce v táboře na Ukrajině, ale jeho matka zahynula během holokaustu. V poválečném režimu zůstal v ústraní u piana v podniku Kispipa a v lednu 1968, sužován dlouholetými depresemi, ukončil život skokem z okna svého budapešťského bytu.
V českém prostředí měla melodie tradici od čtyřicátých let, kdy ji s textem Viléma Dubského natočily Zdena Vincíková a Květa Turková. Moderní a trvalou stopu však zanechal Karel Gott, který píseň nahrál v roce 1972 pro své slavné album Mezi Vltavou, Donem a Dunajem, vydané v roce 1973 u Supraphonu. Skladbu aranžoval Bert Olden a nahrávku doprovodil Orchestr Polydoru. Gott zařazením písně potvrdil zájem o středoevropskou melodiku a nazpíval ji rovněž v německém znění pod názvem Einsamer Sonntag i v maďarském originále.
Klíčem k českému úspěchu se stal text Jiřího Štaidla, jenž odmítl morbidní motiv sebevraždy. Namísto toho vytvořil přesvědčivý obraz prázdnoty a únavy po odchodu nedělní návštěvy. Vystihl znechucení z povrchní společenské přetvářky slovy: „Nedělní návštěvy v soumraku odchází, prázdný a hloupý však můj večer zůstává, čpím celý od kouře, víc ale od frází, v ruletě týdne to neděle prohrává“.
Pocity zklamání z lidských vztahů shrnul veršem: „Sváteční hosté mě ještě dnes pomluví, přesto je s úsměvem příště zas uvítám“. Tísnivé ticho ztichlého bytu pak dokreslil obraz: „V neděli večer se hodiny zastaví, na okno zavřené moucha jen doráží, zaspat tak neděli – jsem zase laskavý…“ Gott skladbu interpretoval oproti svému zvyku velmi střídmě, šansonovým tónem a bez estrádního patosu, což jí dodalo vážnost a hloubku.
Gottova nahrávka se setkala s velmi příznivou odezvou u fanoušků a kupodivu i kritiky. Celé album Mezi Vltavou, Donem a Dunajem zaznamenalo úspěch na domácí scéně a našlo si publikum také v Německu, Rakousku či Sovětském svazu. Na české scéně najdeme ještě další verze Smutné neděle resp. Gloomy Sunday v podání Karla Hály nebo Ivy Bittové.
Píseň si mezitím podmanila celý svět. Mezinárodní proslulost jí zajistila jazzová verze Billie Holiday z roku 1941 s textem Sama Lewise, který dopsal třetí sloku o probuzení ze zlého snu, aby zmírnil chmurnost nahrávky pro rozhlasové vysílání. Anglicky ji natočil také Paul Robeson, Ray Charles, Sarah Vaughan, Sinéad O´Connor nebo Björk. Serge Gainsbourg ji natočil ve francouzské verzi jako Sombre dimanche.
Další články o českých verzích zahraničních hitů (výběr):
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Gloomy_Sunday
https://cs.wikipedia.org/wiki/Smutn%C3%A1_ned%C4%9Ble
https://en.wikipedia.org/wiki/Rezs%C5%91_Seress
https://disappearingbudapest.blogspot.com/2010/01/gloomy-sunday.html
https://health.howstuffworks.com/mental-health/depression/facts/gloomy-sunday-song-suicide.htm
https://www.historysnob.com/war-and-historical-events/gloomy-sunday-infamous-hungarian-song-drove-people-their-demise
https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12928672/
