Článek
Píseň, kterou si spojujeme s diskotékovou vlnou konce sedmdesátých let, má kořeny sahající hluboko do starověku. Její textové základy nevznikly v moderním nahrávacím studiu, nýbrž vycházejí ze starozákonního Žalmu 137. Ten zachycuje žal židovského lidu po dobytí Jeruzaléma babylonským vojskem v roce 586 před naším letopočtem. Vyhnanci odvlečení do Mezopotámie usedali u řek Eufrat a Tigris a usedavě plakali při vzpomínce na ztracený domov na Sionu.
Na vrbové větve věšeli své harfy a odmítali zpívat posvátné písně pro pobavení věznitelů. Tento motiv v refrénu doplňuje verš ze Žalmu 19 s prosbou, aby slova i myšlenky našly zalíbení u Hospodina. Drsné závěrečné verše žalmu volající po pomstě moderní populární úpravy pochopitelně vynechaly.
Cestu starověkého žalozpěvu do světa moderní hudby zahájila v roce 1970 jamajská vokální skupina The Melodians vedená Brentem Dowem a Trevorem McNaughtonem. Ti skladbu nahráli v poklidně tanečním rytmu reggae.
Pro jamajské rastafariánské hnutí mělo babylonské vyhnanství zásadní význam: Babylon pro ně představoval symbol koloniálního útlaku a bezpráví, zatímco Sion ztělesňoval africké kořeny a vytouženou svobodu. Nahrávka obsahovala přímé odkazy na rastafariánskou víru, kvůli nimž ji jamajské úřady krátce zakázaly v rozhlase jako potenciálně podvratnou.
Zákaz však padl po námitce producenta Leslieho Konga, že nelze cenzurovat text převzatý přímo z Bible, a skladba se stala velkým hitem. Širší mezinárodní věhlas jí v roce 1972 přineslo zařazení do kultovního jamajského filmu The Harder They Come.
Do širokého povědomí posluchačů melodie vstoupila v roce 1978 zásluhou německého producenta Franka Fariana a skupiny Boney M. Farian skladbu oblékl do svižného tanečního disco hávu s chytlavým sborovým refrénem. Hlavní pěvecký part svěřil Liz Mitchell a sám v pozadí nazpíval hluboký hlas. Zároveň text zbavil specifických rastafariánských výrazů a vrátil se k obecnému biblickému vyznění.
Singl ovládl evropské žebříčky a v britské hitparádě strávil na vrcholu pět týdnů s prodejem přes dva miliony kusů. Velkým hitem se stala i druhá strana desky s karibskou říkankou Brown Girl in the Ring. Nahrávka narážela i na politické bariéry: Saddám Husajn ji v Iráku zakázal kvůli zmínkám o Sionu a ze stejného důvodu nesměla zaznít ani při vystoupení Boney M v palestinském Ramalláhu.
Karel Gott a jeho kapelník Ladislav Štaidl rozpoznali sílu melodie a v roce 1978 nahráli ve studiu Supraphonu českou verzi pod zkráceným názvem Babylon. Štaidlův orchestr skladbě vtiskl svěží, ale aranžérsky široký doprovod, v němž vedle Gotta hrálo klíčovou úlohu dívčí vokální trio ve složení Jitka Zelenková, Vlasta Kahovcová a Jarmila Gerlová.
Původní biblický námět byl v tehdejších médiích neprůchodný, textař Pavel Kopta proto zvolil odlišné básnické pojetí. Namísto náboženského žalu vytvořil světský obraz poutníka na pláni, kde kdysi stávalo mocné starověké město. Píseň se v Koptově podání proměnila v nadčasové zamyšlení nad pomíjivostí lidské pýchy.
Vinylový singl s písní Babylon a skladbou Ještě to daleko mám na druhé straně zaznamenal velký úspěch v prodeji i rozhlase. K oblibě přispěla televize, zejména vystoupení v pořadu Silvestr hravý a dravý režiséra Jána Roháče na sklonku roku 1978 i koncertní provedení v pražské Lucerně. Paradoxem normalizační doby bylo, že píseň vycházející z biblického tématu bez potíží zněla ze všech oficiálních médií socialistického státu.
Chytlavý motiv inicioval vznik nahrávek v mnoha dalších jazycích. Jen namátkou: v Německu slavil úspěch Bruce Low s verzí Die Legende von Babylon z Farianovy produkce; ve Francii vyšla píseň jako Sur la route de Babylone od zpěvačky Jocelyne Berthiaume; ve Švédsku jako Kommer du ihåg babylon od Björna Håkansona a ve Finsku pod názvem Alla polttavan auringon od Ariho Oinonena.
Španělskou verzi Ríos de Babilonia natočil Juan Torres. Píseň vznikla i v exotických úpravách: na Filipínách v jazyce tagalog jako Flood Control od interpretky Charbeth, v čínštině jako Bābǐlún Hé v chrámových sborech i na estrádách a v moderní hebrejštině jako Al Naharot Bavel vracející skladbu k původnímu žalmu. Britská parodie A Taste of Aggro od skupiny The Barron Knights o zážitcích u zubaře pak vystoupala na třetí místo britského žebříčku.
Další články o českých verzích zahraničních hitů (výběr):
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Rivers_of_Babylon
https://ig.ft.com/life-of-a-song/rivers-of-babylon.html
https://www.dancehallmag.com/2026/09/22/style/the-meaning-behind-the-melodians-rivers-of-babylon-lyrics-story-explained.html
https://secondhandsongs.com/work/7215/all
https://www.songwriter.co.uk/page7v.html
https://en.wikipedia.org/wiki/A_Taste_of_Aggro
