Článek
Na jedné straně stál gospel z ulic New Yorku, na straně druhé normalizační Československo, kde se společenství disidentů snažilo uhájit vlastní lidskou důstojnost. Spojovacím článkem se stal evangelický farář a písničkář Svatopluk Karásek, jemuž se podařilo přetavit duchovní poselství zámořského kazatele v přímé pojmenování totality a lidské zbabělosti.
Původní skladba nese název Say No to the Devil a jejím autorem je reverend Gary Davis, výrazná postava propojující lidové blues a černošský gospel. Davis, narozený v roce 1896 v Jižní Karolíně, byl od dětství nevidomý, přesto si vyvinul osobitou prstovou techniku hry na kytaru, která později inspirovala celou řadu slavných hudebníků.
Ve třicátých letech byl vysvěcen na baptistického kazatele a opustil světské blues. Přestěhoval se do New Yorku, kde jako harlemský pouliční pěvec kázal s kytarou a foukací harmonikou kolemjdoucím na nárožích. Píseň Say No to the Devil nahrál v roce 1961 ve studiu Rudyho Van Geldera v New Jersey pod vedením producenta Kennetha S. Goldsteina a v srpnu 1962 ji vydala firma Bluesville na stejnojmenném albu.
Námět čerpal z biblického líčení Kristova pokušení na poušti. Davis v ní nabídl prosté ponaučení: ďábel je podvodník nabízející lákavé sliby, který však s nikým nejedná poctivě, a jediným správným postojem je říci mu jasné ne.
V Československu se písnička potkala s osobností podobného kazatelského zaměření. Svatopluk Karásek, narozený v roce 1942 v Praze, vystudoval evangelickou bohosloveckou fakultu a působil jako farář ve Hvozdnici u Prahy, kde si jeho kázání získala oblibu u mladých lidí.
Otevřenost při kázání a odmítnutí účasti v nesvobodných volbách však vedly k tomu, že mu komunistický režim v roce 1971 odebral státní souhlas k výkonu duchovenské služby. Karásek našel práci jako kastelán na hradě Houska. Tam i při společných setkáních se sblížil s kapelou The Plastic People of the Universe a lidmi kolem Ivana Martina Jirouse.
Začal skládat písně, v nichž biblická témata převáděl do hovorového jazyka. V roce 1976 byl zatčen a v procesu s undergroundem odsouzen k osmi měsícům vězení. Po propuštění podepsal Chartu 77 a pod tlakem tajné policie v rámci akce Asanace odešel v roce 1980 do exilu. Působil jako farář v Curychu a po roce 1989 se vrátil do vlasti, kde kázal v kostele U Salvátora a působil i jako poslanec a vládní zmocněnec pro lidská práva.
Karásek píseň opatřil vlastním textem, který americkou píseň zasadil do normalizační reality. Zvukový záznam vznikl v Praze v květnu 1978 v bytě známého undergroundového zvukaře Robina Hájka. Karásek své písně nahrál na pásky v obývacím pokoji na poloamatérskou techniku.
Záznam se podařilo vyvézt na Západ a v roce 1979 vyšlo ve Švédsku vinylové album Say No to the Devil/Řekni ďáblovi ne, které vydal Jiří Pallas v exilovém vydavatelství Šafrán '78 ve spolupráci s nakladatelstvím Boží Mlýn Paula Wilsona. Píseň vyšla také na legendární švédské kompilaci Zakázaní zpěváci druhé kultury.
Síla Karáskova českého textu spočívala v motivu snímání podoby: slova o tom, jak člověku zmažou tvář hlínou, sejmou otisky prstů a udělají posmrtnou masku, přímo odrážela policejní výslechy a snahu režimu člověka zlomit. Karásek přidal i obraz sádrových bust a portrétů vládců pálených na louce, čímž vystihl pomíjivost totalitní moci. Ďábel v jeho pojetí zosobňoval každodenní pokušení ke konformismu a ztrátě svědomí.
V podzemní komunitě písnička Svatopluka Karáska zabrala. Její zásadní význam vyhodnotil Ivan Martin Jirous ve své Zprávě o třetím českém hudebním obrození, v níž napsal: „Tam, kde se obě textové složky – anglická i česká – významově doplňují, dosahuje Karásek maximálního účinku, jako je tomu v písni Řekni ďáblovi ne ('Say no to the devil, say no!' – 'Sejmou ti podobu, sejmou!').“
Publicista Jiří Černý i další kritici oceňovali, že Karásek oslovoval publikum bez kazatelského mentorování a mluvil jako rovnocenný partner. Po listopadu 1989 píseň vyšla na deskách u Globus International a v rozšířené edici v nakladatelství Galén. Karásek text později aktualizoval porevoluční variantou Ty jsi řekl ďáblovi ne, v níž varoval, že svoboda přináší nové nástrahy a ďábel na sebe bere jiné masky i v demokratickém zřízení.
Originál Garyho Davise se dočkal mnoha edic po celém světě a píseň v angličtině převzali další známí bluesoví hudebníci jako Jorma Kaukonen na desce Too Many Years nebo dívčí duo Larkin Poe. Jiné dostupné nahrávky s podobným názvem, ať už v exotickém prostředí křesťanských sborů v Nigérii nebo v Latinské Americe, jsou ve skutečnosti jiné duchovní písně bez vazby na Davise. Karáskův český převod je patrně světově ojedinělou autorskou cizojazyčnou adaptací tohoto songu.
Další články o českých verzích zahraničních hitů (výběr):
Paní má se má. Fešák Tomáš Linka rozhodně nebyl „sjetý“, k hitu ho inspirovala jeho žena při žehlení
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Say_No_to_the_Devil
https://en.wikipedia.org/wiki/Reverend_Gary_Davis
https://cs.wikipedia.org/wiki/Say_No_to_the_Devil
https://cs.wikipedia.org/wiki/Svatopluk_Kar%C3%A1sek
https://www.respekt.cz/kontext/muz-ktery-rekl-dablovi-ne
https://www.christnet.eu/clanky/6488/svatopluk_karasek_buh_se_osrat_neda.url
https://www.disent.usd.cas.cz/wp-content/uploads/UserFiles_file_03_Prameny_09_NORM_Magor_Zprava.pdf
