Článek
Kdybych měl říct, která ze scén filmu Sedm statečných je moje nejoblíbenější, asi by to byla ta, kdy jdou vůdce budoucí sedmičlenné party Chris (Yul Brynner) a jeho hlavní parťák Vin (Steve McQueen) naverbovat třetího. A ptají se někde v širých pláních muže, který vykoukne ze dveří kamenné chajdy, jestli je u něj muž jménem O´Reilly. On je pošle za dům, kde mu jakýsi chlápek seká za jídlo dříví.
Chris a Vin k němu přijdou a první říká: „Prej jsi švorcovej.“ „Ne, dělám to, protože jsem unuděnej milionář,“ odtuší O´Reilly. „Hledám šest chlapů na hlídání vesnice, jižně od hranic,“ pokračuje Chris a O´Reilly se zeptá: „Kolik je těch druhejch?“ „Třicet“ „Vaše vyhlídky vám nezávidím, pane,“ praví s okázalým nezájmem O´Reilly.
Chris to zkouší: „Prej už jsi jednou šel proti větší přesile.“ „Jo, ale zaplatili mi šest set dolarů,“ říká O´Reilly. Do věci se vloží Vin: „A prej jsi to v Salinasu vyčistil za tejden.“ „Za to mi dali osm set.“ „Stojíš dost,“ konstatuje suše Vin a O´Reilly přisvědčuje: „Jo, máš pravdu, stojím dost.“
Vtom se do rozhovoru vloží Chris s nabídkou: „Tohle je za dvacet dolarů.“ Na to se O´Reilly otočí ke špalku a seká dál. Oba pistolníci pochopili absurditu své nabídky a odcházejí, ale ještě než stačí zajít za roh, O´Reilly odloží sekeru, obrátí se na ně a zavolá památnou větu: „Dvacet dolarů? To je dost peněz!“ A je, takříkajíc, ruka v rukávě.
Sedm statečných
Na tom, jak výraznou postavou v Sedmi statečných je právě Bernardo O´Reilly, zjevně muž mexicko-irského původu, se nepochybně podepsal, tedy pro nás Čechy, jeho klasický DVDčkový dabing z roku 1994. Všechny hlavní postavy dabují skuteční mistři svého oboru (mj. Pavel Soukup, Václav Postránecký, Pavel Trávníček, Oldřich Vlach, Alois Švehlík ad.), a O´Reilly je dabingovým mistrovským dílem Jiřího Bartošky, který dokázal Charlesi Bronsonovi dodat i podstatný kus svého charismatu.
Bronsonova role v Sedmi statečných je totiž mnohem hlubší než jen postava drsného bojovníka. Bernardo je původně motivován pouze penězi (i když jich je málo), ale postupně si vytvoří silné přátelské pouto s dětmi vesnice, které ho obdivují.
Bronsonovo herectví je tady mistrovské. S minimem dialogů a s kamennou tváří, která byla jeho poznávacím znakem, dokázal vyjádřit vnitřní proměnu svého hrdiny. Jeho nejdojemnější scény jsou právě ty s dětmi, kdy se jeho chladná maska rozpouští a ukazuje se jeho - patrně nikdy v osobním životě nenaplněná - otcovská, starostlivá stránka.
Role Bernarda O´Reillyho se proto stala pro Bronsona klíčovou, protože ukázala jeho široký herecký rozsah. Toho, že dokázal důvěryhodně předvést drsného pistolníka a zároveň muže se schopností hlubokého citu, zvlášť vůči dětem, si všimly filmové produkce po celém světě. A tak se právě díky Sedmi statečným stal Bronson velmi populárním, obzvláště v Evropě, kde byl brzy vyhledávanou hereckou hvězdou.
Příběh filmu Sedm statečných (The Magnificent Seven) z roku 1960, který režíroval John Sturges, není originální. Je to mistrovská adaptace japonského mistrovského díla, filmu Sedm samurajů (1954) od legendárního režiséra Akiry Kurosawy. V japonském originálu je chudá vesnice ohrožována bandity a její obyvatelé si najmou skupinu samurajů bez pána (roninů), aby je chránili. Americká verze přenesla tento koncept do prostředí Divokého západu. Samurajové se proměnili v pistolníky a japonská vesnice ve vesnici mexickou zužovanou bandity vedenými přímo ukázkovým rarachem Calverou. Základní samurajská myšlenka tu zůstala zachována: hrstka profesionálů se postaví na stranu slabých, ačkoli je odměna jen symbolická, a bojuje za správnou věc.
Ona drsnost, kterou podporovala i tvář zbrázděná hlubokými vráskami, nespadla z nebe. Pravé Bronsonovo jméno znělo Charles Buchinsky a narodil se v roce 1921 v pensylvánském hornickém městečku do chudé rodiny s litevskými kořeny jako jedno z patnácti dětí. Musel začít pracovat už v deseti letech a v dospívání dřel v uhelných dolech, kde si vypracoval drsný vzhled, stoickou povahu a mohutnou muskulaturu - ostatně, mezi Sedmi statečnými je právě O´Reilly jednoznačně nejmohutnějším chlapem.
K herectví se dostal poměrně bizarním způsobem - během druhé světové války sloužil u letectva a po návratu domů využil vládního programu pro válečné veterány, jímž bylo studium herectví. V 50. letech začal hrát první role a jméno si změnil v době mccarthysmu, tedy známé štvanice na vše takzvaně „neamerické“ - šlo o to, aby jeho příjmení neevokovalo slovanské kořeny.
Sedm statečných byla první Bronsonova velká role. O tři roky později následoval další slavný film Velký útěk (The Great Escape). V roli „krále tunelů“ Dannyho Velinského předvedl svou typickou odhodlanost a neústupnost, což z něj udělalo hvězdu vedle Stevea McQueena, jenž si zahrál hlavní roli.
Zcela zásadní roli sehrál v roce 1968 Bronson v dalším i Čechy milovaném westernu, tedy v etalonu spaghetti westernů Tenkrát na Západě (Once Upon a Time in the West) italského režiséra Sergia Leoneho. V roli tajemného pistolníka s foukací harmonikou Bronson definitivně potvrdil svůj statut mezinárodní hvězdy. Jeho tichá, ale silná přítomnost na plátně, podtržená opakovaným geniálním motivem foukací harmoniky skladatele Ennia Morriconeho, z něj udělala v pravém slova smyslu ikonickou westernovou postavu.
Za vrchol Bronsonovy kariéry je obecně považován film Přání smrti (Death Wish) z roku 1974. V roli architekta Paula Kerseyho, který se po brutální vraždě své manželky a znásilnění dcery stane samozvaným mstitelem, se Bronson stal zásadní tváří temného a drsného thrillerového žánru. Film navíc výborně zapadl do americké atmosféry těch let, kdy se veřejnost potýkala s rostoucí kriminalitou a toužila po větší spravedlnosti.
Ačkoli Charles Bronson, který zemřel v roce 2003, nikdy nebyl typickým hollywoodským krasavcem, patřil mezi nejautentičtější osobnosti z této „továrny na sny“. Právě tím se lišil od mnoha svých kolegů. Jeho filmové postavy dokázaly mlčky a s klidnou rozvahou vykonat spravedlnost, i kdyby někdy balancovala na hraně zavedených zákonů. Toho si na jeho filmech můžeme cenit dodnes.
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Charles_Bronson
https://www.csfd.cz/tvurce/364-charles-bronson/biografie/
https://dvojka.rozhlas.cz/charles-bronson-prestavitel-drsnych-chlapu-exotickeho-vzezreni-9300161
https://www.idnes.cz/technet/pred-100-lety/pred-100-lety-charles-bronson-sedm-statecnych.A211103_153837_pred-100-lety_vov
https://www.csfd.cz/film/18777-velky-utek/prehled/
https://www.csfd.cz/film/5911-tenkrat-na-zapade/prehled/
https://www.csfd.cz/film/12971-prani-smrti/prehled/#google_vignette
Další díly volné série portrétů Herecké idoly filmů našeho mládí:
