Článek
Píseň One More Cup of Coffee Bob Dylan napsal v květnu 1975, když během svých narozenin navštívil romskou pouť v jihofrancouzském městečku Saintes-Maries-de-la-Mer. Doprovázel ho malíř David Oppenheim. Dylan tam zažil setkání s charismatickým mužem, kterého místní označovali za krále Romů a který měl prý šestnáct manželek a sto dvacet dětí.
Když se písničkář chystal k odjezdu, romská komunita mu chtěla dát dar na rozloučenou. Dylan požádal jen o ještě jeden šálek kávy na cestu. Kávu dostal v papírovém sáčku, a když ji pil a pozoroval moře, pocítil prý zvláštní úzkost, jako by stál nad hlubokým údolím. Tento moment dal vzniknout refrénu, ačkoliv v tamní rovinaté krajině se ve skutečnosti žádná údolí nenacházejí.
Motiv šálku kávy v autorově mysli rezonoval již dříve. V březnu téhož roku se na večírku Paula McCartneyho ocitl o samotě s písničkářkou Joni Mitchell. Když se ho zeptala, o čem by napsal píseň právě v té chvíli, ukázal na svůj šálek a odpověděl, že o něm.
Z literárního hlediska podle některých dylanovských badatelů (ano, takzvaná dylanologie je skutečně, s nadsázkou, považována za vědní obor) píseň vykazuje inspiraci operou Carmen od Georgese Bizeta. Postava dívky v textu – věštkyně, která umí krásně zpívat, ale má nevěrné a chladné srdce – vykazuje podle nich podobnosti s operní hrdinkou.
Při popisu její fyzické krásy se autor naopak nechal inspirovat biblickou Písní písní, přičemž text vystavěl na principu středověké poezie, která postupně vyjmenovává tělesné přednosti milované osoby pomocí barvitých obrazů a metafor. Samotný refrénový dovětek o hlubokém údolí měl podle Dylana spíše navodit tajuplnou atmosféru a mohl pocházet ze starých lidových balad.
Písničku Dylan nahrál v červenci 1975 pro později velmi slavné album Desire. Její melancholickou náladu, postavenou na španělských hudebních motivech, zásadně ovlivnilo zapojení houslistky Scarlet Rivera. Výraznou roli sehrál také doprovodný hlas zpěvačky Emmylou Harris. Její účast doprovázela čistá improvizace, protože ji producent Don DeVito pozval do studia na Dylanovo přání, aniž by dopředu znala texty.
Emmylou Harris tak musela během nahrávání sledovat jedním okem Dylanova ústa a druhým text před sebou, přičemž ji Dylan fyzickým pokynem naváděl, kdy má do zpěvu vstoupit. Úvodní basový motiv vznikl rovněž náhodou, když baskytarista Rob Stoner začal hrát sólo, aby vyplnil čas, než se houslistka stihla připravit u svého mikrofonu.
Česká verze vznikla v roce 1991 pro první album nově založené skupiny Druhá tráva. Založili ji zpěvák Robert Křesťan a banjista Luboš Malina po odchodu od kapely Poutníci. Pro Křesťana, který se věnuje také překládání knih, byla tato píseň prvním překladem pro novou kapelu.
Již dříve sice adaptoval Dylanovu píseň A Hard Rain's A-Gonna Fall pod názvem Čím dál tíž se dejchá, tehdy však podle svých slov rozuměl jen asi čtvrtině originálu a zbytek si domýšlel. Při práci na textu Ještě jedno kafe se už snažil o věrnost předloze, důležité ale bylo, aby v češtině dobře fungovala a zůstala zpívatelná.
Úspěch písně měl však paradoxní následek. Křesťan se dlouho obával složitých jednání o autorských právech s Dylanovým zastoupením, a proto se k jeho tvorbě dlouho nevracel. Změnil názor až poté, co v kanceláři vydavatelství slyšel českou verzi jiné Dylanovy písně, která s originálem neměla společného vůbec nic.
Uvědomil si, že pokud bylo schváleno takové dílo, má smysl pokusit se o oficiální cestu s kvalitními překlady. To nakonec vyústilo v natočení dylanovského alba v roce 2007, na kterém však píseň Ještě jedno kafe chybí, protože už byla dostatečně známá ze starší desky.
Česká verze se okamžitě stala hitem a získala si velké množství posluchačů a Robert Křesťan obecně jako autor textů sklízí kontinuálně i uznání kritiky. Odborníci oceňují Křesťanovu schopnost přeložit text tak, aby se udržel smysl originálu a zároveň neutrpěla jeho básnická hodnota. Mezi posluchači se skladba stala trvalou součástí folkového repertoáru, dojde na ni skoro u každého přátelského posezení s kytarou.
Skladba prokázala životaschopnost i v mezinárodním měřítku a existuje v nejméně patnácti cizojazyčných verzích. Pozoruhodným příkladem je hebrejská verze Rak Od Kos Kafe, kterou nahrál izraelský projekt Dylan Dialna. Skladba je v tomto podání doprovázena tradičními blízkovýchodními nástroji, jako jsou turecký klarinet nebo strunný saz, což nahrávce dodává osobitý etnický ráz.
Zvláštní postavení má také nahrávka turecké zpěvačky Sertab Erener, která sice ponechala původní anglický text, ale její zpěv a doprovod jsou silně ovlivněny tradiční orientální hudbou. Její nahrávka zazněla ve filmu Masked and Anonymous, ve kterém hrál sám Bob Dylan. Písničky se na svých albech zhostili mimo jiné také Robert Plant, skupina White Stripes nebo Tom Jones.
Další články o českých verzích zahraničních hitů (výběr):
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/One_More_Cup_of_Coffee_(Valley_Below)
https://bob-dylan.org.uk/archives/9249
https://bob-dylan.org.uk/archives/2446
https://textypisni.youradio.cz/druha-trava/robert-krestan-a-druha-trava/jeste-jedno-kafe
https://hradec.rozhlas.cz/poezie-a-hudba-jsou-vzdy-darem-pro-nasi-dusi-pred-30-lety-se-zrodila-legenda-8626162
https://souvislosti.cz/OLD/clanek.php?id=2991
https://hudba.proglas.cz/noklasik/recenze/robert-krestan-druha-trava-dylanovky-recenze-cd/
https://musicserver.cz/clanek/74449/desitka-ceskych-coververzi-boba-dylana-troufli-si-na-ne-fananek-pavel-landovsky-i-chaozz/?nomobile=1
