Článek
Za stavu, kdy moderní člověk transformoval zajištění potravního teritoria na obsah portmonky či stav na bankovním účtu, může se řada občanů dívat poněkud přehlíživě na ty, co například mimo jiné doma chovají slepice kvůli snůšce vajec. Ale něco je za něco. Jako chovatele slepic máme vajíčka po celý rok ve kvalitě BIO a nezaskočí nás výkyvy v zásobování a ani jejich cenové nárůsty před Vánocemi a Velikonocemi.
Domácí chov slepic přináší velký užitek
Přitom chov domácích slepic se stává čím dále populárnější. Dokonce se jim chlubí i řada českých i zahraničních celebrit. K domácímu chovu slepic však lze dospět i jen tak mimoděk. Jako se to poněkud nedopatřením stalo české rockerce a spisovatelce Evě Turnové po přestěhování na venkov, kdy při letmém shlédnutí jednoho reklamního letáku zaměnila slovo kuřice za kukuřici. Jeden den si v dobré víře objednala kukuřici a druhý den díky svému omylu obdržela do svého venkovského sídla dvacet kuřic, o čemž poutavě vypráví ve své minipovídce Rozvoz kukuřic.
Slepice neboli kur domácí patří mezi domestikované ptáky chované buď pro maso nebo za účelem produkce vajec. Slepice neboli v případě snůšky vajíček nosnice zahajují obvykle snáškový cyklus mezi 20. až 30. týdnem věku. Co se týče vajíček, buď si je tedy člověk může koupit, a to v obchodu nebo přímo od chovatele, anebo, pokud k tomu má podmínky a není pohodlný, můžeme mít vlastní vajíčka z domácího chovu. Navíc, pokud malochovatel nepoužívá metody velkochovu (např. používání antibiotik), jsou domácí vajíčka ve kvalitě BIO.
Se slepicemi zase tolik práce není, ale užitek je velký. My patříme k lidem, co v domácnosti chovem nosnic udržují rodinné tradice. Všichni včetně nás, kteří chovají nosnice tradičním způsobem a neaplikují při něm velkochovatelské postupy, podporují domácím chovem slepic i zdravý životní styl, neboť mít po celý rok dostatek domácích vajíček ve kvalitě BIO je k nezaplacení. Obdobně jako si vypěstovat na své zahrádce nějakou tu zeleninu či ovoce.
Vajíčka z vlastní produkce přispívají ke zdravému životnímu stylu
Jestliže Státní veterinární správa (SVS) nařídila nedávno stáhnout z trhu 239 310 vajec, jelikož kvůli nadlimitnímu množství antibiotik mohou být závadná, my se produkcí vlastních vajec vyhneme jak nadlimitnímu obsahu antibiotik, tak i tomu podlimitnímu obsahu, jelikož žádné obdobné přípravky slepicím nedáváme a ani výrobce sypké krmné směsi pro nosnice do ní žádná antibiotika nepřidává. Zároveň se konzumací vlastních vajec vyvarujeme všem případným dopadům spojených s velkochovy. Přitom v důsledku antibiotické rezistence umírá v ČR ročně více osob než při autonehodách. Prognózy dalšího vývoje pak nejsou nikterak příznivé. Vědci odhadují, že v horizontu několika málo desítek let může v důsledku antibiotické rezistence umírat více lidí než na rakovinu.
Chov nosnic má pro domácnost nezanedbatelný ekonomický přínos a ve svých důsledcích má i významný protiinflační charakter
Jestliže je žádoucí chov slepic zhruba každé dva roky obměňovat, my jsme tak učinili naposled loňského září. Ze záznamů o snůšce vajec obsahujících i údaje o nákladech vyplývá, že současné slepice svou snůškou vajíček uhradily náklady na jejich pořízení a na koupi pšenice na celý rok a drcené krmné směsi určené pro nosnice na půl roku, jakož i dokupování krmných těstovin a starého chleba, za šest měsíců. Pro tuto kalkulaci používáme bilanční hodnotu domácího vajíčka ve výši 5,- Kč/ks, což je spíše o něco méně než současná obvyklá cena. Vajíčka velikosti L jsem za účelem zhotovení srovnávací fotografie koupil za 7,- Kč/ks.
Naše kalkulace je tedy spíše podhodnocená. A to nejen s ohledem na velikost domácích vajíček v rozmezí od velikosti L přes významné zastoupení velikosti XL a občas až i po velikost XXXL, když některá slepice občas snese vajíčko se dvěma žloutky. V souvislosti s poněkud podhodnocenou kalkulací je nutno vzít v patrnost, že naše vajíčka jsou ve kvalitě BIO. To se pak při srovnávací ceně dostaneme někde nad 10, - Kč/ks.
Od okamžiku, kdy nosnice pokryjí počáteční pořizovací náklady včetně počátečních provozních nákladů (viz výše), se ekonomika domácího chovu nosnic dostává z červených do černých čísel. Prostě a jednoduše člověk se dostane do plusu. Při minulém turnusu devíti nosnic bilančně stanovený přínos přesáhl částku 15 000 Kč celkem. Sice je nutno i po pokrytí počátečních nákladů počítat s dalšími provozními náklady (zakoupení pšenice na další rok, dokupování krmné směsi, krmných těstovin a starého chleba, jakož i křemeliny proti čmelíkům), ale člověk se již pohybuje v plusu.
Prostě zhruba polovinu roku si nosnice na sebe vydělávají a rok a půl pak vylepšují rodinný rozpočet. Přitom toto ekonomické vyhodnocení je postaveno na podhodnocené ceně jednoho vajíčka, a navíc nezahrnuje to, že zhruba dvouapůlleté nosnice skončí po dvouleté snůšce vajíček v mrazáku a jsou následně používány pro přípravu polévek. Další nezahrnutý ekonomický přínos spočívá ve využití slepičího trusu neboli slepičáků. Z toho lze jejich zkvašením připravit vynikající tekuté hnojivo, anebo ve větší míře skončí v kompostovacím procesu, kdy obohacují námi vyprodukovaný kompost o důležité složky.
Navíc při minulém turnusu nosnic nám vznikal nad rámec rodinné spotřeby přebytek vajíček. Tzn. zhruba 20 vajíček za týden jsme odprodali, přičemž právě tento výnos nám pokryl provozní náklady na dokupování přenice, krmné směsi, krmných těstovin, chleba a křemeliny. V tomto turnusu je veškerá produkce spotřebována v rámci širší rodiny, kterážto náš přebytek vajíček dostává bezplatně. Pouze musí nosit skořápky a pouzdra na vajíčka.
Chov nosnic má i velký ekologický význam
Tímto se dostáváme k ekologickému přínosu domácího chovu slepic, který se významně podílí na tom, že nezanedbatelná část produkovaných odpadů je využita přímo v místě vzniku, tj. v naší domácnosti. V kompostovacím procesu tedy skončí nejen převážná část slepičího trusu, ale i podestýlka, jakož i shrabky ze slepičího výběhu tvořené zbytky rostlinné potravy a slepičáky. Výstupem kompostovacího procesu je pak kvalitní kompost, který zužitkujeme při pěstování zeleniny a ovoce.
Přes slepice proženeme i celou řadu zbytků z kuchyně. Počínaje usušenými a podrcenými skořápkami z vajíček coby zdroje důležitého vápníku. U slepic skončí slupky z brambor, zbytky ze zpracování zeleniny a ovoce, námi vyprodukovaný starý chleba, nezpracovatelné kousky masa, staré mléko, zbytky tvarohu a domácího jogurtu, jakož i kosti, pro které je dobré mít pákovou drtičku na kosti. Jelikož i při domácím stravovaní sem tam někdo něco nedojí či sem tam část nějakého jídla zbyde, opět je vše použito jako součást krmiva pro nosnice za účelem produkce domácích vajíček.
Chov slepic není žádná věda a hravě ho zvládne i nešikovný vysokoškolák
Není účelem tohoto článku dát čtenářům ucelený přehled, jak technicky a chovatelsky zajistit produkci domácích vajíček. K tomu jsou v odkazech uvedeny články, které se touto problematikou zabývají podrobně, ať je to výstavba kurníku či samotná péče o slepice. Pokud se někdo nechá inspirovat vlastním chovem nosnic, stačí si přečíst tyto články. Účelem tohoto článku je pomoci stručného posouzení ekonomického a ekologického významu chovu nosnic, jakož i jeho vztahu na zdravý životní styl právě motivovat další případné spoluobčany ke chovu slepic.
Ani pečení holubi z nebe nepadají a ani vajíčka ve kvalitě BIO nejsou zadarmo. Ačkoliv v současnosti významná část obyvatel bude jiného názoru, osobně si myslím, že vývoj spěje k tomu, že např. zahradu zcela zatravněnou anglickým trávníkem budou mít v budoucnu pouze ti nejbohatší. A nevede a ani v budoucnu nepovede k touženému výsledku jenom závidět např. svým bohatším sousedům, a to i pod vlivem různých populistických a extrémistických slibů, jak bude zase líp nebo jak Okamurovy jarmarky či samozvaní odborníci SPD zajistí levou zadní kvalitní potraviny za hubičku. Každý se musí činit sám, aby si zajistil odpovídající životní standard a podmínky pro zdravý životní styl.
Avšak pro případné zájemce o chov několik postřehů od zcela laického chovatele. Krmení: pšenice minimálně metrák na rok, denní dávka pro osm slepic je jeden plecháček smíchaný s hrstí podrcených skořápek; krmná směs pro nosnice; krmné těstoviny – pro osm slepic vaříme 1 plecháček (ca 250 ml) na den a ten po uvaření a vychladnutí smícháme s jedním plecháčkem krmné směsi; starý chleba – něco vznikne v domácnosti, ale je žádoucí mít další zdroj, denní dávka asi 4 suché krajíce namočené přes noc ve vodě; zelené krmení – v zimě plevel či tráva ze záhonů, pokud nemrzne, resp. méně kvalitní listy kadeřávku, zbytky ze zeleniny – listy pórku, květáku apod., zjara plevel ze záhonů a pampelišky vyřezávané z trávníků a na jaře a v létě přibude posekaná tráva, přičemž její sekání se řídí potřebami slepic, tj. jedna malá bubnová sekačka za den a trávu dávkujeme po částech; nakonec zbytky z kuchyně ovšem vyjma těch, co na nich je již plíseň.
Kurník dřevěný vyzdvižený do „prvního patra“ na nohách, zateplený zvenčí polystyrenem 5 cm a s uzavíracími padacími dvířkami (šupátkem) ovládanými ocelovým lankem zvenčí, na šupátko pak navazuje žebříček do slepičího výběhu; uvnitř kurníku bidýlka a hnízdo na snášení vajec; zvenčí jsou z důvodu sběru vajec a čištění dvoukřídlá dvířka; na boku samostatný uzavíratelný přístěnek pro krmivo a křemelinu. Rozměry „obytné“ plochy jsou zhruba 1,2 × 1,8 m, odborníci pravděpodobně by doporučovali větší plochu, ale my jsme omezeni prostorovými možnostmi. Stejně tak v současné době máme omezené možnosti pro venkovní oplocený výběh ca 4 × 6 m s „popelištěm“ a možností úkrytu v kurníku, pod kurníkem nebo pod králíkárnami, které jsou ve stejném výběhu, popř. před sluncem i za keřem. Nic složitého a světoborného.
S chovem nosnic jsou spojená i některá rizika: ptačí chřipka – po přesunutí chovu z chlívků u starého domku, který byl upraven na bydlení, do současného dřevěného kurníku máme velmi omezené možnosti; kuna – kurník je uzavíratelný a prozatím kuna udělala neplechu v autě a kurníku se vyhýbá; čmelíci – nepříjemné pro slepice, ale i pro chovatele, prevencí je pravidelné čištění – v létě 1× za týden či 2 týdny, v zimě minimálně 1× měsíčně, po důkladném vyčištění vysypeme vnitřek křemelinou a jako podestýlku používáme horší seno a v létě i ořechové listy (babský recept proti čmelíkům). Pokud člověk rád cestuje, musí mít zajištěného někoho, kdo bude krmit a sbírat vajíčka, což je vhodné zajistit právě za ta vajíčka.
Při výměně chovu nastává nejnáročnější operace, tj. připravit staré nosnice k uskladnění v mrazáku a kurník nejen důkladně vyčistit, ale i vydesinfikovat Savem a poté vybílit vápnem s přídavkem chlorového vápna.
A můžeme začít s dalším turnusem. Kuřice kupujeme již snůškové. Zpočátku jsou vajíčka velikosti mS, ale v brzké době přes velikost S a M dosáhnou velikosti L a větší. Dříve jsme dávali mladé kuřice ke starým, bylo nám jaksi líto snůšky od těch starých, ale pak jsme zjistili, že je to zásadní chyba. A to nejen z důvodu důkladné desinfekce mezi chovy, ale i kvůli tomu, že staré nenechají mladé pořádně nažrat a ty místo snůšky již v září po zakoupení začaly snášet až v prosinci. Takže starý chov zlikvidovat a nahradit novým. Všem novým zájemcům o chov nosnic nezbývá než popřát bohatou snůšku s pozdravem: „Nás supermarkety v oblasti prodeje vajíček nedostanou.“
