Článek
Netvrdím, že každý člověk si čte na záchodě. Nicméně se zdá, že čtenářů a možná též čtenářek bude docela dost. Nebo se pletu? Mimochodem vzniká zde otázka - jestliže jedinec hodně podléhá nabídce moderních informačních a komunikačních technologií a dívá se na displej mobilního telefonu právě na WC, lze ho označit jako čtenáře? Sám si nejsem jist. Když jsem se pár lidí zeptal, neměli jednotný názor. Neříkám, že je potřebný. Už vůbec ne nutný. I tak je faktem, že někteří lidé si s sebou placatý elektronický přístroj berou.
Asi nebude chybou se tu drobátko porozhlédnout. Od jedné velmi známé osobnosti jsem zaslechl názor, že WC je jediné nebo také poslední klidné místo na čtení. Ano, v určitém rozsahu s ní můžeme souhlasit. Přesto jaksi automaticky naskakují obrazy, kdy si člověk sedne a než nalistuje, kde minule skončil, už někdo z rodiny ťuká se slovy - „už budeš?“ či „fakt moc potřebuju“. Klid je rázem pryč. Podobně pokud se potřebný jedinec usadí a kdesi v bytě se ozve podezřelý zvuk. Nemluvě o silně znějící ráně. V horším případě zazní pláč a křik dětí.
Pokusme se nyní poodejít od uvedených a jim blízkých potíží. Zaměřím se na praktické záležitosti. Je jasné, že ne vždy se podaří dosáhnout časového souladu ve smyslu, že se sejde moment vyprázdnění a konec kapitoly. Následují jisté snahy a úkony, takže se obvykle protahuje vysedávání. Zejména pokud se v knize dospělo k dramatické zápletce.
Znám jednu starší paní, která má velký problém si půjčovat knihy po někom jiném. Mezi její argumenty patří, že neví, kdo na ně sahal a v jakých situacích. Její názor nepodceňujme. Hned se nabízejí otázky. Četl si také na záchodě? Ležel s nimi někde venku na zahradě a rukama prve sahal na hlínu? Svačil či dokonce obědval nad ní? Můžeme jí dát za pravdu, sám jsem v řadě knih našel kousky vlasů a chlupů, řasy, drobečky, skvrny od kávy a čaje a rovněž rozpláclý a vysušený hmyz. Nemluvě o účtenkách a pohlednicích. Mimochodem - je správné je zkoumat? A co jestli dotyčného jedince známe? Můžeme a chceme nahlížet do jeho soukromí? Ano, jistě si měl dát pozor a nezanechávat po sobě stopy. Na druhé straně víme, že silně platí osvědčená životní moudrost - „nikdo není dokonalý“ a také „chybička se někdy vloudí“, jak se mezi lidmi říká. Zde se vynořuje námět na zamyšlenou. Dáme oné osobě vědět, že jsme jistý dokument našli? A jakým způsobem? Ona by pak musela počítat, že byl přečten a že nad ním někdo uvažoval. Tak by se dělo v případě, že jí ho prostě jen vstrčíme do poštovní schránky. Nebo položíme na stůl v zaměstnání, pokud ho sdílíme. Máme poté zajímavé příležitosti sledovat chování. Ano, vše je mírně náročné na čas a schopni myslet a organizovat, ale leckomu se třeba chce dosáhnout známého „oživení v sále“. Každý se může rozhodnout.
Co by se dalo ještě sdělit k hygienickému hledisku? Dá se oprávněně čekat, že návštěvnice a návštěvníci budou sahat na knihu též v úplném závěru procesu, ne? Tj. před odchodem. Měl by někdo radost, aby mu byla kniha škvírou ve dveřích podána? Třeba když svačí? Nebo telefonuje? Sklidil by odcházející z WC kritiku, že ji po opuštění místa položil na otoman, židli a dokonce na jídelní stůl? Jak víme, v části domácností se hodně dbá na udržování čistoty. Zmíněný čin by lehce někoho mohl velmi rozzlobit. Dovedu si představit, jak následuje rychlé přiskočení a vzápětí kniha padá na zem. A v onu chvíli vykonavateli bylo jedno, pocházela-li z knihovny anebo od sousedů či od kolegyně z práce. Jasně že na stůl nepatří! Vždyť už maminka v původní rodině na tak velký problém víckrát upozorňovala. Zásady nutno ctít!
Na závěr dodám, že pár podnětných pohledů, zkušeností a myšlenek se mi sem již nevešlo, a tak jsem se rozhodl nechat je na druhý díl.
Odkazy, které s tématem velmi souvisejí a mohou pomoci:
+ WC
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jak-se-spravne-chovat-na-wc-54069
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jak-spravne-prijit-na-wc-53501
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-slozitosti-na-wc-54490
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-reklama-na-zachode-55289
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jezte-salat-celerovy-55484
+ čtení + knihy
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-mesic-knihy-52234
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-kniha-a-nejen-breznove-pohledy-52370
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-brezen-kniha-a-docela-jiny-pohled-52750
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jak-spravne-cist-knihu-128759
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jeste-nekolik-prospesnych-zastavek-u-cteni-knih-129229
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-cesi-patri-mezi-nejpilnejsi-ctenare-v-evrope-155885
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-kdyz-se-cteni-stane-sokem-263422
