Článek
Kdo by aspoň částečně použil bohatství metody kritického myšlení, přišel by s myšlenkou, že dnešní děti asi nemají školu rády a nechce se jim do ní chodit. Pochopitelně jde o možnou verzi dění. Avšak nemusí platit zcela, i když se na ní nachází hodně reálnosti. Tak se dnes podívejme, co je a není pravdivé. Samozřejmě bez záruky na absolutní pravdu.
Myslím, že by nám mohla dost pomoci informace, proč vznikly letní prázdniny. Asi dost lidí bude zastávat názor, že účelem je, aby si děti odpočinuly od učení a příslušníci pedagogického sboru od dětí a zejména od jejich chování. Do určitého rozsahu bychom mohli souhlasit, ale pak kráčí o spíše současný pohled. Když se podíváme hlouběji do historie, zjistíme, že takřka jediným cílem letní prodlevy bylo se postarat o úrodu. Na poli pracovali všichni, tj. děti i učitelé. Jako nutnost vystupovalo provést během dnů, kdy se obvykle teplo a pokaždé dlouho vidět, co nejvíce práce tak, aby se sklidila úroda a bylo co jíst přes příští měsíce.
Kdybychom znali plasticitu lidského a zejména dětského mozku, dojdeme k závěru, že odpočinek moc potřebný není. Jednak se děti učení věnují docela málo, neboť ve škole nedávají pozor a věnují se jiným věcem, což by neměly. Relativně přesným odhadem je, že z každé vyučovací hodiny odpracují maximálně patnáct minut. A jak intenzivně se snaží doma? Každý z rodičů si může odpovědět. Nejlépe kriticky. Kdyby se snad přece jen našlo více práce, dítě si najde chvilku, kdy si bude s někým a s něčím hrát a tím si odpočine. Jednak se dá mluvit o velké přizpůsobivosti, která ovšem není moc využívána. Cosi jako trénink dětí je slabý.
Nyní se vraťme k nadpisové polootázce. Spojení se mi vynořilo v hlavě ve chvíli, kdy jsem se zkraje začetl do knihy - Krvavé jahody - Jiří Svetozar Kupka + Věra Sosnarová / 251 s. /. Mimochodem popisuje pohnuté události na konci druhé světové války. Lidé si mysleli, jak krásné je čeká období, když se válečné boje konečně završily. Jenže sem vstoupily politické a mocenské zájmy a také pocity a pohnutky obyvatelstva jako pomstít se dosavadním utlačovatelům a vyhnat je. A tak konec bojů přinesl velké změny do života původních německých jedinců. Nic pěkného nečekalo ani na osoby, které kdysi do Čech a na Moravu odešly z bývalého Ruska. Kdo by chtěl vědět více, má na knihu moje doporučení. Pouze doplním, že tehdy existovalo málo spravedlivých postupů.
V uvedené knize se píše, jak poměrně často děti chyběly na výuce. Například na s. 12 se přímo uvádí - Děti z nemajetných rodin musely pomáhat s výdělkem. Učitelky si nevěděly rady. Neposílat děti do školy bylo porušením zákona, ale při pohledu na chudobu neměly odvahu stanout v roli žalobkyň. Ano, prožívaly mučivé dilema. Jestliže se dítě ve škole nevzdělávalo, s nejvyšší pravděpodobností stálo někde venku, za jakéhokoli počasí a žebralo. Muselo něco přinést domů. Jistě by bývalo bylo raději pod střechou školy a učilo se, pořádalo rozličné akce s kamarády a poslouchalo výklad paní učitelky.
Závěr by mohl znít tak, že dnešní zpohodlnělé a zčásti marnivé děti by měly mít možnost na pár dní až týdnů zažít podobné konstelace. Na rozdíl od předchůdců by však věděly, že se s vysokou jistotou vrátí do normálních / ? / podmínek. Jako přínos bych viděl, že část by si mohla uvědomit, jak dobře, lehce a pohodlně se jim žije. Ale kdo by zmíněný experiment navrhl, organizoval, provedl a unesl slova o bláznech a kritiku z mnoha stran? Jak byste se k předloženému nápadu postavili vy? Nebo máte nějaký nápad, díky němuž by se v kladném směru změnil vztah dnešních dětí ke škole a k vzdělávání?
Odkazy, které s tématem souvisejí:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-skola-v-pohranici-a-snidane-z-palenky-a-kousku-chleba-123404
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-nejtezsi-trest-pro-soucasne-skolaky-92620
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-nejasnosti-kolem-kravin-94099
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-44-let-35961
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-beseda-mladiku-u-wc-45155
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-uspesny-mlady-programator-60892
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-maturitni-spravedlnost-65021
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-moje-babicka-pamatuje-rimany-114323
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-uroven-mladych-je-opravdu-vysoka-115332
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-kdyz-se-dite-trefi-ale-do-ceho-114322
