Článek
Jakkoli zábavné, poutavé i vzrušující je číst (stejně jako psát) o nejrůznějších exotických tvorech, od hadů a koček po obří mnohonožky a hlavonožce, které často známe jen z obrázků, v lepším případě z výběhů, terárií a pavilonů zoologických zahrad, stejně zajímavá a dobrodružná může být i výprava na obyčejnou louku, která se rozprostírá kousek za městem, nebo dokonce hned za humny či přímo za domem.
Přestože v posledních týdnech sužovala Českou republiku ubíjející sucha a odstín krajiny se posunul od bujné zelené k vyprahlé žlutohnědé, hemžení živého neustalo a sběr potravy i rozmnožování jsou v plném proudu. V uplynulých dnech jsem se vyrazil podívat, na jaké zajímavé tvory se dá v tomto období narazit, byť předem upozorňuji, že jsem se soustředil pouze na bezobratlé a pominul ty nejhojnější a nejnápadnější jako včely medonosné, kněžice páskované, vosy obecné, masařky, babočky nebo bělásky řepové.
Na fotografiích níže si můžete prohlédnout jedince, kteří mě něčím zaujali a počkali dostatečně dlouho, než jsem stihl zaostřit a zmáčknout spoušť (doporučuji prohlédnout na počítači, v telefenu se fotografie zobrazují v trochu horším rozlišení).
Vroubenka smrdutá (Coreus marginatus)
Vroubenka smrdutá (Coreus marginatus)
Jediným zástupcem ploštic ve výběru je vroubenka smrdutá, která patří k velmi hojným druhům a obvykle ji najdeme na různých rdesnovitých rostlinách, zejména šťovíku. Jedinec na fotografii nicméně sedí na květu krvavce totenu (Sanguisorba officinalis).
Běžník kopretinový (Misumena vati)
Běžník kopretinový (Misumena vati)
Přestože se jedná o běžný druh, pokaždé se u něj zastavím. Běžníci si nedělají pavučinu, ale trpělivě vyčkávají na květech či jinde na vegetaci a dlouhýma předníma nohama loví kořist, která nezřídka výrazně přesahuje velikost samotného pavouka. Vůbec nejzajímavější na běžníkovi kopretinovém je, že dokáže měnit barvu, aby splynul s okolím a kořist si jej nevšimla. Můžeme tedy narazit na jedince bílé i zářivě žluté. Žlutí se někdy vyskytují na fialových či růžových květech. V takovém případě jim možná při lákání kořisti pomáhá výsledný kontrast, který falešně signalizuje květ plný pylu.
Běžník listový (Ebrechtella tricuspidata)
Běžník listový (Ebrechtella tricuspidata)
O kousek dál jsem narazil na dalšího běžníka, tentokrát běžníka listového, kterého jsem fotil vůbec poprvé. Jedná se o drobného pavoučka, který stejně jako ten výše zmíněný nedělá pavučiny, ale vyčkává na vegetací na vhodnou kořist. Přezimují nedospělí jedinci.
Bělásek rezedkový (Pontia edusa)
Bělásek rezedkový (Pontia edusa)
Od ostatních bělásků tohoto krasavce, který žije od Evropy po Čínu, poznáme podle charakteristické kresby na spodní straně křídel. V našich podmínkách vytváří několik generací a přezimuje ve stadiu kukly.
Pestřenka hrušňová (Scaeva pyrastri)
Pestřenka hrušňová (Scaeva pyrastri)
Pestřenky často mívají podobné žlutočerné zbarvení jako včely či vosy a této podobnosti využívají jakožto ochrany před predátory, přestože na rozdíl od svých modelů jsou zcela neškodné. Tomuto jevu se říká batesovské mimikry. Pestřenka hrušňová se ale od svých příbuzných liší. Místo žlutých pruhů má na těle šest bílých skvrn a není zřejmé, jestli i jí zbarvení zajišťuje nějakou ochranu. Zatímco dospělci se živí na květech, larvy žerou mšice.
Křižák čtyřskvrnný (Araneus quadratus)
Křižák čtyřskvrnný (Araneus quadratus)
Ani letos mě návštěva téže louky jako loni nezklamala. Křižákům čtyřskvrnným se zde stále daří a zajímavostí je, že zdejší populace je jen velmi málo pigmentovaná. Na malém prostor asi dvou metrů čtverečních jsem napočítal minimálně čtyři dospělé pavouky, z nichž jeden právě ulovil včelu a vydal se za ní doprostřed sítě. Ostatní se skrývali v charakteristických úkrytech v horní části pavučiny (na horní fotografii pavouka prozrazují zejména vykukující nohy, ale vidět lze i boubelatý zadeček). Na rozdíl od loňska jsem nenašel ani jednoho křižáka pruhovaného (Argiope bruennichi).
Perleťovec malý (Issoria lathonia)
Perleťovec malý (Issoria lathonia)
Velmi hojný a krásný motýl, na kterého můžeme narazit takřka kdekoli. V našich podmínkách za rok vytvoří dvě až tři generace. Zimovat může ve stádiu housenky i kukly. Kromě perleťovce malého u nás žije řada jiných perleťovců.
Lovčík hajní (Pisaura mirabilis)
Lovčík hajní (Pisaura mirabilis)
Jeden z našich nejběžnějších pavouků. Nedělá si sítě, ale aktivně pátrá po kořisti. Často ho můžeme načapat, jak „vysedává“ na vegetaci. Lovčíci jsou známí díky svým pářícím rituálům. Samec partnerce často nosí jako svatební dar ulovený hmyz, což může nápadníkovi zachránit život.
Lumek (Ichneumon)
Lumek (Ichneumon)
Lumci patří mezi blanokřídlé a jsou to takzvaní parazitoidi. Samice klade vajíčko do těla nebo na tělo hostitele, kterého vylíhlá larva následně sežere. K našim nejznámějším lumkům patří lumek veliký (Rhyssa persuasoria), který ale vypadá jinak než druh na fotografii, jehož přesné druhové určení je nad mé síly. Původní tušení, že by mohlo jít o lumka ozbrojeného (Amblyteles armatorius), nahlodal odlišný tvar žluté kresby na zadečku.
Žluťásek (Colias)
Žluťásek (Colias)
Krásný žluťásek rodu Colias. Ty většinou nepotkáme tak často jako běžné a mnihem nápadnější žluťásky řešetlákové (Gonepteryx rhamni), kteří bývají k vidění už v únoru nebo březnu. Určit přesný druh pouze na základě spodní strany křídel nedovedu, ale snad by se mohlo jednat o žluťáska čičorečkového (Colias hyale) nebo žluťáska jižního (Colias alfacariensis). Přezimuje ve stádiu housenky.
Kuklice plochá (Ectophasia crassipennis)
Kuklice plochá (Ectophasia crassipennis)
Velmi nápadná moucha, která dorůstá délky až jednoho centimetru. Dospělci se často krmí na miříkovitých rostlinách jako na obrázku, larvy parazitují v plošticích, zejména kněžicích.
Modrásek jehlicový (Polyommatus icarus)
Modrásek jehlicový (Polyommatus icarus), samice
Velmi hojný modrásek, jehož areál sahá od Atlantiku po Pacifik. Samice mají vrchní stranu křídel hnědou, samci modrou. Housenky, které se ukrývají na spodní straně listů živných rostlin, vylučují sekret lákající mravence. Ti pak housenky chrání, a někdy si je dokonce nosí do mravenišť. Přezimuje ve stádiu housenky.
Další zdroje (krom uvedených v textu):
Kolibáč, J., Hudec, K., Laštůvka, Z., Peňáz, M. et al. (2019) Příroda České republiky: průvodce faunou. Academia, 466 s.
Novák, I, Severa, F. (2002). Motýli. Aventinum. 367 s.
