Dispečer 7 minut před blackoutem: Můžete najet? Elektrárna: Jo, za 90 minut

Mám rád seriál Letecké katastrofy. A ne, nehráblo mi (nebo jenom trochu). Přestože je to z definice depresivní dokument, zároveň přináší i zvláštní druh optimismu, protože poukazuje na neskutečnou svědomitost a rezilienci leteckého průmyslu. Míra detailu při rozboru jednotlivých případů svědčí o robustním analytickém přístupu a téměř bezkonkurenční schopnosti učit se z vlastních chyb.

Což mi dává určitou naději, že až v tom letadle budu příště sedět já nebo někdo z mých blízkých, pilot nepředá řízení svému 12letému synovi, dveře se neotevřou za letu a v útrobách nebudou nefunkční součástky přelepené páskou. A když se hejno bernešek velkých rozhodne projevit mimořádnou touhu po technickém vzdělání a podnikne exkurzi do nitra leteckých motorů, budu doufat, že pilotuje někdo tak duchapřítomný jako Sully…

Tímto vyzývám kanadskou společnost Cineflix Productions, aby připravila i seriál Energetické katastrofy. Námětů by bylo ažaž. Například švédská blackoutová invaze do Dánska v roce 2003, nejčernější Bílá noc v italských dějinách téhož roku, příliš velká loď na německé řece Ems v roce 2006 a samozřejmě hodinová „energetická opona“ přes celou Evropu v roce 2021. Abych nezapomněl, kompletně hraný historický prequel v podobě seriálu Černobyl už je hotový.

Kdepak, energetika má úplně stejně robustní analytický přístup a schopnost učit se z vlastních chyb jako letectví (proto jsem v prvním odstavci ke slovu bezkonkurenční dopsal to „téměř“). Vyšetřování incidentů a přijímání nápravných opatření však bohužel nejspíš trpí i stejným nešvarem a ještě něčím navíc, ale to vám prozradím, až poběží závěrečné titulky…

Teď už je na čase nalít si pitivo dle gusta, nasypat popcorn a pohodlně se usadit. Začíná pilotní díl nového seriálu Energetické katastrofy o španělském blackoutu, sestavený na základě analýz španělské vlády a provozovatele soustavy REE!

Scéna č. 1: Kancelář předsedy vlády Pedra Sáncheze, začátek roku 2025

ENERGETICKÝ EXPERT: Buenos días, pane premiére, nesu vám tu výroční zprávu provozovatele přenosové soustavy Red Eléctrica.

PŘEDSEDA VLÁDY: Aha, skvělé! Už jedeme ze 100 procent na obnovitelné zdroje?

ENERGETICKÝ EXPERT: Teď v lednu? (potlačuje smích) No, to úplně ne, ale podíl OZE opět významně stoupl. Ale to není to podstatné. REE varuje, že po uzavření klasických elektráren se opět snížila vyrovnávací kapacita, setrvačnost a tím i odolnost soustavy…

PŘEDSEDA VLÁDY: Co to znamená?

ENERGETICKÝ EXPERT: Třeba to, že když začne na jaře svítit slunce, a ještě nebude vysoká spotřeba, elektřina může zahltit síť natolik, že zkolabuje.

PŘEDSEDA VLÁDY: A co s tím mám dělat?

ENERGETICKÝ EXPERT: REE navrhuje posílit spojení s Francií, stavět baterky a zlepšit predikci výroby obnovitelných zdrojů.

PŘEDESDA VLÁDY: To ale asi nestihneme letos, ne?

ENERGETICKÝ EXPERT: Bez šance. Blbé na tom je, že oni to v únoru zveřejní…

PŘEDESDA VLÁDY: Ale to stejně nebude nikoho zajímat, vždyť to říkají furt. A když to někde vyjde, stejně to nikdo nepochopí.

ENERGETICKÝ EXPERT: Pane premiére, podívejte se na tento graf. Za posledních deset let poklesl instalovaný výkon stabilních zdrojů ve Španělsku skoro o 20 procent! Končí uhlí, ty plynovky už taky nejsou, co bývaly, a snižuje se kapacita jádra. Čili by bylo fajn aspoň zastavit ten exodus klasické energetiky…

PŘEDESDA VLÁDY: (nasupeně) V současné době neexistuje jediná seriózní studie, která by tvrdila, že jaderná energie je ve Španělsku nezbytná. Energetická budoucnost Španělska je buď zelená, nebo nebude. Hey, amigo! To zní dobře, to někdy řeknu do médií!

Scéna č. 2: Komunikační porada v sídle REE, 17. dubna 2025

ŘEDITEL KOMUNIKACE: Včera jsme postli na X tohle:

ŘEDITEL KOMUNIKACE: Přečtu vám to – „Potvrzeno: dnes, 16. dubna, obnovitelné zdroje vyrábějí dostatek energie k pokrytí poptávky poloostrovní elektrické soustavy. ➡️ Ekologická transformace postupuje vpřed. #Španělsko, vzor.“ Ten hashtag se nám povedl, že?

ŘEDITEL SEKCE ENERGETICKÝ TRH: Pane kolego, já vám nechci kazit radost, ale…

ŘEDITEL KOMUNIKACE: Ale co? Vy jste zase hrozný morous. Máme 84 sdílení, 125 lajků a přes 32 tisíc zobrazení!

ŘEDITEL SEKCE ENERGETICKÝ TRH: To vám gratuluji, ale já bych se s tím tolik nechlubil. Zaprvé to evokuje nesprávný dojem, že v dané době jsme vyráběli elektřinu pouze z OZE, a za druhé jsme jeli z bezpečnostního hlediska dost na hraně.

ŘEDITEL KOMUNIKACE: Dneska to přebral El País!

ŘEDITEL SEKCE ENERGETICKÝ TRH: Můžeme se, prosím, domluvit na tom, že až budete mít příště kreativní nápad, tak ho se mnou napřed zkonzultujete?

Scéna č. 3: Edukativní pásmo

(pozn.: Zde se zpravidla maximalizuje riziko usnutí diváka, ovšem pro laika je tato teoretická pasáž nezbytná. Jste-li vybaven základními znalostmi z oblasti energetiky, přeskočte na další scénu, ať vám nehrozí to samé co znuděnému divákovi)

HLAS Valérie Zawadské: Klasické tepelné či vodní elektrárny s velkými turbínami jsou důležité pro zajištění bezpečnosti soustavy, protože hlídají klíčové kvalitativní parametry distribuované elektřiny, především frekvenci a napětí. Zároveň dodávají do sítě setrvačnost, která umožňuje překonat nejrůznější výkyvy a incidenty, a regulují tzv. jalový výkon. Flexibilní uhelné, a především pak plynové a vodní zdroje pak pomáhají zachovávat v každém okamžiku nezbytnou rovnováhu mezi výrobou a spotřebou.

HLAS Valérie Zawadské: Kdy bude jaká elektrárna v provozu, o tom už dnes do značné míry rozhoduje počasí stejně jako o ceně elektřiny na krátkodobých trzích. Výrobní zdroje se totiž řadí do výroby podle variabilních nákladů. Fotovoltaické a větrné elektrárny je mají nulové, takže když hodně svítí či fouká, v některých zemích s dobrými klimatickými podmínkami mohou pokrýt i naprostou většinu spotřeby v průběhu dne.

HLAS Valérie Zawadské: Kvůli vyrovnávání výkyvů ve výrobě na počasí závislých zdrojů a ve spotřebě a také kvůli garanci zmíněných kvalitativních parametrů však musí vždy zůstat v provozu i dostatečné množství klasických tepelných či vodních elektráren. Což přináší čím dál tím složitější ekonomický rébus, protože při fotovoltaických špičkách či vysoké produkci větrníků cena klesne na nulu či do záporu a většině provozovatelů klasických zdrojů se vůbec nevyplatí vyrábět.

HLAS Valérie Zawadské: Jaderné elektrárny mají velmi nízké variabilní náklady, omezenou flexibilitu výroby a velmi vysoké náklady na odstavení a najíždění, proto se s touto situací vyrovnávají prostřednictvím dlouhodobých kontraktů, mírného sjíždění výkonu v nejlevnějších hodinách a plánování údržby na léto. Částečně se mohou zapojit i do tzv. služeb výkonové rovnováhy, které hradí provozovatel soustavy a jejichž úkolem je již zmíněné udržování rovnováhy mezi výrobou a spotřebou. To je však doména nejflexibilnějších plynových a vodních zdrojů, případně zdrojů na uhlí či biomasu.

HLAS Valérie Zawadské: Protože fosilní zdroje jsou zatížené emisními povolenkami a kvůli tomu mají vysoké variabilní náklady, s rozvojem na počasí závislých zdrojů se čím dál méně dostávají do hry. Aby síť nepřišla o jejich služby, využívá provozovatel soustavy nejrůznějších mimotržních mechanismů. Příkladem je tzv. redispečink, který se typicky nasazuje v situacích, kdy část země trpí přebytkem a jiná část nedostatkem elektřiny, a kapacita sítí neumožňuje odpovídající přenos.

HLAS Valérie Zawadské: Některé země dále disponují kapacitními mechanismy, které zachraňují ekonomiku řiditelných zdrojů tak, aby fungovala i s nízkým počtem provozních hodin v roce. Provozovatel španělské přenosové soustavy REE má konkrétně k dispozici tzv. Doplňkové systémové služby (SSCC) a Technická omezení (RRTT), která mu umožňují mimo běžný trh aktivovat záložní výrobní kapacity nebo přenastavit provozní režim sítě. Krajní možností, jak dostat do sítě více klasických elektráren a stabilizovat síť je krácení výroby na počasí závislých zdrojů, což se právě kvůli zajištění vyšší setrvačnosti už dlouho cíleně dělá například v Kalifornii.

Scéna č. 4: Dispečink REE, 27. dubna 2025

HLAVNÍ DISPEČER: Tak jak to zítra vypadá?

OBCHODNÍ DISPEČER: Klasika. V devět ráno to všichni odstaví a v devět večer zase najedou. Koukněte, šéfe.

HLAVNÍ DISPEČER: Hm… To znám, kaňon Ordesa! A jak jsme na tom s technickou disponibilitou zdrojů?

OBCHODNÍ DISPEČER: Docela dobře. V plynu máme přes 24 000 MW.

HLAVNÍ DISPEČER: Co dynamická regulace?

OBCHODNÍ DISPEČER: V harmonogramu RRTT máme jaderné elektrárny Vandellòs a Ascó na východě a Almaraz na západě a pak jsme měli sedm plynovek.

HLAVNÍ DISPEČER: Měli?

OBCHODNÍ DISPEČER: Odpoledne nám vypadla jedna z jihozápadní zóny.

HLAVNÍ DISPEČER: Máme ji čím nahradit?

OBCHODNÍ DISPEČER: Moc ne, zbytek v té oblasti je buď mimo provoz, nebo pojede obchod.

HLAVNÍ DISPEČER: Co třeba Cristobal Colón?

OBCHODNÍ DISPEČER: Ta byla v provozu naposledy vloni…

HLAVNÍ DISPEČER: Čili na jihozápadě pojede přes poledne jen Arcos de la Frontera. A jak máme rozmístěný ten zbytek?

OBCHODNÍ DISPEČER: Střed Aceca, sever Bahía de Bizkaia, jihovýchod Cartagena, severozápad Puentes Garcia Rodriguez, východ Sagunto.

HLAVNÍ DISPEČER: Ok. Zítra chci jít brzo domů, máme s manželkou výročí svatby.

BŮH: Hahahaha.

HLAVNÍ DISPEČER: Říkal jste něco?

OBCHODNÍ DISPEČER: Ne, proč?

Scéna č. 5: Dramatický sestřih na katastrofickou hudbu, 28. dubna 2025

HLAS Valérie Zawadské: V den D se s ranním nástupem fotovoltaiky dle očekávání do 10:00 odstavily všechny plynové elektrárny, které neběžely v mimotržním režimu. Celkově poklesl výkon plynových zdrojů o téměř 3000 MW.

HLAS Valérie Zawadské: A kvůli tomu setrvačnost v síti poklesla pod úroveň doporučenou sdružením evropských provozovatelů ENTSO-E.

HLAS Valérie Zawadské: Přestože španělská soustava neprožívala zrovna klidný den, až do 12:03 nic nenasvědčovalo tomu, že by hlavní dispečer nemohl jít brzo domů. Pak se ale začaly opakovaně objevovat velmi silné výkyvy napětí, frekvence i výkonu.

Podle zpravodajského webu elDiario.es při pozdějším vyšetřování vyšlo najevo, že původcem byla největší fotovoltaická elektrárna v zemi Núñez de Balboa v Badajozu (500 MW), ležící právě na jihozápadě… Podle důvěrné verze vládní zprávy tento zdroj v kritické chvíli vykazoval poněkud divoké změny činného a jalového výkonu, například ve 12:15 zničehonic zvýšil výrobu z 250 MW na 350 MW. Běžná protiopatření nezabírala, a tak atmosféra na dispečinku REE začala poněkud houstnout…

Situaci zhoršilo i nečekané chování plynové elektrárny na jihu. Dělala pravý opak toho, co měla. Místo aby jalovou energii absorbovala, tak ji dodávala.

Scéna č. 6: Dispečink REE, 28. dubna 2025, čas 12:26

OBCHODNÍ DISPEČER: Můžete najet?

DISPEČER PLYNOVÉ ELEKTRÁRNY: Ano.

OBCHODNÍ DISPEČER: Skvělé! Za jak dlouho?

DISPEČER PLYNOVÉ ELEKTRÁRNY: V devět jsme odstavovali, máme to studené, takže nejdřív za hodinu a půl.

OBCHODNÍ DISPEČER: (zvuk polknutí)

DISPEČER PLYNOVÉ ELEKTRÁRNY: Cože?

OBCHODNÍ DISPEČER: I tak vyhráváte jackpot, jste nejrychlejší. Počítáme s vámi kolem 14:00.

Scéna č. 7: Blackout, 28. dubna 2025, čas 12:33

(a tohle už si všichni pamatujeme, takže kvůli tomu nemá cenu amortizovat klávesnici)

Závěrečné titulky

A teď vás překvapím. Svalit všechnu vinu na jednu, byť obří solární farmu a napařit provozovateli pokutu ve výši ročních výdajů na španělské důchody mi připadá naprosto ujeté. V době před blackoutem dodával tento zdroj ani ne procento celkové španělské výroby. Sakra práce, tohle přece samo o sobě nemůže zbořit celou síť…

Zrovna tak bych nevinil žádného konkrétního provozovatele klasických elektráren. Ten s tou splašenou jalovinou (nebo jalovicí?) tomu určitě moc nepomohl, ale opět mi to nepřipadá samo o sobě jako hlavní (nebo dokonce jediný) důvod. Ten, kdo v předvečer oznámil, že nebude k dispozici, to asi taky neudělal kvůli dovolené na Kanárech.

A do třetice, na pranýř bych nepřibíjel ani provozovatele soustavy. Nejsem si jist, zda paroplynky Palos a San Roque mohly běžet v RRTT (a ne v běžném obchodním režimu) Možná ano a možná by to i pomohlo. Ale týrat na tom dispečink by dost připomínalo týrání Sullyho a jeho kopilota za to, že neotočili letadlo ihned po startu zpátky na La Guardia. Teď jsme chytří všichni, ale on v tom křesle tenkrát seděl doopravdy a neměl tušení, co se stane.

Spíš mě zaujala jiná věc. Těch 32 000 MW v plynovkách, co má Španělsko oficiálně k dispozici, sice vypadá jako obří flotila, ale vzhledem k velikosti země a staří a běžné disponibilitě zdrojů fakticky zas tak obří není. V provozuschopném stavu bylo něco přes 24 000 MW a v kritických oblastech na jihu či jihozápadě země se daly reálně použít jen nějaké 3-4 zdroje. Málo se o tom mluví, ale v energetice je velmi důležitá i topologie zdrojů, tedy jejich geografická poloha ve vztahu ke spotřebě.

Přestože jak zpráva vlády, tak provozovatele soustavy obsahuje spoustu detailních informací, ve výsledku nám to moc nepomůže pochopit, co se doopravdy stalo a proč. Jde totiž o na výsost odborné texty, nad nimiž nezbytně už od zveřejnění probíhá nelítostná bitva o interpretaci. V diskuzi o blackoutu tak rozhodně neodkrýváme realitu, ale spíš sledujeme přestřelku mezi vládou, provozovatelem soustavy a provozovateli elektráren.

A tím se dostávám k té podobnosti s letectvím. Vzpomeňme na film Zázrak na řece Hudson a připomeňme si, kolik partikulárních zájmů promlouvalo do vyšetřování incidentu! Tady to nemůže být jiné, ve hře je příliš mnoho peněz, účet za (byť jediný) den bez proudu je zdrcující…

Zbývá jen identifikovat to „něco navíc“, co má energetika oproti letectví. Je to ideologie, která bohužel dost často vítězí nad fyzikou (i když v tomto případě to vlastně v důsledku bylo obráceně). Když je v čele země někdo, kdo vypadá jak George Clooney zamlada, a už pár dní po blackoutu má jasno v tom, že jádro je k ničemu a OZE za nic nemohou, tak to prostě serióznímu vyšetřování moc neprospívá.

Osobně bych si počkal až na oficiální vyšetřovací zprávu ENTSO-E, která by se jako jediná měla soustředit výhradně na bezpečnost. Ani v ní si však podle mě nepřečteme sdělení typu „blackout způsobil Alvaro, protože zapojil dvě žehličky najednou“.

Otázka, kdo nebo co může za blackout, je stejně špatně položená jako otázka, kdo může za globální oteplování nebo za pozdní návrat manžela z hospody. Ptejme se, proč síť neustála něco, co ustát měla a s čím se bude pravděpodobně v budoucnu potýkat docela často.

Psal jsem to už den po blackoutu a nic bych na tom neměnil. Přemýšlejme o systémových problémech. Ptejme se, proč síť neměla dostatečnou setrvačnost a dostatek mechanismů pro regulaci napětí. Současný manuál pro tyto činnosti je prý 25 let starý a od roku 2021 čeká na schválení aktualizace… Tady bych asi viděl určitou stopu.