Článek
Když se řekne „chytré dítě“, většina lidí si asi vybaví pěkné známky na vysvědčení nebo nějaké vysoké číslo v IQ testu. Avšak troufám si tvrdit, že málokomu probleskne hlavou obrázek dítěte, které běhá po hřišti nebo šplhá někde na prolézačkách.
Nicméně cesta k chytřejšímu dítěti zřejmě nemusí vést jen přes učebnice a domácí úkoly. Někdy stačí obyčejný pohyb. Skákání, běhání, cvičení s vlastním tělem. Když se děti pravidelně hýbou, lépe se soustředí, rychleji jim to pálí a škola může najednou jít o něco snadněji. Alespoň to tvrdí některé studie.
Děti, cvičení a IQ
Všichni víme, že sport je zdravý. Ale málokdo tuší, jak moc může ovlivnit i myšlení. Nedávná metaanalýza z roku 2024, která si posvítila na 14 kvalitních studií u více než 3000 dětí v rozmezí 5 - 14 let [1], přinesla zjištění, které by mohlo ledaskoho překvapit: pravidelné cvičení dokáže dětem v průměru zvednout IQ o čtyři body.
Čtyři body na IQ testu? To se může zdát jako drobnost. Ale možná i tento detail může znamenat rozdíl mezi průměrným a nadprůměrným výsledkem. Mezi tím, kdy dítě pochopí novou látku snáze než ostatní, nebo se s ní bude déle prát. Mezi „jasně chápu“ a „musím si to ještě promyslet“.
Děti, silový trénink a školní výsledky
V jiné rozsáhlé metaanalýze 53 studií z roku 2023 [2], která se podívala přímo na vliv silového tréninku na kognici u dětí ve věku 5 – 18 let, se ukázalo, že posilování má znatelný vliv na myšlení, školní výkony a schopnost soustředění. Děti byly pozornější, rychleji se učily a lépe si pamatovaly nové informace.
Děti, cvičení a život mimo školu
Neméně zajímavá věc, na kterou vědci přišli v dalším velkém přehledu z roku 2008 [3], se týká tzv. exekutivních funkcí. To je taková odborná nálepka pro něco, co v životě dítěte hraje velkou roli – schopnost soustředit se, plánovat, přizpůsobit se novým situacím a změnám a udržet emoce na uzdě.
Přesně tohle se pohybem zlepšuje. A není to jen o škole, ale o životě vůbec. Když budou děti cvičit, pomůže jim to růst — nejen fyzicky, ale i psychicky.

Děti pohybem zřejmě neposilují jen fyzično, ale i duševno.
Děti, nadváha a stejná zjištění
Další zajímavá velká studie pochází z roku 2022 [4]. Vědci v ní sledovali 109 dětí s nadváhou či obezitou ve věku od 8 do 11 let, které začaly pravidelně 3× týdně cvičit. Kromě aerobních aktivit šlo i o silový trénink a trénink koordinace.
A co se stalo? Nejen že se u nich zlepšila kondice, ale šlo nahoru i přemýšlení. Děti byly bystřejší, lépe si pamatovaly věci ze školy a dokonce si zlepšily i školní prospěch. Prostě hlava jim šlapala lépe.
Je to jednoduché - když se děti pravidelně a intenzivně hýbou, jejich hlava funguje lépe. A to se může projevit i ve školních výsledcích.
Mozek jako sval? Téměř
Proč a jak to všechno funguje?
Část odpovědi patrně leží přímo v mozku. Mozek, který se hýbe, se mění. Čili pohyb v těle spustí různé procesy a jedním z nich je třeba produkce látek, které mozek „vyživují“. Jedna z těch látek se jmenuje BDNF (Brain-Derived Neurotrophic Factor) a dala by se přirovnat k takovému „hnojivu pro mozek“.
Tato látka pomáhá, aby buňky lépe pracovaly, vytvářely nová spojení a zůstaly obrazně řečeno déle v kondici. Dokonce se zjistilo, že u dětí, které se více hýbou, se zvětšují části mozku spojené s pamětí a učením.
A druhá část odpovědi je podstatně jednodušší. Dítě, které se hýbe, se totiž zároveň učí ovládat samo sebe. To znamená, že koordinuje své pohyby, soutěží, prohrává i vítězí - ať už se sebou, nebo s kamarády. A to všechno jsou dovednosti, které se nedají naučit sezením nad sešitem či učebnicí. Musí se to prožít a tím zapsat hluboko do nervových spojení.
Co je vlastně cvičení u dětí?
Možná si teď říkáte: „Dobře, pohyb dětem pomáhá, to je jasné, ale co přesně za něj považujeme?“
Vědci zmiňují (a já se pod to podepisuju) nejčastěji kombinaci aerobního pohybu (různé běhání, skákání apod.) s posilovacími prvky.
Tedy žádné činky větší než dítě samotné – spíše různé opičí dráhy, švihadla, žebřiny, tréninky s vlastním tělem, expandéry, zábavné hry s prvky síly apod. Prostě pohyb, který děti nějakým způsobem baví. Kde se smějí, zadýchají se, trochu zapotí a na konci si připadají třeba jako takoví malí superhrdinové :-).
Co z toho všeho plyne?
Že pohyb není jen „doplňková aktivita“, když zbyde čas po škole. Je to součást učení, stejně jako to školní. Je to „palivo“ pro mozek, nástroj pro utváření myšlení a soustředění a samozřejmě prevence proti lenosti.
A určitě není potřeba to s tím pohybem u dětí nějak přehánět. Už tři dny pohybu týdně, ideálně po 30 až 60 minutách, mohou pomoci. Pokud se v tom kombinuje kardio a jednoduché posilování, je to super. Důležitá je pak samozřejmě pravidelnost a radost z pohybu.
Ať už tedy dítě hraje venku s kamarády fotbal, chodí na aerobik, dělá nějaký sport závodně, nebo si jen doma cvičící s vlastní váhou – všechno se určitě počítá.
Samozřejmě - pohyb neudělá z každého dítěte génia. To asi ne. A samozřejmě musíme brát v potaz i různá omezení výše i níže přiložených studií. Čili všechno může být jinak.
Nicméně minimálně v současné době podle různých výzkumů se zdá (a mě to vůbec nepřekvapuje), že aktivní fyzický pohyb (nejen) u dětí jim pomáhá být o něco pozornější, soustředěnější a určitě i sebevědomější. A když se to všechno sečte, může to být více než jen ty čtyři body na IQ.
Zdroje:
- Exercise Interventions and Intelligence in Children and Adolescents: A Meta-Analysis
- Effects of Resistance Training on Academic Outcomes in School-Aged Youth: A Systematic Review and Meta-Analysis
- Exercise and Children’s Intelligence, Cognition, and Academic Achievement
- Effects of an Exercise Program on Brain Health Outcomes for Children With Overweight or Obesity