Článek
Vyučovací předmět český jazyk a literatura v 1. ročníku má v soustavě předmětů dominantní postavení. Podle učebního plánu 1. stupně základní školy je mu věnováno devět týdenních vyučovacích hodin. Obsahuje dvě složky:
1. Jazykovou výchovu a výcvik ve čtení a psaním – 8 hodin;
2. Literární výchovu – 1 hodina.
Prostřednictvím výcviku ve čtení je věnována péče rozvoji mluvené řeči žáků, která se stává nejen prostředkem jejich dorozumívání, ale současně i prostředkem poznávání.
Čtení a psaní vytvářejí v současné koncepci důležitou složku vyučování českému jazyku a literatuře v 1. ročníku. Úzce spolu souvisejí; čtení se stává prostředkem rozvoje ústního vyjadřování žáků, psaní prostředkem rozvoje písemného vyjadřování.
Literární výchova navazuje na dosavadní zkušenosti dětí z předškolního věku s literaturou v mateřské škole i v rodině a dále je rozvíjí. Obě složky, vzájemně se prolínající, působí k záměrné výchově osobnosti dítěte. Od počátku vstupu dítěte do 1. ročníku je třeba využívat každé vhodné příležitosti k vytváření uvědomělého vztahu žáka k mateřskému jazyku a k jeho hodnotám. Učitel zároveň působí na rozvoj citové, fantazijní a charakterové stránky dětské osobnosti, ukazuje žákům podstatu mezilidských vztahů a pěstuje je v nich návyky různých pracovních činností především plnění školních povinností.
Jazykovou výchovou v 1. ročníku si žáci prohlubují jazykové dovednosti a návyky z předškolní výchovy v mateřské škole a získávají dovednosti a návyky nové. Přecházejí od smyslového poznávání k rozumovému prostřednictvím forem myšlení (např. pojmů), které nejsou možné bez jazyka. Rozvoj vyjadřovacích schopností žáka musí být v jednotě s poznávanou skutečností. Rozvíjí se rozumová výchova s ostatními složkami výchovy a vyjadřování v mateřském jazyce. Současná koncepce vyučování zdůrazňuje komplexnost, tzn. zabezpečování jednotného působení všech složek vyučovacího procesu. To umožňuje optimální plnění výchovně vzdělávacího cíle předmětu. Ovlivňuje i strukturu vyučovací hodiny v 1. ročníku; obsah obou složek se prolíná v různých etapách a činnostech v krátkých časových intervalech. Vyučovací hodiny se nedělí na jazykové a literární. Vyučování v 1. ročníku vyžaduje organizační a racionální střídání způsobů práce učitele i žáka. Učitel musí prokázat schopnost uplatňování efektivních metod a forem práce, jejich vhodných kombinací. Velkou péči musí věnovat přípravné fázi své činnosti. Žák se stává aktivním subjektem vyučovacího procesu. Střídajícími se činnostmi ve vyučovací hodině učitel udržuje žákovu pozornost, pěstuje schopnosti samostatné a tvořivé práce, přispívá k trvalosti osvojených nových vědomostí, podporuje rozvoj myšlení a vyjadřovacích schopností žáků.
Zdroj:
Radoslava Brabcová a kolektiv: Didaktika českého jazyka, SPN, 1990
