Článek
Písničku slavného amerického autora Lee Hazlewooda Sugar Town nazpívala Nancy Sinatra, dcera megahvězdného Franka Sinatry, v roce 1966. Podle vzpomínky Heleny Blehárové jí krátce po vydání zavolal textař Jan Fiala se slovy, že by ji měla zpívat a že už pro ni píše český text. Ten pojmenoval nejen na tu dobu značně nezvykle, totiž Š-š-š.
Písnička s houpavým rytmem a jemně - v mezích tehdejší normy - erotickým nábojem se stala už v době svého vzniku a prvního vydání v roce 1967 hitem, ale to nebylo nic proti tomu, co se s ní stalo po roce 2001, kdy se stala jedním z hitů písničkového retro-muzikálu režiséra Filipa Renče Rebelové a kde ji zpívala Zuzana Norisová: právě Š-š-š, které začala znovu hrát i rádia, se bezpochyby stalo jedním z hlavních důvodů úspěšnosti filmu.
Pro Helenu Blehárovou přitom Š-š-š není úplně typická písnička, přestože ji, jak sama ještě před pár lety tvrdila, po ní chtějí její posluchači při občasných koncertech stále. Začínala totiž s jazzem, a to hned u jednoho z nejlepších orchestrů, jaké u nás kdy působily. Když jí bylo devatenáct, účastnila se soutěže mladých zpěváků v Bratislavě, kde si jí povšiml člen Orchestru Gustava Broma, kterému ji doporučil.
A v roce 1962 tedy Blehárová nastoupila na profesionální dráhu hlavní zpěvačky tohoto orchestru, který měl v repertoáru swing, popové písně, ale i avantgardní skladby na pomezí jazzu a vážné hudby a byl respektován v celé Evropě. Už jako zpěvačka Bromovců Blehárová vystudovala operní zpěv na konzervatoři a s orchestrem zpívala do roku 1968, kdy se nakrátko přesunula do Prahy.
V hlavním městě prošla divadly Rokoko a Semafor, měla roli v populárním seriálu Píseň pro Rudolfa III., účinkovala v pořadech s Miroslavem Horníčkem a Hanou Hegerovou, ale také jezdila do zahraničí a dva roky žila v Německu, což jí pomohlo ve zdokonalení jazykové výbavy. Z Německa se vrátila roku 1970 do Brna - a tady nastupuje hlavní téma tohoto seriálu, totiž působení Heleny Blehárové v době normalizace.
Byla mimořádně žánrově nevyhraněná. Zpívala například s orchestrem vedeným Václavem Zahradníkem, se známou doprovodnou kapelou popových zpěváků Šest strýců, pěveckými partnery jí byli Milan Chladil, Jiří Štědroň, Viktor Sodoma nebo Josef Laufer, ale tu a tam překročila pomyslný práh třeba směrem ke spolupráci s Ivanem Mládkem nebo brněnskou rockovou skupinou Synkopy 61.
Tělesem, se kterým je ale Helena Blehárová navždy spjata nejblíže, je Orchestr Gustava Broma, s nímž zpívala až do roku 1990. Za jeho doprovodu také v roce 1976 nazpívala svoje jediné bezejmenné album. Přestože svůj repertoár jinak dělila mezi rodnou slovenštinu a češtinu, album je nazpíváno celé slovensky a vydala je také slovenská firma Opus.
Po roce 1990 kariéra Heleny Blehárové jako ve většině podobných případů opadla, ale zpěvačka se ze scény úplně nestáhla, zpívala ale spíš na malých akcích a příležitostně. Zajímavostí jejího pozdního života je, že v roce 2006 kandidovala za Stranu zelených v brněnských komunálních volbách a byla zvolena.
Další díly volného seriálu Zapomenuté tváře normalizačního popu (výběr):
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Helena_Bleh%C3%A1rov%C3%A1
https://budejovice.rozhlas.cz/pisnicka-s-s-s-kterou-zpiva-helena-bleharova-byla-hitem-uz-v-puvodni-verzi-s-8843298
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sugar_Town
https://www.idnes.cz/brno/zpravy/zapomenute-osudy-rozhovor-helena-bleharova.A160704_2257767_brno-zpravy_krut
https://www.csfd.cz/film/7632-rebelove/prehled/
https://www.discogs.com/de/artist/567249-Helena-Bleh%C3%A1rov%C3%A1?srsltid=AfmBOoqkCPuIIlMIrYTDt22Joge3p_aO9Ut6ooWEpi4OcKHLFA_uCBFf
