Článek
I když Né, pětku né nebyla Melenova první písnička, tou byl duet Moucha se zavedeným Viktorem Sodomou v roce 1983, který jej objevil, když Josefovi bylo deset let, o rok později jej vykopla do obrovských výšin. Mohl za to nepochybně František Ringo Čech, který k písničce napsal český text, jenž vůbec nesouvisí s originálem. Ani nemohl, psát v Česku písničku postavenou na vzkazu mlékaři, který nechává konev mléka před domem, by jaksi nedávalo velký smysl.
Dlužno uznat, že se Čechovi textem podařilo vystihnout myšlení žáků základních škol, kteří se dokázali se zpěvákem identifikovat, a nepochybně také oslovit i jejich rodiče a prarodiče - vznikl tak vlastně typický rodinný hit, ze kterého si každá generace mohla vzít to svoje.
Upřímně řečeno ale, daleko zajímavější než česká verze je ta původní, anglická. Natočila ji manchesterská beatová kapela Herman's Hermits v roce 1966 pod názvem No Milk Today. Napsal ji - původně pro skupinu The Hollies, kteří ji nepřijali - Graham Gouldman, který v té době nebyl zaháčkován v žádné skupině exkluzivně a psal pro každého, kdo měl zájem, až v sedmdesátých letech si založil vlastní projekt 10cc.
Kolem písničky se točí několik zajímavostí. Například to, že téhož roku, když vyšla, byli Herman's Hermits nominováni hned na tři ceny Grammy (za jiné písně, a žádnou nominaci neproměnili ve vítězství). Na nahrávání No Milk Today se podílel mimo jiné John Paul Jones, pozdější baskytarista a klávesista Led Zeppelin, který se v té době živil v britských studiích jako nájemný muzikant.
Né, pětku né není samozřejmě zdaleka jediná coververze téhle chytlavé písničky. V roce 1968 ji nahrál sám autor Graham Gouldman, zatímco německou verzi Brötchen und Milch natočila německá skupina The Four Kings už v roce 1966. A srská skupina Riblja Čorba ji v hardrockové verzi a s názvem Danas nema mleka natočila v roce 1993 jako protestsong proti režimu Slobodana Miloševiće.
Ale zpátky k Josefu Melenovi. Ten prostě českému publiku začal splývat s jednou jedinou písničkou. Po roce 1986 až do sametové revoluce pracoval jak pro Kroky Františka Janečka, s těmi tadé vydal svoje první a jediné album Maškarní bál v roce 1987, tak Maximum Petra Hanniga.
A po těchto bossech českého showbyznysu (počítejme v to i F. R. Čecha, který stál u jeho prvních krůčků, ovšem zakázal, aby Né, pětku né Melen zpíval v dalších projektech, zejména pak s Janečkem, se kterým vedli průběžně silný konkurenční boj) ještě krátce po roce 1989 spolupracoval s dalším českým popovým „kmotrem“ Ladislavem Štaidlem.
Hlavní část mediální popularity ovšem začátkem devadesátých let Joefu Melenovi skončila, málo platné, jako další podobně postižení, i kdyby se rozkrájel, byl prostě spojen nesmazatelně s osmdesátými lety. Přitom se snažil i nadále hudebně pracovat, sám potvrzoval, že je šikovný hudebník, hrál na bicí i klávesy a další nástroje, osvojil si schopnost studiové práce.
Dokonce ovládl tento obor tak dobře, že po roce 2000 dostal šanci vytvářet remixy pro některé proslulé světové kapely, například německé Rammstein nebo americké Grateful Dead. Což se, mimochodem, u nás málo ví, byť je to pro českého hudebníka jednoznačný úspěch.
Přesto není hudba hlavním oborem Josefa Melena. Je především profesionálním moderátorem, který prošel hned několik soukromých i veřejnoprávních rozhlasových stanic i televizních pořadů. Je také považován za odborníka na asijské bojové sporty. Pro večery, kde se tyto sporty předvádějí, ovšem také složil a nahrál znělky, nakonec tedy spojil svoji původní i současnou profesi.
Další díly volného seriálu Zapomenuté tváře normalizačního popu (výběr):
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Melen
https://dvojka.rozhlas.cz/ne-petku-ne-josef-melen-delal-remixy-pro-rammsteiny-ted-predava-zkusenosti-7504799
https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/josef-pepa-melen-janecek-ringo-cech-hudba-rammstein-hudba.A230330_083646_lidicky_sub
https://www.kultura21.cz/rozhovory/5451-josef-melen-rozhovor
https://www.discogs.com/de/artist/2283491-Josef-Melen?srsltid=ARcRdnqFY3_UyFBEmOCijrSJu7GYTpUSgIK9ut-FZYIMpxnp9mGQ8rD1
