Článek
Kozderkové kolega Ladislav Županič, známý muzikálový herec a v letech 1993 až 2003 ředitel Hudebního divadla Karlín, o ní řekl: „Kdyby tehdy zažíval muzikál takový boom jako dnes, našel by v Laďce Kozderkové hvězdu první velikosti. A dovolím si i tvrdit, že kdyby se narodila jako Američanka a zpívala na Broadwayi, tak by o ní uslyšel celý svět. Bohužel se však narodila na špatném místě a ve špatné době.“
Obdivem nešetří ani její další kolegové a pro diváky, kteří na ni chodili třináct let do karlínského divadla, kde zářila v řadě hlavních rolí světových i domácích slavných muzikálů, je vzpomínka na její výkony stále živá. Muzikál je ostatně považován v rámci středního proudu populární hudby za jakousi královskou disciplínu. O to je smutnější, že se po Laďce Kozderkové vlastně zachovalo velmi málo a úplně to nevypovídá o jejích schopnostech. Byla skutečně především všestrannou divadelní herečkou a zpěvačkou.
Pocházela z hudební rodiny, jejím otcem byl skladatel, klavírista a dirigent Ladislav Kozderka, a tak je jasné, že po otci podědila nejen jméno, ale i nadání. Vystudovala nicméně hereckou konzervatoř v Brně a už zde zpívala. První písničku Na klouzačce, kterou jí napsal otec, na desku dokonce nazpívala už ve dvanácti letech, a těsně po studiích zpívala s orchestrem slovutného brněnského kapelníka Gustava Broma.
Sice se dostala na Janáčkovu Akademii múzických umění, ale šéf pražského hudebního divadla Rokoko se o Kozderkové dozvěděl a poslal jí nabídku k angažmá, které využila a školu opustila. V Praze pak dva roky působila v Rokoku a po jeho (dočasném) uzavření se dostala na svoje životní jeviště v Hudebním divadle Karlín, které v mezích daných tehdejším režimem dokázalo maximálně využít schopností Laďky Kozderkové.
Zůstala tu až do předčasné smrti v roce 1986, kdy prohrála svůj několikaletý boj s rakovinou. Do divadla se dokonce nechala dovézt na revers několikrát přímo z nemocnice, tak bylo hraní a zpívání pro ni důležité. V Karlíně měla spoustu výborných rolí, ale nejvíce se vzpomíná na tři: Queenie z muzikálu Loď komediantů, titulní Dolly Leviová ze slavné Hello Dolly! a Judita Čuprová ze Zvonokos.
Bohužel, chystané muzikály Sugar (podle filmu Někdo to rád horké, kde měla hrát kapelnici ženského orchestru Sladkou Sue) a Cikáni jdou do nebe (podle neméně slavného stejnojmenného filmu, kde měla ztělesnit cikánku Izergil), už Laďka Kozderková nestačila dostudovat.
Volná nedivadelní tvorba Laďky Kozderkové jako zpěvačky byla také často svázána s muzikálem, její album z osmdesátých let mělo být obsahově složeno z muzikálových písní a proloženo rozhovorem protagonistky s hercem Milošem Kopeckým. To bohužel nebylo schváleno a tak první album Laďky Kozderkové vyšlo až v roce 1988 pod názvem Já už vím. Kromě toho vydala pár singlů a její písně jsou na různých kompilacích. Po sametové revoluci vyšlo několik výběrů s jejími nahrávkami.
Obrázek, jaký si o Laďce Kozderkové udělal běžný Čech, je ale dán především jejími filmovými a televizními rolemi. I když se několikrát zaskvěla sice v relativně malých, ale výrazných rolích v slušných a dodnes opakovaných filmech (například Sonáta pro zrzku, Trhák, Fešák Hubert nebo Jako jed), přece jen v nich jde jen o stín dámy, před jejímž výkonem v Hello Dolly! smekla i nejslavnější představitelka hlavní role Barbra Streisand.
Další díly volného seriálu Zapomenuté tváře normalizačního popu (výběr):
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/La%C4%8Fka_Kozderkov%C3%A1
https://www.csfd.cz/tvurce/1230-ladka-kozderkova/prehled/#google_vignette
https://encyklopedie.brna.cz/home-mmb/?acc=profil-osobnosti&load=9815
https://cnn.iprima.cz/show-time/herecku-ladku-kozderkovou-manzel-podvadel-s-hanou-hegerovou-pred-smrti-si-uklidila-hrob-440905
https://dvojka.rozhlas.cz/ladka-kozderkova-ceska-barbra-streisand-se-dozila-pouhych-37-let-9016323
