Článek
Na Miriam Hruškovou si dnes asi vzpomenou už jen ortodoxní fanoušci českého popu přelomu sedmdesátých a osmdesátých let, sběratelé obskurních nahrávek a kolegové z branže. Ve své době přitom bezpochyby patřila k nejnadějnějším tvářím českého popu, k čemuž bezesporu přispíval i exotický zjev.
Miriam Hrušková se narodila roku 1959 v Jilemnici české matce, jejím otcem byl údajně Kubánec, díky čemuž získala Miriam snědé, míšenecké zbarvení kůže. Biologická matka ji odložila do kojeneckého ústavu, kde se jí ujala paní Hrušková, učitelka z mateřské školky, která dívku s veškerou péčí a láskou vychovávala, a poté, co se u ní objevily hudební vlohy, pečlivě je podporovala.
Začala se otrkávat ve folkové skupině Vidouc a v roce 1976, v pouhých sedmnácti letech, zvítězila na soutěži Mladá píseň Jihlava. Tam si ji také vyhlédl skladatel a producent Jindřich Brabec, který se o ni začal v rámci showbusinessu starat, což spočívalo především v tom, že jí psal na tělo většinou dobově rozverné písničky, které Hrušková svým zajímavým hlasem značně povyšovala. Po jistou dobu jejich pracovní vztah přerostl i ve vztah partnerský, přestože Brabec byl o šestadvacet let starší.
Hrušková měla našlápnuto stát se velkou hvězdou středního proudu, a to i proto, že - což je v jejím věku celkem pochopitelné - neměla zábrany účastnit se prakticky všeho, kam byla pozvána nebo svým týmem poslána. V roce 1977 dostala druhou cenu na soutěži Intertalent, o rok později účinkovala na Bratislavské lyře a poprvé na Děčínské kotvě, kde o rok později získala první místo a Cenu publika, účastnila se řady soutěží a festivalů také v zahraničí (Bulharsko, Německo). Ovšem nechyběla ani na Festivalu politické písně v Sokolově a dalších vysloveně režimních akcích.
Spolu s úspěchem šel ruku v ruce i životní styl, Miriam stále častěji pila alkohol a mluvilo se i o drogách. Zřejmě právě tyto důvody vedly k rozchodu Hruškové s Brabcem v lidské i profesionální rovině. Byl to ovšem právě Brabec, který ji seznámil s - dodnes pro veřejnost anonymním - technikem z nahrávacího studia Mozarteum, se kterým vytvořila nový pár a zdá se, že se do něj bláznivě zamilovala. Bohužel s tragickými následky.
„Jednoho dne jsem se od její maminky dozvěděl, že si sebral kufřík, a než se Mirka vrátila ze zkoušky, byl pryč… Všechno to na ni asi padlo v nahrávacím studiu Mozarteum. O patro níž pod místností, kde on sedával a opravoval stroje, byla místnůstka na koupání a tam ji našli oběšenou,“ vzpomínal v knize Hvězdy československého popu Jindřich Brabec.
Po Miriam Hruškové toho moc nezůstalo. Před smrtí stihla natočit zhruba dvacet skladeb, vyšlo jí sedm singlů. Spolupracovala nejen s Václavem Neckářem, ale i s Karlem Černochem či Markem Ebenem. Pro dětský televizní pořad nazpívala s Petrem Kotvaldem rozverný duet Dřeváky. Její hlas můžeme slyšet i z různých výběrových alb, mimo jiné takových, které zachycují písničky pro hanebné festivaly v Sokolově nebo Zlatý palcát. Samostatné velké desky se bohužel nedočkala. Až roku 2013 jí Supraphon v digitální podobě vydal kompilaci osmnácti písniček, nazvanou příznačně podle jedné z jejích nejznámějších písní Jsem černá holka.
Další díl volného seriálu Zapomenuté tváře normalizačního popu:
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Miriam_Hru%C5%A1kov%C3%A1
https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/miriam-hruskova-zpevacka-sebevrazda-nahravaci-studio-nestastna-laska.A220408_140529_lidicky_iri
https://www.ahaonline.cz/clanek/retro-skandaly-aneb-legendy-pod-lupou/121736/nadejna-zpevacka-hruskova-desiva-smrt-v-opratce.html
https://www.ahaonline.cz/clanek/zhave-drby/21390/tragicke-osudy-slaviku.html
https://slovnik.ceskyhudebnislovnik.cz/component/mdictionary/?task=record.record_detail&id=1002419
kniha Miroslav Graclík: Hvězdy československého popu, nakl. Sedmička 2016
