Článek
Ano, je to opravdu tak. Profesním prokletím Pavla Bartoně bylo, že měl hlas neuvěřitelně podobný Karlu Gottovi. Těžko oba zpěváky plně srovnávat, ale lze odhadnout, že oba měli přibližně stejný rozsah, oba cítili především klenuté kantilénové písně, oba měli ve své době docela podobný repertoár. A je jasné, že na nějaký „boj“ byl Karel Gott až příliš těžká váha.
„Podobný hlas barvou i témbrem a podobný způsob, jako má Karel, je mi daný a vrozený, s tím bohužel nic nenadělám. Když jsem se snažil dostat do jiné polohy, nebylo to ono, protože jsem se v ní necítil dobře,“ řekl sám Bartoň v jednom z rozhovorů. Samozřejmě, že se vyskytly i konspirační teorie, že popularitu Pavla Bartoně likvidovala v pozadí klika kolem Ladislava Štaidla, což je ale patrně nesmysl, neboť ve druhé polovině sedmdesátých let dokonce dostal Bartoň od Gotta nabídku účinkovat v jeho programu.
Nástup Pavla Bartoně byl ovšem famózní. Zpívat začal na vojně v Armádním uměleckém souboru, tehdy ještě pod svým občanským jménem Jiří Šeda. Jméno si po vstudu na profesionální dráhu nezměnil z nějaké marnivosti, naopak z vcelku sympatických důvodů: jeho otec, známý muzikolog, byl ředitelem hudebního vydavatelství Supraphon a mladý zpěvák nechtěl vypadat jako protekční dítko.
Na singlu debutoval Bartoň v roce 1972, následujícího roku zvítězil v soutěži mladých zpěváků Intertalent, vystupoval na tehdy sledovaných přehlídkách Děčínská kotva a Bratislavská lyra, přičemž všude sklízel slávu a obdiv, zdálo se, že bude opravdu hvězdou první velikosti. Po prvním návalu slávy ale nastal propad a ten vlastně trval až do roku 1989, kdy zpěvák svoji pěveckou kariéru takříkajíc zabalil.
Co po Pavlu Bartoňovi jako zpěvákovi zbylo pro dnešek? Určitě to není jeho jediné české album Můj svět z roku 1975, ba ani anglicky nazpívané The Great Love Songs, na které nazpíval staré šlágry takových velikánů, jako byli Leonard Bernstein, Cole Porter nebo Jerome Kern. A už vůbec ne četné singly nebo příspěvky na tematické dlouhohrající kompilace, mezi kterými je značné penzum ideologicky zabarvených songů, dílek sovětských skladatelů a podobně.
Ale je tu jedna věc, díky které je Pavel Bartoň přítomen v české kultuře stále. A je to paradoxně jedna jediná věta v písni, kterou zpívá řada dalších lidí. V dodnes svěží muzikálové komedii Zdeňka Podskalského Noc na Karlštejně se ve scéně, kdy zbrojnoši hledají ženu, jež se údajně ukrývá na Karlštejně, zjeví na hradbách mladý mnich a zazpívá památné verše Jiřího Štaidla na melodii Karla Svobody: „Kam nemůže zajít ďábel, tam si ženskou dosadí, ať jsi Kain anebo Abel, vyhýbej se podhradí.“
„Byla to naprosto epizodní role, v níž jsem zazpíval jen dvě věty, které byly součástí písničky, ve které zpíval skoro každý. Přitom dodnes mi lidé po odvysílání říkají, že mě viděli v televizi, jako kdybych tam hrál hlavní roli,“ řekl Pavel Bartoň a má bezpochyby pravdu. Jeho kratičký vstup do výborného filmu je tak výrazný, že je vlastně tím nejzapamatovatelnějším, co po Pavlu Bartoňovi v české hudební kultuře zbylo. Je to tak akorát, nebo málo?
Dodejme už jen, že po roce 1989, kdy Pavel Bartoň hudební dráhu opustil, zcela podlehl svému dlouhodobému koníčku, pěstování bonsají, a výroba keramiky pro tento neobvyklý druh rostlin, se stala jeho novou profesí. Letos v dubnu oslavil Pavel Bartoň pětasedmdesátiny.
Další díly volného seriálu Zapomenuté tváře normalizačního popu:
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_Barto%C5%88
https://www.csfd.cz/tvurce/47319-pavel-barton/biografie/#google_vignette
https://www.csfd.cz/film/23440-noc-na-karlstejne/prehled/
https://www.osobnostiregionu.cz/osoby/3274-pavel-barton-1950
https://www.topvip.cz/celebrity/pavel-barton-podobnost-s-gottem-byla-moje-zkaza
https://www.krajskelisty.cz/pardubicky-kraj/okres-svitavy/9475-prokleti-jmenem-gott-tvrdou-konkurenci-pry-zlaty-slavik-cilene-zlikvidoval-co-znicilo-karieru-excelentniho-tenora-tajnosti-slavnych.htm
