Článek
Letní prázdniny — to je pro nás dlouho zažitý harmonogram dvou měsíců, července a srpna, po kterých mají děti (a jejich kantoři) zasloužené volno.
Vlny veder však podnítily ministra školství k tomu, aby rozvířil diskusi o tom, zda neposunout prázdniny o dva týdny dříve. Prázdniny od poloviny června do poloviny srpna za mě jakožto rodiče dávají velký smysl, a to hned z několika důvodů.
Předně jsou to stále rostoucí letní teploty a vlny veder, které sužují Evropu čím dál častěji. Počasí je rok od roku extrémnější, což naráží na realitu školních tříd.
Historicky jsme ve školách nikdy neměli klimatizaci, ale s ohledem na klimatickou změnu by už asi bylo třeba ji zavést — nelze žít podle školního kalendáře, který pochází z poloviny minulého století.
Co si budeme nalhávat, školní budovy nejsou připravené na vlnu veder. Je ale otázka, zda posunutím prázdnin jen neodložíme problém o dva měsíce?
Polovinu června, kdy by se mohlo nastupovat na prázdniny, vnímám jako vhodný kompromis, aby se děti ve třídách „neuvařily“. Otevřít okno v letních vedrech je, jako byste na sebe pustili fén. Trpí děti, učitelé, ale i rodiče.
Letošní školní akce mi naplno ukázaly, že „pečení“ v tělocvičně na školním vystoupení v polovině června rozhodně není ideální.
Prázdniny od 15. června by měly i další dopady. Poslední dva týdny školy jsou, alespoň na základní škole, spíše odpočinkové. Děti jezdí na výlety, hrají hry, dohánějí resty, odevzdávají učebnice. Známky jsou už dávno uzavřené, a tak všichni stejně vyhlížejí prázdniny.
Naopak start školy v polovině srpna by dva neproduktivní červnové týdny vyměnil za dva týdny, kdy by se žáci mohli lépe poznat — na turistických výletech, ve škole v přírodě apod.
Nelze všechno svádět jen na počasí, protože letos mají být nadprůměrné teploty až do konce září — to bychom pak museli termín prázdnin měnit každý rok podle výhledu počasí.
To je samozřejmě nesmysl a populismus nejhrubšího zrna. Přesto si myslím, že posun prázdnin by dětem v přehřátých třídách ulevil a pro nás rodiče by neznamenal nic hrozného.
Případný přesun by byl plošný ve všech krajích, takže bychom jen posunuli termíny dovolených o něco dopředu.
Poslední dva týdny v červnu už se ve škole stejně moc neučí, tento čas by se dal v druhé polovině srpna využít efektivněji
Děti by naopak naplno využily nejdelší dny v roce a mohly si užívat světla až do pozdních večerních hodin. Druhá polovina srpna pak už často přináší kratší dny a chladnější noci, takže by je to „tepelně nejhorší“ minulo.
Na druhou stranu i druhá polovina srpna může být hodně teplá, a pokud by děti zahajovaly nový školní rok ve školní budově (a ne v přírodě), bez investic do potřebné infrastruktury bychom jen přesunuli problém z druhé poloviny června o dva měsíce dál. A je jasné, že v přehřátých třídách se dobře neučí.
Kyblík, lopatka,víc není třeba - poloprázdné pláže ve druhé polovině června by za to určitě stály
Cestovky by jistě také zareagovaly a zájezdy za „sezónní ceny“ by se posunuly o dva týdny - protože se ale obecně má za to, že sezóna trvá od 1. 7. do 31. 8., znamenalo by to, že v některých destinacích byste měli českou hlavní dovolenou ještě předtím, než by tam sezóna vůbec začala.
A toho by šlo využít třeba u dovolených, kde si letenky a ubytování rezervujete sami.
Já to letos v červnu zkusil - ve Španělsku jsem těsně před startem letní sezóny ušetřil několik tisíc na osobu. A jako bonus jsem měl teplé moře a vyhřáté bazény, aniž by bylo všude narváno -to je pro mě nejlepší přínos případných dřívějších prázdnin.
Problém je ale v tom, že na červenec a srpen je navázán nejen turistický ruch, ale i fungování celé společnosti, například výrobních podniků — odstávky ve výrobě či celozávodní dovolené.
Na druhou stranu je to vždy jen o domluvě; za mě prázdniny o dva týdny dříve nejsou až takový problém. Jistě, byl by to nezvyk, ale všechno je jednou poprvé.
V Evropě má nejdelší prázdniny Itálie, a to 12 až 14 týdnů, tedy od června do září. Řecko, Španělsko a Portugalsko mají prázdniny od poloviny června až do poloviny září, hlavně kvůli dlouhým letním vedrům a chybějícím klimatizacím ve školách.
A pokud bude v jižní Evropě pokračovat velké sucho (jako například ve Francii), bude to jen dalším důkazem toho, že se podnebí postupně posouvá.
Střední Evropa tak může za pár (desítek) let skončit v subtropickém pásmu. Na případný posun školních prázdnin je proto nutné myslet dopředu.
Prázdniny jsou pro děti skvělé na odpočinek, ale nikdo nepřemýšlí nad tím, kolik toho děti za dva měsíce volna v kuse zapomenou
Pak je tu ale i severoevropský, respektive západní model (Německo, Dánsko, Nizozemsko a Spojené království), kterým stačí šest až sedm týdnů — jednotlivé regiony v letních prázdninách rotují, a o to více volna mají rozložené do celého roku.
Hlavním cílem je, aby děti během dlouhé letní pauzy nevypadly ze studijního tempa.
Vidím to u svých dětí — kdyby si dcera dobrovolně pravidelně neopakovala látku, zapomněla by z první třídy tři čtvrtiny výukového obsahu.
Zástěrka daleko větších problémů
Osobně ale debatu o kratších prázdninách vnímám spíše jako snahu odlákat pozornost od daleko palčivějších problémů. Zatímco by se mělo řešit přeplněné třídy, (ne)rušení přípravných tříd, minimalizace odkladů školní docházky, podfinancování učitelů, přebujelá administrativa nebo kvalita výuky, řešíme, kdy začínají letní prázdniny.
Je to podobné jako to, že daleko víc řešíme samoobslužné pokladny, zatímco se nikdo nepozastavuje nad cenami a dvojí kvalitou potravin u nás a v zahraničí.
Nebo diskuse o elektrokoloběžkách v centrech měst, aniž by se debatovalo o chybějících záchytných parkovištích.
Řeší se krátkodobé ubytování v centrech na úkor hotelů, ale skutečným problémem je nedostatek dostupného bydlení, extrémně vysoké ceny nemovitostí a to, že na hypotéku už zdaleka nedosáhne každý.
Řešíme plastová víčka pevně připevněná k lahvím, ale neřešíme obrovské množství komunálního odpadu na skládkách, který by mohl být vytříděn.
Oblíbeným tématem v médiích jsou i poplatky za pohotovost v řádu desítek korun nebo to, zda mají být otcové u porodu. Vlastně ale skoro nikdo neřeší stárnoucí populaci lékařů. Za pár let může spousta odborností vymizet, protože nebude mít kdo léčit.
A zatímco komplexnější témata se v médiích neudrží, zástupné problémy jsou důležité v tom, že k nim má každý co říct. Řeknete si, že jsem si naběhl, ale jako otec dvou školáků na tom mám svůj pohled opřený o zkušenosti ze školy.
Za mě by prázdniny o čtrnáct dní dříve nebyly problém, ale nemá české školství na práci daleko důležitější věci?
Třeba i plošný zákaz telefonů ve školách je spíše populistický krok, protože už teď má 93 % škol regulování telefonů zakotvenou ve školních řádech. Není třeba změnit ve školství něco, co opravdu nefunguje, a nedělat změny jen proto, aby byly vidět nějaké změny?
Zdroje:
https://www.evropavdatech.cz/clanek/27-prazdniny-v-evrope/
https://energozrouti.cz/clanek/ceskym-skolakum-se-mohou-zasadne-zmenit-letni-prazdniny
https://www.denik.cz/skolstvi-a-vzdelavani/cesko-skolstvi-letni-prazdniny-zmena-pocasi-vedro-ministr-robert-plaga/
https://www.facebook.com/photo?fbid=1578415584062853&set=a.151080243463068
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-na-70-procentech-francie-plati-kvuli-suchu-omezeni-vyuzivani-vody-312821
https://www.denik.cz/skolstvi-a-vzdelavani/plaga-zrusime-ruseni-pripravnych-trid-jak-v-pysne-princezne-zasnou-ucitele/
https://www.centrum.cz/clanek/zakaz-mobilu-ve-skolach-je-jasny-populisticky-krok-co-na-tom-ze-nema-skoro-zadny-prinos-hlavne-ze-si-vlada-odskrtne-polozku-v-seznamu-262884
vlastní pohled rodiče žáka 1. třídy
