Dánové mají ve výrobě elektřiny hokej. Když fouká, vypínají větrníky

Kdo čtete můj energetický blog pravidelně, tak víte, že Dánsko je moje srdcovka. Psal jsem o něm tady, tady, tady, tady a částečně i tady. Teď se k němu vracím ne snad proto, abych své blednoucí zápisky účelově osvítil zábleskem dánské hokejové, a tím pádem i mediální popularity (no dobře, tak trochu jo), ale zejména z toho důvodu, že v dánské energetice se poslední dobou začaly dít věci. A těch „věcí“ si kupodivu zatím skoro nikdo nevšiml.

Ale nepředbíhejmež a napřed se protáhněmež u lingvistické rozcvičky. Když máme v něčem zmatek či nepořádek, v češtině to oglosujene podivným rčením, že „v tom máme hokej“. Proč zrovna hokej? Proč ne fotbal, badminton, kolovou nebo třeba box na lyžích? Češtinářské weby kupodivu nedávají jasnou odpověď. Náš čtyřdílný Příruční slovník naučný vysvětlení též neobsahuje. Také Otto mlčí. A dokonce ani eMimino.cz, spolehlivý to zdroj odpovědí na divnodotazy od stavebnictví po kynologii, tentokrát nepomůže.

ChatGPT rovněž váhá, ale tenhle chlapík vám odpoví i za cenu, že to bude úplná blbost, takže v tomto případě je to ideální respondent. Vypadly z něj hned tři odpovědi: 1) protože puk sviští po ledě tak rychle, že hra může pro nezasvěceného pozorovatele působit chaoticky (co teprve když onen nezasvěcený pozorovatel sleduje třeba zrovna maďarský národní tým), 2) protože v hokeji se často koná bitka a ta může taky působit chaoticky, 3) protože fanoušci rádi přenášejí hokejový slang do běžného života.

Zájemce o další „špeky“ z hokejového žargonu odkloním sem, zájemci o energetiku, nechť zůstanou.

Napřed si shrňme, co už víme. Dánsko má vlastně dvě energetiky. Když fouká, je schopné vyrobit pouze z větru i víc elektřiny, než zrovna spotřebuje a obšťastnit jí i sousedy, ať už o to stojí či nikoliv (ostatně jde pořád o světového šampiona v podílu větru na výrobě elektřiny). Když nefouká, pálí biomasu dovezenou přes půl světa, plyn, trochu uhlí, odpad a sádrové trpaslíky a stejně mu to není nic platné, protože velkou část spotřeby musí stejně pokrýt dovozem (z ekonomických důvodů to bývá i přes 50 %).

Protože se po dánských sítích každý den valí elektřina jako auta ve špičce po lanovém mostě na Jižní spojce, platí za ni dánský spotřebitel dlouhodobě jedny z nejvyšších cen v Evropě. Protože cenová nákaza silové elektřiny při bezvětří přeskakuje podmořskými kabely do zahraničí, dělí se Dánové alespoň o tuto část té „láce“ se svými energetickými sousedy, což přibližuje zejména švédské a norské nůžky k oněm podmořským kabelům. A do třetice: Protože se Dánové systematicky zbavují řiditelných zdrojů, které jsou už dnes totálně out jako kalhoty do zvonu, v řádu let ztratí schopnost pokrýt zatížení vlastními silami. Konec přehlídky vět začínajících na protože.

Teď budu mimořádně chválit (já to taky umím). Pominu-li fakt, že dánské ceny jsou mastnější než účes Rosse Gellera a že dánská představa o zdrojové soběstačnosti má parametry lucemburské armády, musím uznat, že dánská energetika jako taková funguje velmi spolehlivě. Což v kombinaci s tím, že je zelenější než obětavý dědeček střežící svou vnučku na horské dráze, slouží jako oblíbený trofejní argument při obhajobě OZE v diskuzi o španělském blackoutu.

Den před tím (!), než se Španělé vyprsili s tím, že po většinu dne byli schopni pokrýt spotřebu obnovitelnými zdroji a 13 dní před tím, než se dočkali podstatně významnějšího mediálního ohlasu, aniž by o to stáli, dosáhli Dánové v tichosti ještě mnohem zajímavějších čísel. Před večerní špičkou zaznamenali výrobu z větru ve výši odpovídající 107 % zatížení. V součtu se soláry dokonce 142 %. ZEVO, zemní plyn, černé uhlí, biomasa, ropa jen přicmrndávaly, aby se neřeklo. Čili ze zásuvek šla duha, setrvačnost v síti spadla někam na úroveň natahovacího autíčka, a přitom Kodaň celý den krásně svítila a Nyhavn hrál všemi barvami.

Srovnávat technický stav dánské a španělské sítě je samozřejmě podobné jako srovnávat organizaci hry Interu Milán v Lize mistrů a pražské Sparty v domácí ligové nadstavbě (ještě teď cítím v ústech pelyněk). Mezi námi ono to taky má jistou souvislost i s těmi cenami pro koncové zákazníky, ale to nechme být. Ponechme stranou taky fakt, že zatímco Španělsko je v energetice třídní outsider posmrdávající vedle svého jediného kamaráda v poslední lavici, Dánsko nejoblíbenější kočka ze třídy. Hlavně že to funguje. Tedy až donedávna fungovalo…

Vzpomínáte, jak jsem nedávno psal o krácení výroby britských větrníků kvůli přetížené síti? Tak v Dánsku už ta choroba propukla taky. Takto se vyvíjel kapacitní faktor pěti velkých dánských offshorových farem od začátku roku 2024. Nechci to dramatizovat a sám aktivně upozorňuji na to, že níže uvedený graf má seříznutou osu y, takže opticky poněkud přehání. Pokles je ovšem citelný a trend zřejmý. Dánské větrníky se točí míň a míň. A ne z toho důvodu, že by v Severním moři přestávalo foukat.

Autorem níže uvedeného grafu je zkušený dánský analytik a toho času reaktorový fyzik společnosti Westinghouse Jens Christiansen:

Dánská síť je čím dál častěji přesycená (čti: plná zelené elektřiny, kterou nejde spotřebovat doma, vyvézt do zahraničí ani nacpat do krabičky), a proto dispečeři čím dál častěji přistupují k čím dál oblíbenějšímu regulačnímu triku: omezování výkonu případně úplnému vypínání offshorů.

Zde je první vysvětlení (mimochodem zde najdete úplný seznam všech větrných instalací v Dánsku od roku 1977, to už je fakt jen pro fajnšmekry).

Zde druhé.

A zde příslib, že se to v následujících letech bude dost zhoršovat.

Překlad:

- Historický a očekávaný budoucí vývoj v oblasti větrné a solární výrobní kapacity v Dánsku do roku 2050

- Budoucí offshor větrníky

- Energetické ostrovy (podrobnosti zde)

- Offshore větrníky

- Slunce

- Onshore větrníky

Zní to neuvěřitelně, ale Dánsko chce mít do poloviny století stejně obří flotilu ve fotovoltaice jako ve větrnících! To Dánsko, které i v červenci navštívíte s chlupatou mikinou. To Dánsko, které má sotva 1000 slunečních hodin v roce…

Jak to vypadá konkrétně přímo na bojišti? Pohleďte třeba na krásný větrný a slunný týden od 12. května 2025. Vidíte v grafu offshore výroby ty „Macochy“ vpravo od středu? To fakt nebude náhlé bezvětří, které opakovaně popřelo krátkodobé prognózy. A dole teče říčka Punkva…

Domnívám se však, že omezování offhore větrníků si v Dánsku nevynucuje pouze větrná špička, ale čím dál častěji také ta fotovoltaická, která v posledních letech i v této zemi přeci jenom nabývá na síle.

Preciznější popis tohoto jevu najdete ve starším vláknu nám již dobře známého dánského kamaráda.

Na závěr nezbývá než odpovědět na tři zásadní otázky začínající na oblíbené dětské slovo „proč“:

1) Proč je to blbě?

Krácení výroby offshore větrníků nebo obecně jakýchkoliv obnovitelných zdrojů z důvodu přesycení sítě už dávno není výjimečným zásahem, ale stává se naprosto běžným regulačním nástrojem provozovatele přenosové soustavy. Přestože je to důležitý bezpečnostní prvek (Španělé by mohli vyprávět, že?), z ekonomického, energetického i environmentálního hlediska je to úplně stejné zvěrstvo jako nenáviděné mařiče. S tím rozdílem, že platíme za elektřinu, která se vůbec nevyrobí.

Ani ochota bohatého dánského daňového poplatníka a spotřebitele platit tuhle legraci samozřejmě nebude nekonečná, a tak se dřív nebo později stane, že se nevýroba začne nějakým způsobem propisovat do návratnosti investic (jestli se tak už neděje).

2) Proč moc nepomohou baterie?

Do třetice Jens Christiansen. Náš oblíbený analytik provedl simulaci na takovém docela běžném podzimním období v listopadu 2023 a zjistil, že k rozumné eliminaci přebytků a pokrytí zatížení zcela bez stabilních zdrojů by bylo v Dánsku potřeba 280 GWh v bateriových úložištích. To odpovídá skoro 76 přečerpávacím vodním elektrárnám Dlouhé stráně nebo 12 727 vraňanských „Energy Nestů“, což je momentálně největší bateriové úložiště v Česku. Asi nemusím nic dodávat, že ne?

3) Proč i Dánové začínají koketovat s jádrem?

Odpověď na tuto otázku už vlastně vyplývá z předchozích dvou odpovědí. Kromě Jense má Dánsko spoustu dalších lidí, co umějí počítat, a proto se objevuje volání po čistém, ale stabilním zdroji energie. Dánsko si sice už v roce 1985 (tedy rok před havárií v Černobylu) zakázalo štěpit atom, po 40 letech však zvažuje přehodnocení tohoto zákazu. Rýsuje-li se vám již před očima obří kachní křivka (spíše tedy kaňon), zadržte. Ve hře nejsou obří špatně regulovatelní jaderní mamuti, ale spíše menší flexibilní zdroje.

„Pozorujeme, že se objevují nové jaderné technologie – malé modulární reaktory. Vláda se rozhodla zahájit šetření jejich potenciálu,“ sdělil ministr klimatu a energetiky Lars Aagaard.

A vítězný gól Dánska střílí na MS 2026 v ledním hokeji ve Švýcarsku Nick Olesen…