Negativní zprávy: Jak nás připravují o radost ze života

Negativní zprávy jako nástroj manipulace

V květnu 1097, během obléhání Niceje, křižáci katapultovali useknuté hlavy vězňů přes hradby města. Tento čin měl za cíl vyděsit nepřítele a oslabit jeho morálku. Strategie fungovala, lidé se při pohledu na useknuté hlavy vyděsili a zpráva se ústním podáním rychle šířila. Město bylo za několik týdnů dobyto.

V dnešním světě se negativní zprávy používají v podstatě stejným způsobem. Protože však moderní technologie znamenají vstup informace do života ihned, a nikoliv jako v případě Niceje až během několika týdnů, dopad je daleko drtivější.

Různé skupiny, a to i politické a náboženské používají násilné obrazy k vyvolání strachu a hněvu u svých stoupenců. Některá média zase využívají negativních zpráv k zvýšení sledovanosti či počtu zobrazení webové stránka a tím pádem i zvýšení svého zisku. Nejsme o nic lepší než naši předchůdci v historii, a i když se tváříme jako humánní civilizace nového věku, používáme vizuální teror promyšleně stejně jako v roce 1097. Jen tisíckrát rychleji.

Ať se o to, jakkoliv snažíte, to, že jsou komunikační média i na WC v restauraci znamená, že jim nikde neuniknete. A tím pádem ani šíření jakýchkoliv děsivých obrazů především válek z poslední doby. Z konfliktů na Ukrajině nebo na záběrech z Izraele a Gazy.

U těchto dvou posledních stojí za zmínku způsob, kterým se o negativních zprávách informuje. Povšimněte si, kdo při pohledu na příliš děsivé záběry aspoň rozostří objektiv či obraz oproti tomu, kdo se vyžívá v tom ukazovat obrázky prvoplánově plné teroru a hrůzy.

Neustále obrazy násilí neustále stresují naši psychiku, emoci i tělo

Negativní zprávy mohou mít na náš mozek a duševní zdraví zničující dopad. Neustálý kontakt s násilím a tragédií může vést k pocitům úzkosti, deprese a stresu. Může také způsobit, že se budeme cítit pesimisticky a beznadějně.

I když stojíte na zastávce a dopravujete se ráno do práce či do školy a díváte se do mobilu na zprávy, cokoliv, co vidíte, to prožíváte. Proto tak milujeme pozitivní videa s pejsky a kočičkami. Ale když uvidíte extrémní hrůzy terorismu či války, začne s námi náš mozek cvičit jinak. Vnímáme-li extrémně násilné obrazy, okamžitě se aktivuje tzv. „sympatikus“ našeho nervového systému, který je zodpovědný za naše přežití. Vytváří reakci „bojuj nebo uteč“.

A tak se do těla pumpuje z mozku hormonální koktejl složený z adrenalinu, kortizolu a dalších stresových hormonů. Díky nim se chemicky nabudíme a srdce začne více bušit do koní, tím pádem vystřelí krevní tlak na maximální úroveň, odpojí se střední mozkový kmen a my jsme se touto proměnou stali bojovou mašinou, která se chce utkat v zápase na život a na smrt.

Jistě jde sice o krátkodobé změny, ale jejich následky přetrvávají dlouho. Mají za cíl nám pomoci se vyhnout zraněním či smrti, ale když se začnou chronicky opakovat, zničí nás. Zničí naší smyslovou zpětnou vazbu, kterou jsme dosud získávali od okolí a uzavře nás ve skleněné láhvi našich, povětšinou negativních představ. A můžete si na ni rovnou nalepit nápis PEKLO. Prefrontální kortex přestane časem vnímat dobro a zbude vám jen smutek, deprese a zlost. A to nejsou bůhví, jací přátelé pro život.

Jak se bránit přetížení mozku špatnými zprávami?

Negativní zprávy jsou v dnešním světě realitou. Pokud se jimi cítíte přetížení, je důležité se jim bránit a najít způsoby, jak se z toho pocitu vymanit. Zde jsou konkrétní příklady toho, co můžete udělat:

Kromě toho je důležité, abyste se při hodnocení negativních zpráv řídili zdravým rozumem a kritický myšlením. To vám pomůže lépe se orientovat v záplavě informací a předcházet tomu, abyste byli manipulováni. A to už stojí za trochu námahy, nemyslíte?

Zdroje: