Zdroje únavy, které nás připravují o radost ze života

Únava znamená v těchto případech vždy jedno = spotřebovali jsme dočasně zásobu své životní energie. Ovšem jen dočasně. Po spánku, jídle, nebo změně kontextu naší komunikace se naše motory roztočí znovu.

Existují dva druhy únavy. Imaginární a skutečná. Obvykle si myslíme, že jsme unaveni, i když se ve skutečnosti nic takového nestalo. Získáme-li novou motivaci (někdy stačí i letní oblečení žen, že pánové) jsme často „překvapení“ jakou energii v sobě ještě objevíme. Říkáme tomu obvykle „chytat druhý dech“. Ke stejnému jevu dochází nejen fyzicky, ale i v oblasti myšlení a prožívání.

Když své tělo přirovnáme třípatrovému domu, jehož každé patro je věnováno zvláštní formě práce. V přízemí probíhá náš fyzický život, v prvním patře prožíváme své emoce a v druhém neboli horním patře probíhá náš intelektuální život. Když tedy pracujeme v jednom z pater nemusíme přece mít rozsvíceno v celém domě, ne? To by bylo plýtvání.

Stejně tak bychom neměli plýtvat energií na všech třech úrovních organismu, když používáme jenom jeden stupeň. Když přemýšlíme, není k tomu nutný pohyb a naopak, když pracujeme fyzicky, nemusíme se nijak unavovat myšlením.

Skutečná únava, odlišná od té prvotní, nastává když jsou vyčerpány nejméně oba zásobníky. A někdy když je vyčerpán i třetí rezervoár. Pak je již nutný odpočinek na všech úrovních, jinak se náš stroj zhroutí. Náš stroj je připraven vyrobit každý den vždy aspoň malý nadbytek energie všech tří druhů energií. Využíváme však pouze malou část z toho, co přijímáme. Přesto je naše energie někde ztracená a my odcházíme do postele unaveni, vyčerpáni. Proč?

Hlavní zdroje ztrát energie jsou také tři a odpovídají třem imaginárním patrům našeho domu. Můžeme je popsat jako ztráta energie z nevědomé svalové činnosti, ztráta energie z bloudění myšlenek a ztráta energie z našich trápení.

Je dobré naučit se vypnout libovolně energii na každém patře, aby náš stroj neběžel, i když nejsme v řídící místnosti. Každá „nevědomá“ činnost plýtvá vaší energií. Pouze vědomá činnost se zaměřenou energii, energii samu uchovává.

První místo k šetření energií = zaměstnávat se vědomě a nedovolit žádné činnosti uniknout naší pozornosti a tím utéct s vlastní energií pryč. Např. jak právě nyní sedíte u svého PC? Se vší pravděpodobností sedíte s naprosto zbytečnou námahou. Nohy jsou napnuté, krční svaly natažené, ruce nejsou uvolněné. To znamená, že máte rozsvíceno ve všech pokojích.

Náprava spočívá v uvolnění těla, i když jej nepoužíváme. Pokaždé, když tělo nepoužíváme nechte jej uvolněné. Ušetříte obrovské množství energie.

Bezúčelné přemýšlení = ztráta energie č. 2. Co vidíte např. při cestách vlakem či v autobuse? V tramvaji či MHD? Pozorujte někdy své spolucestující. Zabývají se řešením konkrétních případů? Ne. Jejich mysl pouze přelétá nad příhodami tohoto dne, včerejška nebo minulého roku. Nesnaží se přijít ani k nějakému řešení. Vlastně ani nepřemýšlejí.

Ale systém mozku, který se zabývá myšlenkami, asociacemi a obrazy, využívá vaši energii. Když si později něco uvědomíte a chcete použít mozek k nějakému účelu, zjistíte, že vaše denní spotřeba energie je vyčerpána.

Řešení = když přistihnete svůj mozek, jak bezcílně bloumá, dejte mu pevný rámec pro jeho činnost. Zopakujte si násobilku, mantru, řeč na setkání nebo si projděte denní rozvrh. Přečtěte si článek, na který jste neměli čas. Neponechávejte mysl, aby se sama bezcílně unavovala.

Trápení aneb neúmyslné cítění je třetím zdrojem naší únavy a to asi nejčastějším. Více než plýtvání myšlenkami a tělesnou energií. Trápit se kvůli včerejším nebo zítřejším událostem, jež nejsou přítomné, ale existují pouze v paměti, nás okrádá o energii, kterou bychom mohli cítit v přítomném okamžiku. Teď.

Například, když sedíme u počítače s napjatými svaly, které však nejsou potřebné k takovéto práci. Jedním ze způsobů, jak tomu předejít, je pravidelně dělat krátké pauzy a protahovat se. Existují i speciální cviky pro lidi, kteří tráví hodně času při práci v sedě, které jim pomohou uvolnit napětí v krku, ramenou, zádech a rukou. Můžete si je najít na internetu nebo se poradit s fyzioterapeutem.

Jedním ze způsobů, jak zabránit bloudění mysli bez cíle, je cvičit mindfulness neboli všímavost. Jde o techniku, která spočívá v tom, že se zaměřujeme na přítomný okamžik a vnímáme své tělo, dech, pocity a myšlenky bez posuzování nebo hodnocení. Tím se učíme být více přítomni a uvědomovat si své potřeby a emoce. Můžete si najít kurz mindfulness nebo si stáhnout některou z aplikací, které vám pomohou cvičit všímavost kdykoliv a kdekoliv.

Hodně lidí trpí tím, že se trápí kvůli minulosti nebo budoucnosti, které nemohou ovlivnit nebo změnit. Tím si berou energii od toho, co je skutečně důležité a co jim přináší radost. Jedním ze způsobů, jak tomu čelit, je naučit se akceptovat to, co nemůžeme změnit a soustředit se na to, co můžeme ovlivnit. To nám pomůže cítit se více spokojení a šťastní.

Také je dobré si uvědomit své silné stránky a kvality, které nám pomáhají zvládat obtížné situace. Můžeme si také najít nějakou aktivitu, která nás naplňuje a dává nám smysl, jako je tvořivost, dobrovolnictví, sport nebo cokoliv, co nás baví. Pokud se však cítíme příliš ztraceni nebo bezradní, je dobré vyhledat odbornou pomoc, jako je psycholog či kouč nebo terapeut, který nám pomůže najít řešení a podporu.

Až vyzkoušíte tyto metody, velmi brzy zjistíte, že máte víc energie než teď potřebujete. A na co ji smysluplně zaměříte, bude už na vás.

Tak mnoho zdaru s únavou.

Zdroje: