Článek
Zákaz komunistických symbolů a propagace zrůdné komunistické ideologie v demokratickém státě by měl být samozřejmý (stejně jako popularizace pedofilie či nekrofilního sadismu), když už ulpíváme na prkotinách jako vytečkovávání písmen v disfemistických, „lidových“ výrazech, přelepování bradavek a cenzurování expresivních výrazů „cikán“, „komouš“ a pod.
Přitom politické či ideologické symboly nejsou jen pouhou neškodnou dekorací či malůvkou - viz např. kapitola „Význam symbolů“ in: Oto Kovanda, DiS.: Symbolika pravicového extremismu (https://theses.cz/id/umzs2e/50073964), která se netýká jenom extremismu pravicového.
Nota bene: Přirovnávání někdejšího stržení Mariánského sloupu, odstranění Pomníku maršála Radeckého v Praze či Savonarolovo obrazoborectví k likvidaci připomínek bolševického teroru ze strany některých chytráků je trapné a není třeba ho rozebírat už proto, že komunistické zločiny nemají v novodobých dějinách obdoby.
Nemůže být pochyb o tom, že výskyt komunistických symbolů a dokonce i komunistů ve veřejném životě 35 let po Listopadu a odhalení zločinů komunistických režimů, je nejen naší národní ostudou, ale i cynickým výsměchem komunistickým obětem a všeobecné morálce. Je však rovněž smutnou vizitkou selhání našeho právního systému, v němž se ovšem odráží mravní marast, potažmo cynismus a oportunismus této společnosti. Resp. nečisté svědomí valné části „pamětníků“.
Asi málokdo si dokáže představit, že někoho v dnešním Německu vůbec napadne uvažovat, zda postavit / odstranit sochu Hitlera či nikoliv.
Muzeum_Gulagu_Joškar-Ola_04
Otřepaná fráze, že po Listopadu „nebyla politická vůle“ postavit komunisty mimo zákon a adekvátně potrestat jejich představitele (včetně odškodnění jejich obětí z majetku jim konfiskovaného), by měla správně znít, že to „nebyla vůle lidu“, neboť velká část národa měla máslo na hlavě a neměla zájem, aby se do „H“ příliš šťouralo.
Samozřejmě, nejjednodušší je hodit zodpovědnost za všechno na Havla, než si přiznat vlastní podíl viny.
Jenže ti pokrytci, kteří vyčítají Havlovi, že namísto alternativního krvavého maďarského scénáře zvolil „sametový kompromis“, dohodu s komanči, ti měli tehdy – v souladu se svými siláckými porevolučními hláškami - v Listopadu prostě vzít kulovnice a násady od lopat a vyrazit na ÚV KSČ a na Hrad, místo toho, že byli zbaběle zalezlí u TV nebo v hospodě a čekali, jestli ty „blbé Pražáky“ zmasakrují Lidové milice a tanky plukovníka Zbytka nebo ne!!!
Kritizované Havlovy kroky během Sametové revoluce byly jednoduše v intencích všeobecného konsenzu (i faktu předchozí celonárodní, snad 90%-ní, kolaborace s režimem a všeobecného morálního marasmu, a tudíž pofidernosti nějaké zásadní obrody), a radikální „revolucionáři“, kteří by „s komunisty tvrdě zúčtovali“, se začali vyskytovat, až když bylo po všem, a vesměs šlo jen o revoltu per huba.
Je tudíž přinejmenším trapné, když někdejší kolaboranti a potomci „ovčanů“, kteří byli do Listopadu oporou či oportunistickou stafáží komunistického režimu, nyní velkohubě kritizují Havla, že „se nechal zvolit do čela státu komunistickým parlamentem“, resp., že „neudělal s komunisty krátký proces“, ačkoliv sami měli v Listopadu 89 možnost namísto zbabělého vyčkávání vzít zúčtování s režimem do vlastních rukou, byť jako třeba v 56. v Budapešti, v 89. Bukurešti či v 91. v Tiraně!
Kdo chce holt na Havla blít, lež si vždycky najde.
Když vidím tu stoku, záplavu nenávisti a žluči ze strany Gottwaldových pohrobků a frustrovaných nýmandů, nedá mi znovu zopakovat někdejší mou poznámku: Obhajovat Havla zde nebudu, je to zbytečné pro ty, kteří si ho váží, stejně jako pro frustrované škarohlídy! Pro všechny tyhle zmetky, kteří potřebují velikány typu Václava Havla, aby jim mohli ochcávat aspoň kotníky (anebo blít na hrob), když už se na víc ve svém životě nezmohli: zkuste si aspoň sami pro sebe udělat kolaudaci svých životních úspěchů a zásluh, ubožáci. …
I proto, že o Listopadu (i disentu před ním) něco vím z první ruky a mj. jsem i sám seděl ve stejném vězení jako Havel - na Borech a Ruzyni - z těch žvástů o „fešáckém kriminále“ (hlavně od lidí, kteří nikdy nestrávili na hodinu na CPZ) je mi na zvracení. Tyto báchorky o tom, jak si Havel užíval luxusního vězení (kde si uhnal astma), případně byl agentem KGB/zednářem/iluminátem atd. − pocházející od všemožných kolaborantů, kremlobotů, duševních mrzáků a frustrovaných kazisvětů – jsou nanejvýš trapné již s ohledem na skutečnost, že v době, kdy Havel vymetal kriminály, si třeba Miloš Zeman válel šunky v různých výzkumácích a Václav Klaus se (po absolvování několika studijních pobytů na Západě – v Itálii a USA) zašíval ve Státní bance či v Akademii věd a jezdil lyžovat do „kapitalistické ciziny“.
Výborně těmi konspiračními výplody zamlžují skutečný stav věci, a to, že Bratrstvo rudé pracky se úspěšně transformovalo v kleptokracii. Hlavně pak všechny podivné okolnosti obklopující ony výtečníky z Prognosťáku, kteří šikovně naskočili pět minut po dvanácté na „sametovou vlnu“, aby se na ní bezpečně vyvezli až do Strakovky a na Hrad. Není bez zajímavosti, že prognostikem byl např. i Miloslav Ransdorf či Karel Köcher , který se stal zaměstnancem Prognostického ústavu a kolegou budoucích prezidentů Václava Klause a Miloše Zemana poté, co byl v USA odsouzen za špionáž (viz: https://cs.wikipedia.org/wiki/Karel_K%C3%B6cher ! Jeho životní osudy zpracoval knižně novinář Vladimír Ševela v knize "Český krtek v CIA"). Ono více indicií nasvědčuje tomu, že Prognostický ústav byl spíše filiálkou KGB, než disidentským doupětem, jak se nám zmínění dva výtečníci pokoušejí nabulíkovat. (Vznikl ostatně na popud generálního tajemníka ÚV KSSS a šéfa KGB Jurije Andropova a řídil jej někdejší poradce Che Guevary Valtr Komárek.)
Není divu, že právě Zeman a Klaus jsou dnes maskoty dezolátské antibruselské a proruské aliance. Viz např. "Klaus, Fico, Vrbětice, Covid, Žluté vesty a ruská pátá kolona – podivné avšak zřejmé souvislosti": https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-klaus-fico-vrbetice-covid-zlute-vesty-a-ruska-pata-kolona-podivne-avsak-zrejme-souvislosti-138306
Stručně řečeno:
Všichni, kdo byli do 17. listopadu 1989 zalezlí jako vši za chrastou a čekali, jak to dopadne (resp. si za reálsocialismu lebedili na svém záhumenku a pošklebovali disidentům), jsou nyní velcí revolucionáři a bojovníci za demokracii… škoda řeči. Mohli by aspoň držet zobák, jenže dezoláti neznají, co je to stud, vždycky jsou nejvíce slyšet a nejhlasitěji kritizují … a tudíž mají zajištěný elektorát z řad slabomyslné části populace.
Vzhledem k tomu, že nejméně 80% populace (starších dnes 60 let) s komunistickým režimem přímo či nepřímo kolaborovalo (pokud již se na něm přímo aktivně nepodílelo), není divu, že i zde nachází Bureš, Konečníková a Rajchl tolik obhájců a obdivovatelů: https://www.facebook.com/BojkotBabise/videos/476568238020797
Vždyť Chartu nás tehdy podepsalo všehovšudy 2000, i „pamflet“ Několik vět na podzim 1989 podepsalo jen 40 000 občanů = 0,25% obyvatel ČSSR, zatímco ještě poslední předlistopadové „volby“ v r. 1986 skončily v ČSSR „jednoznačným vítězstvím“ jednotné kandidátní listiny Národní fronty, která získala do Sněmovny lidu 99,94 % hlasů … ačkoliv již 3 roky nato opět „drtivá většina národa“ zvonila klíči anebo aspoň tiše přihlížela, jak jdou do háje komouši i se svou NF!
Nyní všichni někdejší „budovatelé světlých zítřků“ – svazáci, meloucháři, vyžírkové, chmatáci a latentní kolaboranti, kteří doufali, že si na poslední chvíli vyzvoní klíči jakýsi hybrid švýcarského komfortu a socialistické morálky – (a jejich potomci) nadávají na Havla i Listopad, jenž zklamal jejich idiotské představy o „kapitalismu s lidskou tváří“. Teď opět skočili na špek užvaněného japonského Brouka Pytlíka s jeho utopickou vizí jakéhosi „kapitalismu s lidskou tváří“ (tj. okamurovské „přímé demokracie“, která může být nanejvýš přímou cestou do pekla), Agrobaronovi Burešovi, vystupujícímu v pozici Táty slabých a utlačovaných, a rádoby polepšeným třešničkovým mesiášům zhlížejícím se z vrozené averze k parlamentní tradici v ruském opričnicko-kleptokratickém modelu.
Jinak smutným, ba MORBIDNÍM PARADOXEM JE, že mnozí z bojovníků proti „nové (bruselské) totalitě“ - a sionistickému teroru, resp. ukrajinským neonacistům - SE BEZTRESTNĚ OHÁNÍ NEJEN SYMBOLY TERORU KOMUNISTICKÉHO, ALE I FAŠISTICKÉHO - v podobě ruských vlajek, svatojiřských stužek, insignií ruských žoldáků a portrétů ruského Vůdce.
A propos: má-li někdo dilema ohledně ztotožňování současného ruského režimu s fašismem, zde je definice fašismu: „způsob politického jednání vyznačujícího se obsesivními představami o rozkladu společenství a národním potupení; o tom, že se národ stal obětí, resp. je ohrožován individualistickým liberalismem a vlivem cizáků“.
Stěžejní ideou fašismu je nahradit zastupitelskou / parlamentní demokracii vládou silného vůdce. Charakteristickým rysem fašisty je, že hledá příčiny všech negativních společenských jevů i vlastního postavení výlučně v působení vnějších sil – spiknutí zahraničních imperialistů, buržoazie, kulaků, svobodných zednářů, illuminátů, Židů … – a vyřešení všech problémů si slibuje od eliminace viníků, resp. na úkor té či oné společenské či etnické skupiny.
Proti potenciálnímu zpochybňování postulátu, že současný ruským režim je fašistický, odkážu na definici fašismu: „Fašismus je politická ideologie, jejímiž typickými rysy jsou zejména autoritářský a vůdcovský princip, mesiášský nacionalismus, sociální darwinismus, militarismus a kult síly, jakož i silná ekonomická role státu chápaného korporativisticky, v němž i soukromé vlastnictví musí sloužit kolektivnímu prospěchu. Podle této ideologie vyvolená skupina má právo vládnout bez omezení ostatním lidem. Charakteristickým rysem fašismu je i obsesivní představa o národním potupení a vnějším ohrožení, resp. že se národ stal obětí cizáckého spiknutí, jehož nástroji jsou individualistický liberalismus a parlamentarismus.“
A připadá-li někomu snad slovní spojení komunismus + fašismus jako oxymoron (protimluv, nesmysl), pak mu připomenu, že i Benito Mussolini byl velkým obdivovatelem Lenina a ve spojení s jeho bojůvkami během tažení Evropou spoléhali i bolševičtí plánovači „světové revoluce“.
Více k tomu viz heslo Wikipedie anebo např. článek Karla Hvížďaly: Co je to fašismus?
Ruští fašisté a opričnici - pevná hráz proti „banderovcům“ a západní demokracii?
Že se Gottwaldovi pohrobci shlížejí v ruském režimu, který má kořeny ve stalinismu a černosotněnském šovinismu, není divu.
Však ruský Mordor je jiná civilizace, která je dezolátům vesměs bližší než proklínaný Západ, kam patří většina našeho národa … viz: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-rusky-mordor-je-jina-civilizace-aneb-fatalni-dopady-genetickeho-miseni-s-potomky-dracich-lidi-141127
Komunistická či marxistická ideologie byly holt pouze nástrojem bandy gaunerů a choromyslných deprivantů k ovládnutí mas a posloužily jim k realizaci jejich vlastního mocenského plánu či chorobné fixní ideje. Drtivá většina řadových proletářů nikdy nepřečetla ani Kapitál ani Leninovy spisy, a pokud si v nich i zalistovali, pak vesměs pochopili pouze tolik, že nadchází zúčtování s bohatými a úspěšnými, jejichž majetek si rozdělí lůza (lumpenproletariát), a impulzem k jejich zapojení do bourání dosavadního společenského řádu nebylo nějaké revoluční uvědomění, nýbrž poblouznění mocí a pocitem přináležitosti k vyvolené kastě, resp. naděje na beztrestné rabování.
str148
A pro naše naivní či slabomyslné slavjanofily, blouznící o „slovanském bratrství“, panslavismu a "Rusku, jako hrázi tradičních hodnot a křesťanské kultury,
takto mimochodem dnes vypadá šíření „slovanských duchovních tradic“ a obrana „ruských tradičních hodnot“ prezentované v ruských dokumentech, tedy přímo od zdroje! :
Není divu, že frustráti a kremloboti, fanoušci AgroKlauna, dnes kydají špínu na Havla, který jim ještě léta po smrti dokáže zdvihnout adrenalin / žluč. Kdysi podepisovali petice „proti zrádcům a rozvracečům“ (a předtím požadující provaz pro Horákovou a "spiklenecké centrum"), dneska se stal jejich tribunou aspoň internet. .....každý inteligentní člověk ví, že pod 90% anonymních profilů a imaginárních pseudonymů se skrývá tentýž trol anebo parta kremlobotů klonující profily :)
A když už jsme při tom zmatení pojmů - především tedy v mysli našich dezolátů - musím se zastavit u absurdního jevu, jímž je obdiv podstatné části naší dezolátské či antisystémové scény k Rusku, potažmu současnému ruskému režimu, v němž by sami nebyli schopni dobrovolně prožít ani měsíc, jak se zkusím prezentovat níže.
Cestování v čase aneb Znovu v SSSR
Každý, kdo navštívil Rusko a pobyl zde (v běžné ruské realitě) pár týdnů či měsíců, si musí uvědomit, že je v jiném světě.
Člověk je tu obklopen tolika sovětskými reáliemi a relikty, že jen reklamní poutače západních firem jej vytrhávají z iluze, že se z ničeho nic ocitl v 70. letech minulého století.
Ostatně zcela názorně prezentují postoje ruské společnosti ty tisíce ulic a náměstí nesoucí jméno V. I. Lenina, ale i „Krvavého Felixe“ Dzeržinského (ba někde dokonce i Stalina[1]), po celém Rusku. A tisíce jejich pomníků. Není asi divu, že můj vztah k Rusům a Rusku je rozporuplný. Ostatně stejně, jako je rozpolcená ruská duše.
Kolem školy pobíhají školačky ze sovětských týdeníků, v bílých krajkových zástěrách a s obrovskými bílými mašlemi ve vlasech. Ulicí Karla Marksa pochodují v šiku desetiletí uniformovaní suvorovci v doprovodu učitele… budoucí elita kremelské imperialistické armády, potažmo kanónefutr budoucích dobyvačných válek.
… živoucí tradice všude kolem …
Leninovo muzeum v Uljanovsku
Na každém kroku zde narazíš na Lenina. Asi jako v tom příběhu o obru Kolodějovi.
„Tady všude byl, seděl tam, kde sedíš ty, ty a ty …“
Fakt absurdní skutečností (která charakterizuje nesmyslnost celé komunistické ideologie) je, že si ani dnes soudruzi proletáři neuvědomují, že jejich modla a vůdce světové proletářské revoluce a diktatury proletariátu byl asi takový proletář jako Agrobaron Bureš.
Vladimír Iljič prožíval dětství a mládí v idylickém, kultivovaném buržoazním prostředí, kam atmosféra proletariátu nepronikla ani náhodou. Jeho matka Maria Aleksandrovna hrála krásně na klavír, vštěpovala dětem lásku k hudbě a literatuře, jeho otec byl vzorem oddaného carského úředníka.
Rodina Uljanovových
Holt stejně jako valná část ostatních vůdců proletariátu (Marx, Engels, Trockij, Dzeržinskij atd.[2]), i Vladimír Iljič pocházel z kruhů, které znaly proletariát maximálně z okna drožky či kočáru.
V té době Leninův otec, Jeho Prevoschoditělstvo státní rada Ilja Nikolajevič Uljanov (obr. vpravo), zastával nejprve funkci inspektora veřejných škol Simbirské gubernie, poté ředitele všech veřejných škol v gubernii.
A nešlo o funkci ledajakou.
Po roce 1856 byla s jeho hodností (odpovídající hodnosti generálmajora v armádě nebo kontradmirála v námořnictvu) spojena zároveň příslušnost k dědičné šlechtě[3].
Takže Vladimír Iljič měl vskutku výborný kádrový profil, který ovšem jen poněkud nepasoval do šablony proletáře.
Rodina Uljanovových v r. 1879
Nevím, jak by se s jeho uvedenou rodinnou anamnézou vypořádal slovutný profesor Cesare Lombroso potažmo některý z našich soudobých psychiatrů, aby vysvětlil, jak se z onoho měšťáckého studentíka stal krvežíznivý sadistický maniak. Stačí citovat z Leninových instrukcí pro vedení Čeky: „Čím více reakcionářských kněží a příslušníků reakcionářské buržoazie bude zastřeleno, tím lépe.“[4] V souvislosti s protesty proti popravám a krutému zacházení zejména s dětmi Lenin poznamenal: „Ať psíčci buržoazní společnosti… poštěkávají a kňourají nad utracením každého nežádoucího štěněte. My kácíme velký starý prales.“ [5] Všechna fakta a související indicie nám napovídají, že se Vladimír Iljič neujal osobně řízení Rudého teroru jen a pouze díky své paralýze a předčasnému úmrtí.
Ona by však z ruského komunismu a jeho vůdců ranila ostatně mrtvice i Marxe, na kterého se ruští vrahouni odvolávali (a odvolávají). Vždyť samotná bolševická revoluce a nastolení (pseudo)komunistického režimu v Rusku bylo v přímém rozporu s Marxovými představami, resp. popřením jeho učení.
Což vyplývá i z jeho slov:
„Ruská politika je nezměnitelná. Měnit se mohou pouze ruské metody, taktika, způsob manévrování, ale polární hvězdou ruské politiky zůstává podmanění světa. Polárka je na hvězdném nebi stálicí. V politice Ruska není žádný rys nápadnější než onen, který sleduje nejen své tradiční cíle, ale také způsob, jak jich dosáhnout. Neexistuje tah v současné politice, který by nebylo možné najít už v historii. Ruský medvěd bude schopný všeho, dokud ví, že ostatní zvířata se mu nebudou bránit. Existuje pouze jediný způsob, jak se chovat k mocnosti jako je Rusko – neukázat strach. Jestliže se Evropa dá na ústup, nebude to znamenat pouze porážku, ale bude to trvalé ujařmění.“ New York Daily Tribune, 1856
A za pozornost stojí i další Marxovy výroky ohledně Ruska:
"Ptám se vás, co se změnilo? Zmenšilo se nebezpečí, které hrozí z Moskvy? Ne. Jen rozumová slepota vládnoucích tříd v Evropě dosáhla vrcholu. Především: politika Moskvy je neměnná, jak to doznal i její oficiální historik Karamzin.[177] Její metoda, její taktika, její manévry se mohou měnit, ale polárka její politiky je stálice: vláda nad světem. Jen obratná vláda panující nad masami barbarů může v dnešní době osnovat takový plán. Jak napsal největší novodobý ruský diplomat Pozzo di Borgo během vídeňského kongresu Alexandrovi I., Polsko je velký nástroj pro uskutečnění světovládných plánů Ruska, ale zároveň i jejich nepřekonatelnou překážkou, dokud se Polák, unaven nesčíslnými zradami Evropy, nestane hrozným bičem v rukou Moskala. Nuže, ponechám-li stranou náladu polského lidu, ptám se: stalo se něco, co zkřížilo plány Ruska nebo paralyzovalo jeho činnost?
Evropa si může vybrat. Buď ji jako lavina zavalí asiatské barbarství pod vedením Moskalů, anebo musí obnovit Polsko, zaštítit se tak před Asií dvaceti milióny hrdinů a získat čas k dokončení svých sociálních přeměn."
Napsal K. Marx kolem 22. ledna 1867, Otištěno v „Glos Wolny“, čís. 130 z 10. února 1867, a „Le Socialisme“, čís. 18 z 15. března 1908.
Pokud se tedy naši antibruselští „revolucionáři“, jako třeba soudruh Blaha, Foldyna, Skála či Konečníková hlásí zároveň k Marxovu odkazu, ale rovněž podporují a obdivují ruský fašistický režim, otázkou je, zdali jsou schizofrenici anebo mají jinou diagnózu.
========================
„Nové Rusko“ - Uljanovsk
-------------------------------------
Kazaňské muzeum nostalgie
Dnešní Krasnojarsk
[1] Dzeržinského ulice, park či náměstí je pomalu v každém velkém městě RF. Existují zde i dvě desítky obcí pojmenovaných po této revoluční kreatuře. A jeho památníky se to v Rusku jen tak hemží. Ostatně i ulic nesoucích jméno masového vraha Stalina je dodnes v Rusku minimálně 56 (z toho 26 v Novosibirské oblasti, 15 v Severním Osetsku, 6 v Dagestánu, po 2 v Kabardino-Balkarsku a Sverdlovské oblasti, po 1 v Baškortostánu, Mordvinsku a v Samarské, Tambovské a Uljanovské oblasti).
[2] Marx byl syn zámožného advokáta; Engels syn továrníka; Dzeržinskij pocházel ze šlechtické rodiny; Trockij (Bronštejn) byl syn velkostatkáře.
[3] Týkající se jeho osoby a jeho manželky a dětí narozeným po datu seniorátu. V lednu 1882 mu byl však udělen Řád sv. Vladimíra 3. stupně, s nímž bylo spojeno dědičné šlechtictví pro všechny jeho děti bez ohledu na datum narození, tedy včetně jeho syna Vladimíra Iljiče.
[4] Viz třeba web https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/rudy-teror-fanny-kaplanova-vladimir-iljic-lenin-dzerzinski.A180904_120122_zahranicni_aha
[5] Vladislav Moulis: Běsové ruské revoluce, Dokořán 2002.
[6] Údajně zde byl nejprve na 4 dny nedopatřením uvězněn a poté obdržel od zdejšího oblastního sovětu pověřovací listiny k vládě nad Bugulmou. Bůh suď, jak to bylo doopravdy. (Hospoda se nachází v čp. 5.)
========================================
Pro zapomnětlivé občany, kterým již Alzheimer či marxistická nostalgie zatemnila paměť (a dementní mladé komsomolce s portrétem sadistického psychopata Che Guevary na tričku) doporučuji aspoň návštěvu mých tematických alb na FB:
„Báječná léta pod psa“: https://www.facebook.com/fero.hrabal/media_set?set=a.502456976461054&type=3
nebo třeba „HISTORIE KOMUNISMU A FAŠISMU V OBRAZECH“:
a tématická obrazová alba:
„Nové Rusko“ - Imperiální tragédie v obrazech
Historie Ruska,SSSR a Kavkazu v obrazech (mapy & fotky)
Historie komunismu a fašismu v obrazech
Více viz: Čechoslováci a Gulag - Gulag Online
Viz např. i osudy účastníků Interhelpa:
(pro jedince domnívající se, že stalinský teror a GULAG se týkal jen Rusů, resp. že všichni pomlouvají sovětský režim)
----------------------------
DOPORUČUJI i MÉ DALŠÍ ČLÁNKY:
Kauzy Skripala, Litviněnka a Vrbětic aneb Stín „Železného Felixe“ nad Albionem i Českou kotlinou: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-kauzy-skripala-litvinenka-a-vrbetic-aneb-stin-zelezneho-felixe-nad-albionem-i-ceskou-kotlinou-110863
Klaus, Fico, Vrbětice, Covid, Žluté vesty a ruská pátá kolona – podivné avšak zřejmé souvislosti: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-klaus-fico-vrbetice-covid-zlute-vesty-a-ruska-pata-kolona-podivne-avsak-zrejme-souvislosti-138306
Brežněvův duch přežívá i v éře internetu aneb Žumpa ruské historiografie: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-breznevuv-duch-preziva-i-v-ere-internetu-aneb-zumpa-ruske-historiografie-141165
Morbidní neostalinistická nostalgie - nebezpečný ruský postsovětský satanismus Stalinových pohrobků: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-morbidni-neostalinisticka-nostalgie-nebezpecny-rusky-postsovetsky-satanismus-stalinovych-pohrobku-109262
Mrtvá a vymírající města rozvojové velmoci mající nekonečný apetit na „osvobozování“ dalších území: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-mrtva-a-vymirajici-mesta-rozvojove-velmoci-majici-nekonecny-apetit-na-osvobozovani-dalsich-uzemi-129852
Ruský „historický nárok“ na Krym je stejně pofidérní jako německé „odvěké právo“ na Sudety: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-rusky-historicky-narok-na-krym-je-stejne-pofiderni-jako-nemecke-odveke-pravo-na-sudety-141895
Moskva jako odvěká Mekka světové reakce aneb Rusko vždy v protisměru: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-moskva-jako-odveka-mekka-svetove-reakce-aneb-rusko-vzdy-v-protismeru-110269
Jak Američané poprvé zachránili Rusko: Leninův hladomor, kanibalismus v SSSR a cynický ruský nevděk: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-jak-americane-poprve-zachranili-rusko-leninuv-hladomor-kanibalismus-v-sssr-a-cynicky-rusky-nevdek-112057
Muzeum GULAGu v Joškar-Ole, naléhavé memento a vzpomínka na Marijskou bestii: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-muzeum-gulagu-v-joskar-ole-nalehave-memento-a-vzpominka-na-marijskou-bestii-115069
Proč musel zemřít slavný profesor Bechtěrev, osobní lékař Lenina a Stalina: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-proc-musel-zemrit-slavny-profesor-bechterev-osobni-lekar-lenina-a-stalina-114168
Osvobození anebo okupace? Jak Západ skočil na špek Stalinovi a půl Evropy pak skončilo v jeho internacionálním lágru: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-osvobozeni-anebo-okupace-jak-zapad-skocil-na-spek-stalinovi-a-pul-evropy-pak-skoncilo-v-jeho-lagru-118615
Volžsko-tatarská legie aneb Porobené národy SSSR v boji proti Sovětům po boku Wehrmachtu: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-volzsko-tatarska-legie-aneb-porobene-narody-sssr-v-boji-proti-sovetum-po-boku-wehrmachtu-129311
Ostrov Svijažsk − Tatarské Solovky, kde se zkřížily cesty Trockého i maršála Tita: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-ostrov-svijazsk-tatarske-solovky-kde-se-zkrizily-cesty-trockeho-i-marsala-tita-108382
=================================================================
O AUTOROVI:
Fero HRABAL-KRONDAK
Autorovy rozhovory o Rusku, geopolitice a cestování:
Reagovat je zbytečné, nemíním házet hrách na zeď a přesvědčovat jednoho hlupáka po druhém o kulatosti země. A propos: Své názory a odpovědi na předpokládané „argumenty“ jsem kromě řady svých knih, rozhovorů a článků dávno vyjádřil stručně a polopaticky např. v blogu POCHOD PODLÝCH "REVOLUCIONÁŘŮ": http://ferohrabal.blogspot.co.id/2017/04/pochod-podlych-revolucionaru.html
