Jaká byla Kampa v roce 1958? A Pražský hrad v den narození J. Ledeckého? Nebo Barrandov za války?

Při dalším zkoumání negativů, které jsem našel v pozůstalosti po svém dědovi, jsem se dostal k záběrům z jeho letních procházek po Praze.

Nejdříve to byla série sedmi záběrů z Pražské Kampy. Na tu děda vyrazil 9. července 1958, shodou okolností ve stejný den, kdy byla v zálivu Lituya na Aljašce zaznamenána vůbec nejvyšší známá tsunami v historii vyvolaná zemětřesením o síle 7,8 stupně Richterovy škály, které vyvolalo masivní sesuv skal ze svahu nad zálivem, a ten zas vytvořil mega-tsunami s výškou přibližně 524 metrů. A jo, odbočil jsem úplně mimo téma, ale stejně mne to zaujalo.

Zatímco se na Aljašce zvedala nejvyšší vlna, jakou kdy lidstvo zažilo, v Praze byla klidná letní středa. Na Vltavě jezdily lodičky a dle fotek byla Kampa v podstatě prázdná. Lidé byli buď v práci, nebo někde na dovolené.

Další série fotek pochází z Pražského hradu. Děda se tam vypravil zase v červenci, konkrétně 27. července 1962. Tou dobou se na jiném místě Prahy narodil Janek Ledecký.

A tak zatímco Janek přicházel na svět, děda se procházel na hradě a v jeho okolí a kromě Chrámu svatého Víta zachytil i moc pěkně tehdejší panorama Prahy.

Ale začnu nejstarší fotkou. Ta pochází z ledna 1945 a mrzí mne, že jsem ji nenašel o týden dříve, protože bych ji zařadil do předešlého článku o Barrandově. Protože tam by se tahle fotka Barrandovských teras hodila mnohem víc.

Takže dost slov a pojďme se podívat na fotky. Nejdříve Barrandovské terasy vyfocené v lednu 1945.

Následuje série fotek z Kampy z července 1958.

A na závěr Pražský hrad z procházky z roku 1962.

A na závěr opět připomínám to, co vždycky.

Negativů se po dědovi zachovaly dvě velké bedny a já zatím úplně nevím, co všechno v nich najdu. Seznam všech předchozích čtyřiadvaceti dílů je tady. A ten další, už 26., očekávejte opět v neděli v 10 hodin.