Článek
Kdo dřív neměl děti, nesplňoval společenskou normu. Znám několik žen, které si za minulého režimu pořídily děti jen proto, že to doba očekávala a byly by „divné“, kdyby děti neměly. Otázkou však je, jak moc jsme se v tomto směru posunuli, a zda naopak nejdeme v druhém extrému, kdy se řada žen rozhodne vyměnit rodinný život za kariéru, nebo kdy dají raději přednost zvířecí společnosti namísto té dětské.
Počet narozených dětí stále klesá
Nezpochybnitelným faktem je, že porodnost u nás klesá. Jak uvádějí data Českého statistického úřadu, v roce 2022 jsme poprvé po 17 letech nepřekročili hranici sta tisíc narozených dětí – na svět jich vykouklo pouze 99,8 tisíc. A v loňském roce byl pokles ještě výraznější – v roce 2023 se narodilo 91 149 živých dětí.
O tom, proč se rodí stále méně dětí, bychom mohli sáhodlouze polemizovat – od problémů se zajištěním vlastního bydlení pro mladé přes vysoké náklady, které s sebou pořízení potomka nese, až po upřednostnění kariérního života. Na vině samozřejmě může být i neplodnost, která u nás postihuje každou pátou dvojici – v České republice se týká přibližně 20 % párů, celosvětově je pak spojena s 8–12 % párů, přičemž má neplodnost stále stoupající tendenci.
Zvíře jako náhrada dítěte
Mnohé bezdětné páry také děti odmítají, i přesto, že by je mohly mít jak ze zdravotního, tak z finančního hlediska. Namísto nich si často pořídí chlupatého mazlíčka, do kterého si zejména ženy projikují své mateřské city, a nemají už tak potřebu pořídit si vlastního potomka. Takový je i případ Zuzany (41).
„Děti mám svým způsobem ráda, chápu velké rodiny a moc jim to přeju. Ale svoje vlastní jednoduše nechci. Chci si žít svůj vlastní život a dítě mi do něj nezapadá,“ říká Zuzana. „Když mi bylo kolem dvaceti, po dítěti jsem toužila. Tehdy bych si ho pořídila hned. Jenže pak se ve mně něco zlomilo a já si uvědomila, že nechci přivést dítě do tohoto nestabilního světa, kde se rozpadá snad každé druhé manželství, kde je spousta matek na dítě sama, kde je tolik zloby… Najednou mi jako by spadly růžové brýle a měla jsem jasno, že dítě nechci.“
S prvním psem přišla úleva
Zuzana se samozřejmě – stejně jako většina žen v jejím věku – neustále potýkala s otázkami, kdy se konečně stane matkou. „Měla jsem dobře rozjetou kariéru, stabilní vztah, pěkný velký byt na hypotéku, ale pořád jsem pro rodinu nebyla dost dobrá, protože jsem ještě nepřivedla na svět vytoužené vnoučátko. Rodiče absolutně nebrali vážně moje slova o tom, že děti nechci. Po jedné debatě s mámou, kdy mi neustále dávala přednášky o tom, že už je mi přes třicet, že se mi už musí vzbouřit hormony a že mi tikají biologické hodiny, jsem se tak naštvala a udělala impulzivní rozhodnutí, které mi změnilo život – pořídila jsem si první volné štěně, které jsem na internetu našla.“
S příchodem štěněte se najednou u Zuzany vše změnilo. „Můj partner to tehdy přijal se smíchem a zamiloval se do naší štěněčí slečny stejně jako já od první minuty. A mně se v tu chvíli strašně ulevilo – najednou jsem měla dítě, sice čtyřnohé, ale měla jsem někoho, komu můžu dát ty tolik přetřásané mateřské city a kým můžu argumentovat, proč ještě nemáme dítě. Máme – čtyřnohé. A to nám stačí.“
Od té doby už uplynulo šest let a Zuzana by dle svých slov neměnila ani v nejmenším. „S manželem si psa užíváme naplno. Ano, jsme ti blázniví pejskaři, se kterými spí pes v posteli, kteří uzpůsobují dovolenou tomu, aby s nimi mohl i pes, tam, kde pes být nemůže, jezdíme jen na otočku, abychom se zvládli vrátit domů. A jsme šťastní. Oba máme jasno v tom, že nám pes stačí, že dítě nechceme – je to pro nás snazší po všech směrech. Rodiče se s tím sice asi nikdy naplno nesmíří, ale už konečně pochopili, že to myslím vážně a vnoučete se nedočkají. Jsem prostě typ, který si radši pořídí smečku psů než jedno dítě. A nikdo s tím nic nenadělá…“ uzavírá Zuzana.
Zdroje: czso.cz, vdb.czso.cz, zenska-neplodnost.cz, dále rozhovor s hlavní aktérkou Zuzanou