Článek
Patrně pro nikoho nebude překvapením, že o pojmu hospodárnost často něco zaslechne. Nemusí se jednat pouze o zprávy v médiích. Leccos zazní také doma. Třebas i opakovaně. Nebo nic slyšet není, ale přesto se cosi dodržuje. Třeba se nesmí plýtvat potravinami, jen tak zbytečně se nikam nejede rodinným autem, odkládají se dražší výlety nebo se na žádný ani nevyjede atd. Bylo by asi podivné, pokud by škola stála někde úplně mimo daný způsob uvažování. Přesto se zdá, že by se našlo několik úseků a cest, kde by se pojmy jako hospodárnost, šetrnost či pozornější a umírněnější přístup mohly a měly uplatnit. Pokusme se uskutečnit několik kroků daným směrem. Nejprve si dovolím jakousi historickou poznámku.
O hospodárnosti jsem slýchal od útlého věku. V naší domácnosti se jednalo o jasný směr, ba o přikázání. Jinak jít asi ani nešlo. Nepatřili jsme rozhodně mezi bohaté. Zároveň nepamatuji, že bychom nějak výrazně strádali. Na druhé straně je věcně správné dodat, že záleží, kolik potřeb, chtění, touhy a žádostivosti si člověk nechá vyvolat a kolik si uvědomí. A v jakém rozsahu se dokáže ubránit! Tehdy jsem věděl, že mohu mít z dobových předmětů ledacos, ne však všechno, vždy, ve vysoké kvalitě a hned. Takže se dělo vlastně úplně obráceně, než je dnešní tendence a proces, zejména ze strany rodičů. Vše jsem byl nucen si zasloužit. A část věcí pocházela z druhé ruky. Nevadilo, hlavně že dobře posloužily. Navíc byly prověřeny praxí, což u nových instrumentů zhusta schází. Poměrně často se brzo zjistí, že se na ně nedá spolehnout. Jak jsem si všiml, stejné algoritmy fungovaly v ostatních rodinách. Je či bylo poté přirozené, že jsme se stejně chovali rovněž ve školním prostředí. Tam nás stejné mechanismy neudivily.
Heslo hospodárnosti se zákonitě objevuje také dnes, byť jsme bohatou společností, jak ukazují srovnávací data v porovnání s jinými zeměmi světa. Možná se máme tak dobře zásluhou obrovských deficitů. Poněvadž projídáme svou budoucnost. Žijeme na úkor svých následovníků. Tudy pokračovat nebudu, byť kráčí o závažnou záležitost. Dostali bychom se mimo můj dnešní záměr. Raději se podíváme na druhé historické hledisko.
Jak proces vypadal před desítkami roků? Kdo si ho ze školy ještě pamatuje, případně někdo později narozený bude ochoten se s fakty seznámit, hned si povšimne do očí bijícího rozdílu. Představme si někdejší skutečnost - materiální, technické a především finanční vstupy byly na zásadně nižší úrovni. Jako žáci a žákyně jsme měli velmi málo svých i školních věcí a ještě jsme s nimi museli nakládat velmi opatrně a šetřit je, aby nám co nejdéle vydržely. Žádné vyhazování ani malých kousků křídy. Barevná byla vzácností! Patřila pouze do učitelských rukou. Pokud se něco rozbilo či ztratilo, jednalo se o dost velký problém. Muselo se vypátrat, co se stalo, kdo byl viníkem a stihl ho trest. Z něj si všichni brali ponaučení. Jestli se dobře pamatuji, měl příslušný účinek a očekávaný dopad.
Pokračujme dále. K dispozici jsme neměli žádné z moderních prostředků, pouze dřevěnou tabuli, křídu a houbu. Také řadu obrázků na stěně a v učebnicích. Přesto si troufnu tvrdit, že navzdory chudobě ve věci školních pomůcek jsme byli lépe připraveni a dosáhli na kvalitnější vzdělání. Mimochodem - na SŠ skrz tvrdá kritéria nastoupila necelá polovina třídy a na VŠ se dostala šestina z nás. A zcela právem s ohledem na znalosti, dovednosti, zkušenosti a schopnosti. Proč by tam měly jít děti, které na poctivou SŠ a VŠ neměly? Dnes je mnohé jinak.
Psalo se obyčejnou tužkou, později plnicím perem. Nikoli moderním prostředkem, který je vedle psaní velmi často užit také na gumování, tj. na opravy chyb. Zápis dnešního dítěte by pak měl vypadat zásadně lépe než u jeho předchůdců. Jenže se tak neděje. Děti málo píšou, skoro netrénují a necvičí, a tak jejich ručky nejsou uvyklé psát. Zaostalá - nejen jemná - motorika. Když se podíváme na jejich písemný projev, bývá až na pár výjimek značně nekvalitní. Někdy až katastrofální. Nedá se ani přečíst. A nepřečtou ho ani samy děti a někdy ani jejich vlastní rodiče. Takže navzdory pokroku dopředu registrujeme evidentní pokles kvality. Jasně vidíme, že na majetku a bohatství nezáleží úroveň a kvalita vzdělání v přímé úměře.
Odkazy, které s tématem velmi souvisejí a mohou pomoci:
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-za-co-budou-skoly-topit-28133
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-jde-skolstvi-nahoru-22918
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-situace-na-skole-vec-nelehka-23140
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-skola-a-narusovani-mezilidskych-vztahu-23533
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-hezka-slova-o-mezilidskych-vztazich-rozhodne-nestaci-23670
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-narusovani-mezilidskych-vztahu-mezi-zaky-a-uciteli-24205
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-kdyz-se-zaci-k-ucitelum-nechovaji-spravne-24362
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-prace-ucitelu-neni-snadna-24542
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-mohl-by-byt-kazdy-cech-ucitelem-24769
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-vychova-dnes-a-medaile-24896
Článek je veřejně dostupný na adrese (která slouží i pro sdílení) https://medium.seznam.cz/clanek/patocka-otakar-hranice-a-bezplatne-skolstvi-32303
