Vyrazili jsme na těžko-Stezka Českem nám vzala vítr z plachet. Nedbali jsme varování a dojeli na to

O Stezce Českem jsme měli jakés takés povědomí, ale náš zájem nastartoval pořad v České televizi, který uváděl Miroslav Vladyka. Zasadil semínko, které rázem vzklíčilo. Jenže jsme nevěděli, z které strany Stezku uchopit. Proto rozumím dotazům, které se nám schází a stezkařští nadšení začátečníci se nás například ptají:

- Co nesete v batohu?

- Jaké máte boty?

- Kdy je nejlepší vyrazit?

- Kde spíte?

- Co s sebou na Stezku Českem?

A proto jsme se s manželem rozhodli shrnout naše putování, které začalo 16.7.24 a skončilo v listopadu, když započítáme i alternativní etapu na nejsevernější bod Česka. V nohách máme něco přes 800 kilometrů a do konce Severní etapy nám zbývají Jeseníky, Beskydy. Nevím, jak přečkám zimu, protože už teď, jen o nich píšu, mi nožky rajtují. Mimochodem nemyslíme si, že jsme ti vyvolení, kteří by měli dávat rady. Mezi vámi jsou určitě mnohem zdatnější tuláci, kteří mají Stezku projitou od severu k jihu či prošlé Santiago, Pacifik anebo jiné dálkové pochody. My jen podáme takové „normální“ doporučení právě pro ty, kteří by Stezku rádi šli a nevědí kde začít, tak jako tehdy my.

1. Hnacím motorem jsem byla já. A protože jsem ve znamení Blíženců, plány mě naprosto minuly a vrhla jsem se do Stezky přímo po hlavě. Narychlo jsem pročetla rady a už jsme stáli frontu v supermarketu, abychom koupili péřový spacák a karimatku. Nekupte to za ty peníze! Fakt nekupte.

2. Pokud „venku“ pak máte na výběr – stan, tarp (přístřešek podobající se stanu) či celtu. Do svého nového přístřešku pak pořídíte karimatku, spacák, Tyvek. Na přespání možno hamaku (zavěsíte mezi stromy, ale nesmí pršet) či tzv. žďárák (nepromokavý vak na spací pytel).

Pokud víte, že venku spát nechcete, šetříte na vybavení viz bod č. 2, ale počítejte s tím, že penzion vás vyjde bez snídaně průměrně na 600 Kč/osoba noc. Pokud někdo namítne, že ubytovna vyjde levněji, pak noclehárna na Luční boudě obnášela 990 Kč/osoba noc, ovšem i s návštěvou sauny zdarma včetně snídaně. I tak nám tam bylo skvěle, i když jsme se na ubytovně s mužem cítili jako dědeček s babičkou se třinácti vnoučaty. Mimochodem byli všichni skvělí! Jasně, Krkonoše nepatří mezi ty nejlevnější. Proto říkám průměrně. Ceny se samozřejmě mohou lišit.

Dopřejte si čas. A opravdu zkuste plánovat. A čtěte a vnímejte. Zprvu možná budete mít v hlavě guláš, jako my, ale časem se to srovná. A nejvíc se to pak srovná až vyrazíte. Jenže to už je pozdě. Můžete chybám předejít, když mrknete na přesně mířené rady. Jako první bychom doporučili webové stránky Stezky Českem.

Krok první: Na webové stránce Stezka Českem prostudujte sekci Rady a tipy. Dost jasné a přehledné body. Najdete tu například odpovědi na nejčastější otázky, videa z etap, jak si zabalit na Stezku, jak vybavit lékárničku a také nepodceňujte super tipy, jak jít nalehko.

Krok druhý: Až načerpáte informace a stále vám nebude něco jasné, obraťte se na známé, kteří trekují. My využili znalostí Davida, který už léta vandruje. A pak už s nějakými vědomostmi oslovte zkušené Stezkaře na FB Stezky. Rádi poradí. Počítejte ovšem s tím, když se zeptáte, jakou si máte pořídit např. karimatku, sejde se vám třeba 20 různých odpovědí a budete mít šišku zamotanou stejně.

Krok třetí: Budete kupovat stan, tarp, karimatku? Pak můžete hodit dotaz na FB Stezky Českem, ale jsou to docela často propíraná témata. Takže než se zeptáte, na FB vpravo je lupa, kam jsem např. zadala dotaz jaký stan a zobrazilo se 73 komentářů. Nejdříve zkuste lupu a pak se tématy můžete pročíst.

Krok čtvrtý: Dobře vám také poradí ve specializovaných obchodech. Je jich spousta, bohužel je zde nemohu kvůli reklamě jmenovat, ale my nakupovali ve čtyřech a v každém nám skvěle poradili, až na ty boty. Pravda, nejdříve jsme zapluli, jak už jsem zmínila, do běžného supermarketu, ale po vyzkoušení karimatky, kdy jsem se dvě noci po sobě probudila na zemi (karimatka se vyfoukla), jsme nakonec milou karimatku i péřák, ve kterém mi byla v obýváku zima, vrátili. Možná někdo namítne, že byl spokojený, sdílím svoji zkušenost. Dobrým tipem vybavením na Stezku jsou také Armyshopy či někomu nevadí bazary.

Hodlali jsme spát venku. I když stan nabízí největší komfort, rozhodli jsme se z důvodu nižší váhy pro tarp. Přikoupili karimatky, spacáky, Tyvek.

Tarp – obdélníková plachta s očky, k jejíž stavbě ale potřebujete hole anebo si přikoupíte tyčky. Já měla trekové hole. Variabilní stavba.

Karimatky – několik typů. My šli do nafukovací, kde je podstatná váha a velikost sbalení. Sledujte tepelný koeficient, tzv. R-VALUE. Čím větší R je, tím lépe karimatka odizoluje chlad od země.

Spacáky – kapitola sama o sobě. Z důvodu co nejnižší váhy jsme šli do péřových. Má zkušenost: Chtěla jsem třísezónní (jak jsem byla bláhová), že budeme stezkovat od jara do podzimu, takže jsem koupila péřák do mínus pěti. Fakt na horké letní noci hloupost. Péřák v létě topil tak, že jsem se probouzela zplavená jako kůň. Takže posuďte, kdy se chcete toulat. Vím o lidech, kteří mají více druhů spacáků.

Jsou dva tábory lidí: Jedni uznávají tarp/péřák, druzí ho odmítají. Peří je totiž náchylné na vlhkost. Všeobecně se proto ve spojení s tarpem doporučuje kvalitní podložka nebo bivakovací obal, např. s membránou Gore-Tex, který ochrání péřák před vlhkostí. I správné napnutí a ventilace tarpu je důležitá, aby nedocházelo ke kondenzaci. Mimochodem trh nabízí i péřáky s hydrofobním peřím, jež absorbuje méně vody a rychleji schne.

Tyvek – lehká voděodolná a paropropustná stavební folie. Ta přijde pod karimatku. Bacha, klouže. Poznali jsme při prvním bivakování, kdy jsme nevědouc postavili tarp mírně z kopečka a pak celou noc jezdili karimatkou po Tyveku nahoru dolů…

Bágl – koupili jsme opět u ověřeného prodejce s úžasnou zákaznickou podporou. Nic neuspěchejte jako já. Sice jsem dvě hodiny chodila s naloženým báglem po prodejně (vybírali jsme i další věci), a ani po 800 km mi batoh ještě nesedl. Jsem menší postavy, a to je problém. Nicméně popruhy jsou posouvací, zkusíme další posun. Bágl by vám měl sednout myslím na první dobrou, stejně jako boty.

Opět v ověřeném sportovním obchodě jsme si koupili trekové nízké boty. Máme třicetileté pohory s tím, že si dopřejeme a zasloužíme změnu. Nechali jsme se ukecat prodavačkou, že jsou kožené a poddají se. Nepoddaly. Týden před Stezkou jsem naběhla do obchodu a koupila běžecké s odpruženou podrážkou. Muž to samé udělal den před odchodem na Stezku. Boty stály třetinu než ty značkové a provedly nás Stezkou bez puchýřů. Jen na podzim asi na dvě etapy jsme obuli naše staroušky pohorky. Náš způsob nákupu nedoporučujeme, boty fakt prošlápněte.

Koupili jsme bundy s 25 OOO vodním sloupcem. Já ji byla vracet, mně promokala, manželovi drží. Problém je, když nesete batoh a celodenně prší, tak prostě promokne – okolo popruhů, u límce, teče z batohu. Šla jsem do bundy s ještě vyšším sloupcem, tak uvidím. Zatím drží.

Mimochodem při celodenních plískanicích se opravdu navlékáme do pláštěnek a nepromokavých šusťáků plus nepromokavý obal na batoh. Ne vždy ale vydržel, proto ho jistíme deštníkem. Zavilí tuláci tady asi ohrnou nos, ale sdílíme naše zkušenosti a nechceme vás tahat za nohu. Pokud vám deštník nevadí, dobrý tip je trekový deštník, který uchytíte na batoh a máte volné ruce.

Funkční oblečení je nutnost.Věnujte pozornost i ponožkám. Špatná volba může způsobit otlaky nebo puchýře. Doplnili jsme i o merino oblečení – příjemné na nošení. V létě chladí, v zimě hřeje. Ve vedrech jsem odchodila Stezku v trekové sukni, skvělá záležitost. Manžel si pořídil dva v jednom - trekové kalhoty s odepínacími nohavicemi, doporučuje.

Mnohdy jsou občerstvovačky po trase – jak restaurace, bufety, samoobslužné bary. Není třeba táhnout zásoby jídla, ale pokud chcete šetřit, pak ano. Jenže vám přibyde další váha v báglu. Nutno zvážit, čemu dáváte přednost. I když potáhnete lehká dehydratovaná jídla, musíte je zalít horkou vodou, k čemuž potřebujete vařič s příslušenstvím, a to je další nálož.

Energy nápoje – nejsme příznivci. S sebou na putování bereme minerálku a lahev s vodou, ve které rozpustím šumivé céčko a hořčík. Dále s sebou proteinové tyčinky, sušené maso a naše oblíbené Tatranky – energie sbalená na cestu. I když po doporučení naší známé, ultraběžkyně, přidáme příští rok gelové a energy tyčinky. Je dobré přihodit sušené ovoce – rychlý zdroj energie (moc neváží a doplníte sacharidy, mimochodem máme vlastní křížaly apod.), hořkou čokoládu, ořechy (zdravé tuky).

Lékárnička – od první etapy jsme ji značně zeštíhlili. Měli jsme ji narvanou a stejně pak neměli to, co jsme potřebovali, a to léky na průjem a žaludeční potíže. My tím přece netrpíme, tak to nebereme. Chyba lávky. Z lékárny jsme za celou dobu použili prášky na bolest (hlava a mé artrózní prstíky, teplota), náplasti na krvavé koleno, kysličník, pěnový sprej na chodidla (dárek od naší andělské pedikérky Lenky a byl to skvělý nápad), nůžtičky. To když jsem si zapomněla před Stezkou ostříhat nehty na nohou. Nepodceňujte to. Sice jsem nůžtičky téměř ztupila, ale zdárně drápy ostříhala. S přerostlými nehty na nohách se jde opravdu špatně.

Osvědčil se mi maličký Tea Tree Oil Roll-on, který nosívám v kapse a mám ho vždy při ruce, když nás přepadnou štípky komáří či ovádí. A fakt pomáhá, žádné svědění, žádný otok, na což bohužel trpím. Ale jakmile hned máznu, nic se neděje. Nezapomeňte také na krém s UV filtrem a sluneční brýle, mám ráda kšilt.

Kdo mě zná, ví že mapa-můj nepřítel, proto vedení u nás přebírá manžel a bez map to na Stezce fakt nejde. Doporučujeme si stáhnout mapy z itineráře Stezky (viz web) do mobilu, které pak fungují on-line. Jestliže překročíte polské či německé hranice, nezapomeňte stáhnout i mapy sousedů, jinak se vám směr přetrasuje. To už máme také za sebou. Existuje i aplikace FarOut, jež je placená (minimum). Já ji mám, asi je skvělá, ale stále se s ní učíme. Zatím nám vyhovují mapy.cz a itinerář Stezky, který najdete na webu Stezky Českem v sekci Etapy. Itinerář je vlastně průvodce etapou, který vám pomůže při putování a najdete v něm vše co potřebujete na putování, např. prameny, občerstvovny, přístřešky, ubytování, Trail Angels – další kapitola Stezky.

TA jsou lidičky, kteří ve svém volném čase poskytují Stezkařům ubytování nejlépe ve vašem stanu na jejich pozemku, sprchu, dobití baterek jak telefonu, tak osobních, někteří hodí i pokec, záleží na tom, kdo co nabízí. Neberte je jako ubytovnu, měli by posloužit jako záchrana v nouzi. Alespoň tak je probírají tuláci na Stezce. Nevím, zda jsme zhřešili, ale zavolali jsme ohledně ubytování předem TA Vilmě a TA Daniele a vše proběhlo k naprosté oboustranné spokojenosti. Seznam TA najdete taktéž na webu Stezky nebo v itineráři, či aplikaci FarOut.

- Lékárničku a osobní hygienu nacpěte do malých plastových nepromokavých taštiček na zip. Koupili jsme v papírnictví. Sprcháč odliju do malých lahviček. Máme i mýdlové proužky. Nezaberou žádné místo, minimum váhy a také se jimi umyjete, příp. misku po jídle.

- Dobrá volba obojetná plastová lžíce – z jedné strany lžíce, z druhé vidlička. I když my zatím použili jen tu lžíci…

- Pokud nádobí-hrnek na vaření, pak titan, misky plast

- Stejně tak oblečení doporučujeme nandat do nepromokavých pytlů, za jejichž pomoci stlačíte balíček na minimum.

- Zapomeňte na froté ručník – jednak je těžký, druhak dlouho schne. Každý máme svůj. Koupili jsme superlehký a bleskurychle schne, navíc se zabalený vejde do dlaně.

- Čelovka, powerbanka, nabíječka. V létě se prý vyplatí solární powerbanka. Přehodíte ji přes batoh a nabíjí se. Zatím nemáme zkušenost.

- Poprvé jsme se seznámili s hliníkovou lopatkou na víte co? Nezanechávejme po sobě v přírodě stopy… Šlak mě může trefit, když je opapírkováno nejen podél cest, ale dokonce i u odpočívadla!

- Podstatně jsme snížili váhu bagáže, když jsme vyměnili náhradní obuv. Původně jsme táhli sandále na přezutí. Ale víme, že v sandálích nepošlapeme, asi v nich neumím chodit a nedokážu se smířit s tím, že co chvíli vyklepávám kamínky. Proto jsme těžké sandály vyměnili za lehké pěnové pantofle a já gumové žabky – to abyste nohám ulevili, např. když se ubytujete v penzionu.

Nezvyklí na váhu, manžel naloženo 18,5 kilo, já 13,5 kilo: TO VŠECHNO PŘECE POTŘEBUJEME!! To jsme si ovšem jen mysleli. Zážitky jsem zvěčnila v článku Dovolenou u moře jsme vyměnili za propocená trika na Stezce Českem. Samozřejmě, že v parném létě, kdy usychal i náš humor, jsme nepotřebovali tehdy ještě těžké klasické pláštěnky, nepromokavé kalhoty, bundu, mikinu, spoustu jídla (neboť jsme šli obydlenou oblastí), sprcháč 250 ml – i teď se tomu musím smát. Mimochodem těžké pláštěnky jsme časem vyměnili za odlehčené, které, když zaduje vítr, se nadmou a vypadáme jako dva letící netopýři. Ale někdo mi už říkal, že se prodávají pláštěnky se zapínáním mezi nohama?

Takže když jsme s tím nákladem vyšli, varovali nás, že budeme odhazovat. My srdnatě všechno dotáhli k první poště, kde jsem zamávala pouhému jednomu kilu, které jsem poslala domů namísto toho, abych jich poslala alespoň pět. Prostě začátečníci. Naše zážitky z pátého dne putování jsem popsala v článku Stezka Českem nás dostala do kolen. Jde to ale dře to.

První den ve vedrech jsme urvali s tou tonáží přes 30 kilometrů a pořádně jsme nejedli, neměli jsme hlad. Pozor na to! Jeden diskutující nám poslal vzkaz, že je to poukázka do nemocnice. A měl pravdu. Nic nepřikrášlujeme, ani se nechceme dělat lepšími. Berte to jako varování. Samozřejmě, že jsme se vyčerpali, první jsem lehla já. Horečka, žaludek. Za pár dnů ulehl manžel, ale k tomu se přidaly i střevní potíže a horečka neustupovala. Pokorně jsme z původního plánu dát rovnou dvě etapy najednou ustoupili. A tehdy putování přerušili. Nicméně po uzdravení jsme se na Stezku vrátili o něco více pokornější a vnímavější s heslem: „Každá zkušenost, dobrá zkušenost.“

No a teď po 800 kilometrech už snad můžeme říct, že víme, co s sebou na Stezku. A dokonce na to, že nesnáším balení, sbalená na Stezku jsem za 10 minut. Protože vím, co naložím, ponesu.

Video z poslední etapy Na nejsevernější bod Česka:

Tipů, co s sebou na Stezku by mnozí přidali určitě ještě více anebo mnohem lepší, vypracovanější. My si pořád připadáme jako ti stezkařští zajíci, proto naše doporučení berte prosím s nadhledem. Přesto věříme, že začátečník si třeba z našeho vyprávění něco vybere a byť by mu to alespoň trochu pomohlo, naše sdílení splnilo svůj účel a těší nás to. Mimochodem pokud máte vy, zkušení, další nápady, připojte je prosím do komentářů. Děkujeme za ochotu.

Putování po naší krásné vlasti za to opravdu stojí. A pro co se stále vracíme na Stezku, je splynutí s přírodou a setkávání s ostatními človíčky a jejich příběhy. Uvědomujeme si, čím delší čas trávíme v lůně přírody, tím více se zklidňujeme a čas, který je pouze náš, nás i navrací do dětství. Přináší nám dávno zapomenuté vzpomínky, o kterých si spolu vyprávíme, smějeme se (teď už ano), vtipkujeme, anebo prostě spolu mlčíme.

Budeme rádi, když nám napíšete, jak jste se rozhodli, nebo že jste vyrazili a kam. Přejeme vám všem pevnou botu a šťastný krok a báječný Stezkařský nový rok. A Martine Úble, Tobě a celé Tvé skvěle fungující partě velké díky!

Zdroje: Webové stránky Stezka Českem