Hlavní obsah
Umění a zábava

Marina Cvetajevová - jedna z tragických postav Jelabugy a sovětské historie

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Vzpomínka na tragický osud básnířky spjata i s Českem na místech, kde vlastnoručně ukončila svůj život.

Článek

Během návštěvy tatarské Jelabugy za účelem návštěvy zdejší nekropole rakousko-uherských válečných zajatců a pátrání po dalších „českých stopách“, věnuji se pochopitelně i seznámení s odkazem zdejších slavných rodáků, malíře Ivana Ivanoviče Šiškina profesora Bechtěreva (zákeřně zavražděného z popudu Stalina), a legendární ruské amazonky Naděždy Durovové, která zde strávila zbytek života po svých válečných dobrodružstvích po boku maršála Kutuzova.

Na závěr svého pobytu v tomto městě si nechávám prostor na seznámení se čtvrtou významnou osobností, která se zde sice nenarodila a prožila zde pouhých 10 dní před smrtí, jež završila její vyhnanství, ale přesto Jelabugu proslavila.

Mám na mysli Marinu Cvetajevovou, jejíž památník se nachází v parčíku na křižovatce ulic Kazaňské a Malaja Pokrovskaja.

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK (Ilustrace z mé knihy Přes Čukotku na Fidži a zpět 1 (ISBN 978-80-8236-012-0))

Nedaleko odtud, v domku na ulici Malaja Pokrovskaja, se nachází (od r. 2005) i její malé muzeum. V tomto stavení, jež je dodnes poutním místem jejích čtenářů, zakončila svůj tragický život sebevraždou (po zatčení její dcery a manžela obviněných ze špionáže).

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK
Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Marina Cvetajeva - Jelabuga

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Pokoj Mariny Cvetajevové - Jelabuga

Obzvláště pro nás je její osobnost blízká nejen sdíleným životem v totalitě, ale i tím, že jistou dobu žila v Praze (a také v Horních Mokropsích a Jílovišti). Přičemž právě její pražské období (1922-25) je považováno za její nejplodnější. A Čechám mimochodem též věnovala svou poslední básnickou sbírku Verše Čechám (Stichi k Čechii), která vznikla na podzim 1938 jako první část jejího posledního básnického cyklu, v kterém zatratila dříve milované Německo a oslavuje český lid a předurčuje mu krásnou budoucnost.

Marina Cvetajeva pocházela z rodiny univerzitního profesora. Studovala v hudební škole a v různých zahraničních penzionátech. V r. 1909 absolvovala jeden semestr na pařížské Sorbonně, kde studovala středověkou francouzskou literaturu. Po bolševické Říjnové revoluci v r. 1917 žila v Moskvě. Podařilo se jí získat výjezdní povolení a 11. května 1922 odjela do Berlína. Odtud pak v srpnu téhož roku přijela s dcerou za manželem do Československa. V letech 1922 – 1926 dostávala finanční podporu od československého Výboru pro zlepšení životních podmínek ruských spisovatelů a novinářů žijících v ČSR při MZV.

Své básně zde publikovala v časopisech Volja Rossii Svoimi puťami. Spoluredigovala sborník Kovčeg, který vyšel v r. 1926. Byla členkou Svazu ruských spisovatelů a novinářů v ČSR (od r. 1922). Následně 31. října 1925 odjela do Francie.

V roce 1937 se její dcera Ariadna vrátila do Sovětského svazu, když využila nabídky beztrestného návratu. Marinin manžel ji následoval o pár měsíců později.

V červnu 1939 odjela za manželem a dcerou do SSSR se synem i Marina.

Takřka vzápětí však byla pod vykonstruovaným obviněním ze špionáže zatčena její dcera a odsouzena na 8 let do gulagu. Za 5 týdnů po ní byl ze stejného důvodu zatčen i její manžel Sergej. Poté, co byli manžel a dcera uvězněni, zůstala se synem v Moskvě a snažila se uživit překládáním.

8. srpna 1941 byli při evakuaci Moskvy převezeni do Jelabugy na břehu Kamy v Tatarské ASSR. Z Moskvy sem přijeli parníkem dne 17. srpna. Ve městě, kde ji předcházela pověst bývalé bělogvardějky, nemohla najít práci, měla problémy s ubytováním a neměla zde žádné přátele nebo známé. Propadla zoufalství a dne 31. srpna 1941 spáchala sebevraždu.[2] Její manžel byl popraven zastřelením jako „imperialistický špion“ krátce nato dne 16. října 1941 v Moskvě.[3]

Její osud obměkčil i jinak v postoji k sebevrahům bigotní pravoslavnou církev, jejíž patriarcha Alexij II. vydal v r. 1990 prohlášení, že její smrt nelze považovat za odsouzeníhodné rouhání Bohu, nýbrž za důsledek komunistického teroru.

Zároveň dal svolení, aby její ostatky byly řádně pohřbeny. Její sestra však odmítla dát souhlas s provedením exhumace několika potenciálních hrobů v oddělení sebevrahů (u hřbitovní zdi) s tím, že je irelevantní, zda ostatky Mariny spočívají v tom či vedlejším. Proto dnes lidé nosí květy na všechny tři hroby, z nichž jeden nepochybně je místem posledního odpočinku básnířky.

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK - Ilustrace z mé knihy Přes Čukotku na Fidži a zpět 1 (ISBN 978-80-8236-012-0)

...

Doporučené doplňující prameny:

....................................................................................................................

Zdroj:

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

obalka_fidzi1prac02m

Podrobnosti:

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

rozhovor_tema_xii

DOPORUČUJI i MÉ DALŠÍ ČLÁNKY:

Rusové, tragický národ bez paměti aneb Říše východních Mankurtů jako fatální hrozba pro civilizovaný svět: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-rusove-tragicky-narod-bez-pameti-aneb-rise-vychodnich-mankurtu-141145

Alexandr Solženicyn mezi trůnem a pranýřem - o rozporuplnosti jeho odkazu a temné „ruské duši“: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-alexandr-solzenicyn-mezi-trunem-a-pranyrem-o-rozporuplnosti-jeho-odkazu-a-temne-ruske-dusi-109883

Generál Blochin, oblíbený Stalinův popravčí aneb Zasloužilí kati Lubjanky v Síni slávy Putinovy FSB: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-general-blochin-oblibeny-stalinuv-popravci-aneb-zaslouzili-kati-lubjanky-v-sini-slavy-fsb-134270

Ostrov Svijažsk − Tatarské Solovky, kde se zkřížily cesty Trockého i maršála Tita: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-ostrov-svijazsk-tatarske-solovky-kde-se-zkrizily-cesty-trockeho-i-marsala-tita-108382

Rusko jako žalář národů aneb Poslední koloniální mocnost, kterou stmeluje jen „čečenské memento“: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-rusko-jako-zalar-narodu-aneb-posledni-kolonialni-mocnost-kterou-stmeluje-jen-cecenske-memento-111531

Čínský drak versus ruský medvěd aneb Spojenectví které vyjde Rusku hodně draho, jako to předchozí s Hitlerem: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-cinsky-drak-versus-rusky-medved-aneb-spojenectvi-ktere-vyjde-rusku-hodne-draho-jako-to-s-hitlerem-156973

„Ruská pravda“ a skutečnost aneb „Nové Rusko“ ve stínu rudé hvězdy a kolovratu: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-ruska-pravda-a-skutecnost-aneb-nove-rusko-ve-stinu-rude-hvezdy-a-kolovratu-115229

Od Stalinovy bratrské pomoci Třetí říši k tragickému sovětskému Velkému vítězství nad nacizmem: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-od-stalinovy-bratrske-pomoci-treti-risi-k-tragickemu-sovetskemu-velkemu-vitezstvi-nad-nacizmem-136916

Kauzy Skripala, Litviněnka a Vrbětic aneb Stín „Železného Felixe“ nad Albionem i Českou kotlinou: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-kauzy-skripala-litvinenka-a-vrbetic-aneb-stin-zelezneho-felixe-nad-albionem-i-ceskou-kotlinou-110863

a video-kanály:

VÁLKA NA UKRAJINĚ – Genocida ve jménu slovanského bratrství: https://www.youtube.com/playlist?list=PLHdn8y5MfN9z0hAAr936ertldjOV3EZD_

AUTENTICKÉ RUSKO - Život ve východním Mordoru: https://www.youtube.com/playlist?list=PL01QgMMH96-CgQjPF4DfxwKG32PyjnPTi

=================================================================

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Fero HRABAL-KRONDAK

O AUTOROVI:

Foto: Fero HRABAL-KRONDAK

Autorovy rozhovory o Rusku, geopolitice a cestování:

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz