Článek
Poznámka k rusko-čínskému bratrství
Co se týče rusko-čínských vztahů, nutno zdůraznit, že veškeré pokusy o nějaké bratrské spojenectví skončily během posledního století vždy fiaskem, a není sebemenší důvod předpokládat, že bude čínský drak tancovat na melodii balalajky. Dnes již není Čína v pozici otloukánka, jenž sebou nechá pod hlavněmi dělových člunů a hrozbou kozáckých šavlí manipulovat bílými barbary jako za časů Opiových válek.
Vždyť ani v době, kdy v obou zemích – SSSR a ČLR − vládli komunisté, jejichž vůdci se navenek dlouho objímali na tribunách, si Číňané nenechali implantovat sovětský model a nakonec čínští maoisté málem vykroutili svým učitelům krk.
Čína vždy jednala a bude jednat v mezinárodních vztazích v souladu s tradiční konfuciánsko-machiavelistickou filozofií, prostě oportunisticky těžit z konfliktu mezi Ruskem a Západem maximum pro sebe. Neztráceje při tom ze zřetele, že jejím bytostným zájmem je co nejdříve rozšířit své teritorium na sever a severovýchod, čehož se žádný čínský režim oficiálně nikdy nezřekl. Proto i mnozí ruští vojenští analytici považují tento region za oblast nevyhnutelného budoucího válečného konfliktu mezi Ruskem a Čínou, jejíž představitelé se nikdy nesmířili s anexí tzv. Vnějšího Mandžuska a Sachalinu.
Však již v r. 1964 prohlásil čínský komunistický diktátor Mao Ce-tung:
„Velikou část našeho území okupuje Sovětský svaz. Před 100 lety se zem na východ od jezera Bajkal stala ruským územím a od té doby jsou Chabarovsk, Vladivostok, Sachalin a další oblasti součástí území Sovětského svazu. Ještě jsme jim nepředložili účet.“…
A0030171
Takže, kdo věří v nějaké bratrství mezi Čínou a Ruskem, resp. nějakou pevnou „euroasijskou alianci“ jakožto protiváhu euroatlantické civilizace, je naivní. Kromě toho, že právě s Ruskem má Čína již po dvě staletí nevyřízené účty, má i racionální důvody nevázat se s Ruskem příliš těsně. Demografická situace ČLR a nedostatečnost vlastních su-rovinových zdrojů předurčuje oblast ruského Dálného východu, resp. i východní Sibiře, za potenciální „nový životní prostor“ Číny.
Přesněji staronový, vzhledem k výše uvedeným historickým událostem.
Navíc bude pro Rusy hodně trpká skutečnost, že se dnes diametrálně obrací po dvě staletí trvající vztah mezi arogantním ruským impériem a chudou Čínou, v němž Čína hrála roli ubohého zaostalého protektorátu Ruské říše (resp. dalších imperialistických mocností).
Rusko a Čína
Obzvláště s přihlédnutím na zcela racionální fakta, že zatímco na území čínské příhraniční provincii Chej-lung-ťiang žije na 469 000 km² kolem 40 000 000 obyvatel (přičemž roční populační nárůst je 3%), na sousedních územích RF (anektovaných Ruskem) obdobné rozlohy je demografická situace opačná. Na teritoriu velikosti 701 314 km2 žije jen 4 587 731 obyvatel (tj. 6,5 os/km2), přičemž ještě navíc úbytek obyvatel má vzestupný trend.
Velmi brzy se tak může právě šovinisty oslavovaná anexe Krymu vrátit Rusku jako bumerang z druhé strany zeměkoule. Může se totiž stát vítaným precedentem právě pro Číňany, kteří se nikdy nesmířili s ruskou anexí Vnějšího Mandžuska (území dnešního Chabarovského a Primorského kraje RF, včetně Vladivostoku, Chabarovsku a Sachalinu) v 19. století - viz níže přiložená mapa anektovaných území:
První dohodou mezi oběma státy byla Něrčinská smlouva v roce 1689, která mimo jiné řešila hranici v oblasti řeky Arguň a dále ji vedla Stanovým pohořím k Ochotskému moři. V roce 1727 následovala Kjachtská smlouva, která řešila oblast dnešní mongolsko-ruské hranice. Výsledek Něrčinské smlouvy výrazně změnila v roce 1858 Ajgunská smlouva a na ni v roce 1860 navazující Pekingská smlouva, tyto tzv. nerovné smlouvy uzavřela Čína za vlády dynastie Čching v období, kdy prohrávala druhou opiovou válku. Ajgunskou smlouvou získalo ruské impérium území mezi Stanovým pohořím a Amurem, přičemž území na východ od Ussuri a jižně od Amuru se stalo společným kondominiem, Pekingskou smlouvou pak získalo Rusko definitivně celé území východně od Ussuri .
Logicky si říkají, že pokud může Rusko považovat za cár papíru ústavní zákon „O převodu Krymské oblasti z Ruské SFSR do Ukrajinské SSR“ z 26. dubna 1954 (dodatečně stvrzený i vládou nástupnické Ruské federace v tzv. Budapešťském memorandu z r. 1994), potom může klidně i čínská vláda považovat za cár papíru Ajgunskou a Pekingskou smlouvu, podepsanou navíc jednoznačně pod nátlakem. Navíc představiteli dávno neexistujícího státu, což zdůrazňuji s ohledem na ruskou propagandistickou rétoriku zpochybňující ukrajinskou státnost, resp. legitimitu současné ukrajinského režimu!
Mapa ČLR zahrnující i aktuální čínské územní nároky vůči Rusku
Však již před 10 lety jsem zmiňoval ve svých zápiscích, že ruští vojenští analytici považují (na rozdíl od politických proklamací) za potenciální oblast budoucího válečného konfliktu s vnějším nepřítelem právě Dálný východ, potažmo Zabajkalský a Přímořský kraj, a nikoliv východní Evropu!
Takže aktuálně na veřejnost prosakující informace tohoto rázu nejsou žádnou novinkou:
Doporučuji názorné album Čínská geografie: Historické mapy čínské říše a současných územních nároků vůči sousedním zemím.
a video-dokumenty
Čínským revanšistickým či imperiálním plánům mimochodem již samotný demografický proces probíhající na celé Sibiři a ruském Dálném východě obzvlášť.
Za posledních 20 let se počet obyvatel ruského Dálného východu snížil o 1/3, o víc než 3 miliony lidí. Obdobná situace je i na Sibiři. Podle neutěšených předpovědí ruské Federální statistické služby bude v r. 2031 žít v Sibiřském federálním okruhu sotva 17 milionů lidí. Dnes to je 19 milionů (za poslední desetiletí se snížil počet jeho obyvatel o 1,5 mil.)!
Zdroj: Centrum Levada Moskva / Пресс-служба Левада-Центр | http://www.levada.ru/
Přičemž se zároveň stále více na podílejí na zdejší populaci jak domorodá neruská etnika (s vyšší porodností než ruské rodiny), tak právě přistěhovalci z Číny a Koreje.
„V r. 2015 začalo ubývat obyvatel Amurské oblasti významně vyšším tempem. … Jediným, kdo na Sibiř přichází, jsou uprchlíci z východu Ukrajiny, následují Arméni, Uzbeci, Tádžici a Kyrgyzové. Podle vládní agentury Amurstat ale nestačí nahradit ty, kteří oblast opouštějí. Na celé Sibiři je úbytek lidí alarmující. Ruští statistici jsou zvláště znepokojeni faktem, že je stále více těch, kdo nehledají lepší životní podmínky v přívětivějších částech Ruska, ale míří do zahraničí. … tam, kde je – jak se ruští emigranti domnívají – alespoň o něco lépe než v Rusku. Během r. 2015 odešly natrvalo do Číny skoro dva tisíce obyvatel Amurské oblasti. … Opačným směrem je pohyb osob intenzivnější. Nejen z Číny, ale i ze Severní Koreje do Ruska ročně přichází značné množství lidí – za rok 2015 se přistěhovalo do Ruska přes 20 tisíc Severokorejců. Většina z nich zcela legálně získává pracovní povolení a uplatňuje se na stavbách i v lesnických závodech a na pilách. Ovšem ty často vlastní Číňané.“ – Petra Procházková,
Zdroj: Http://www.lidovky.cz/rusove-utikaji-ze-sibire-treba-i-do-severni-koreje-oblibenejsi-je-uz-jen-cina-1vk-/zpravy-svet.aspx?c=A160304_144001_ln_zahranici_msl
Např. Magadanskou oblast opustily od 90. let dokonce ¾ obyvatel. Z původních 400 tis. tu prý zůstalo jen 140 tisíc lidí. A pokud by měli kam odejít, utekli by odtud i ostatní. Klidně si může každý kliknout na kterékoliv město Sibiře a D. Východu a porovnat tabulky s počtem obyvatel v jednotlivých letech.
Pro ilustraci, zatímco ještě v r. 1989 mělo třeba Jagodnoje 11 000 obyvatel, dnes zde žije už jen 3 000 lidí. . V Sovětské Gavani kdysi žilo až 45 000 obyvatel[1]. Dnes jich tu zůstala zhruba polovina. Ze 14 tamních průmyslových závodů, fungujících ještě v r. 2002, je dnes v provozu jen několik posledních. Např. ze tří námořních opravárenských závodů zůstal jediný. Uzavřena byla Severní loděnice i Základna oceánského rybolovu, jež samotná zaměstnávala na 5000 lidí.
atd.
Postřeh z praxe
Mimochodem, když člověk po odbavení v Zabajkalsku přejíždí nedalekou rusko-čínskou hranici, říká si že ony trojité ostnaté dráty a mohutné zátarasy na obou stranách zrovna nevypovídají o veřejně proklamovaném přátelství obou národů. Stejně tak jako vytrhané koleje na čínsko-ruské hranici – na trati z Charbinu do Ussurijsku (v Suej-fen-che / Pograničnyj, kudy kdysi vedla přímá železniční trať do Vladivostoku) .
Zajímavým barometrem rusko-čínských vztahů je samotná Východočínská železnice. Kdysi vedla širokorozchodná trať od ruských hranic až do Charbinu, ovšem když se v r. 1934 železnice ocitla pod kontrolou státu Mančukuo, byla trať přebudována na evropský rozchod (1435 mm).
Po ruské okupaci v r. 1945 došlo k její rekonstrukci v původních ruských parametrech.
Ale v důsledku čínsko-sovětské roztržky v 60. letech ale Číňané stejně jako předtím mandžuské úřady prozřetelně – tj. v předtuše možného ruského vpádu – koleje opět vytrhali a zrekonstruovali trať v souladu se západním standardem běžně používaným na ostatních železnicích v ČLR, a tak tomu zůstalo dodnes.
------------------------------------------------------
Jestliže „svatba z rozumu“ mezi Putinem a Si Ťin-pchingem, tedy analogie paktu Ribbentrop-Molotov (spojenectví Hitlera a Stalina vůči demokratickému světu), může nejen Západu, ale i zbytku světa uškodit, pak pro putlerovský režim a Rusko samotné může být spojením smrtelně nebezpečným.
Jelikož lze oprávněně předpokládat, že prohnaný konspirátor z Lubjanky si je aspoň do značné míry vědom nebezpečí smlouvy s Belzebubem či Mefistem, v podobě odvěkých ruských nepřátel – Osmanů a Říše středu – vnucuje se otázka, do jaké míry je toto partnerství s bývalými nepřáteli opravdu myšleno jako partnerství strategické a do jaké míry jde hlavně o blamáž pokerového hráče, že má v ruce esa (náhradní partnery místo euroatlantických struktur), resp. ukolébání vlastního národa zneklidněného každodenní realitou stagnace ekonomiky a poklesu životní úrovně v důsledku konfrontace Ruska se světem.
Vzhledem k tomu, že celé známé dějiny jsou historií nepoučitelnosti diktátorů (ale i lidstva jako celku), je docela možné, že i v tomto případě si Putin myslí, že se mu ďábla nějak podaří přechytračit a bude tím, jenž z fungování uvedeného trojspolku vytěží největší prospěch. Jenže to si myslel Stalin v r. 1939 také.
Samozřejmě, že v krátkodobém horizontu se pragmatické spojenectví Kremlu s osmanským sultánem a čínským generálním tajemníkem Rusku vyplatí. Z hlediska dlouhodobého již tak idylicky nepůsobí. Na jednu stranu Rusko sice získá náhradní odbytiště aspoň pro část své ropy a plynu, případně zdroj nedostatkových potravin (v případě Turecka), na druhou stranu díky jednostranné závislosti na Číně (pokud jde o peníze za ropu a plyn) se dostane fakticky do vazalské pozice.
Náznakem byla již studená sprcha, kterou Číňané Rusům uštědřili v souvislosti s projektem plynovodu Síla Sibiře, když se v definitivní smlouvě nakonec zavázali k odběru podstatně nižšího objemu plynu, než byl uváděn v předběžných memorandech (namísto 60 miliard m3, což je kapacita plynovodu, se zavázali odebírat ročně 38 miliard m3 plynu).
Smlouva o stavbě plynovodu Síla Sibiře a dodávkách sibiřského plynu do Číny je jasnou ukázkou, jak si představují Číňané „bratrskou spolupráci“ se sousedem, jenž má holý zadek, poloviční rozpočet na armádu a desetinu čínské populace, do budoucna.
A to již ani nemluvě o riskantnosti vyzbrojování čínské armády ruskými zbrojovkami, byť je dnes Rusům každý dolar milý. Velmi to připomíná, jak kdysi Sověti pomáhali vyzbrojit Wehrmacht, který následně rozdrtil Rudou armádu.
Pokud si Rusáci dělají naděje, že jim Čína pomůže zničit Západ, pak je to stejně choromyslná radost, jako když se Jožko, jemuž chcípla koza, utěšuje tím, že sousedovi chcípla kráva.
Doporučuji i články:
Bohužel, oranžový sociopat ani naši populisté, ohánějící se oportunistickými izolacionistickými hesly, si vůbec neuvědomují, že v globalizovaném světě není už Taiwan, stejně jako Ukrajina, „nějakou malou zemičkou na konci světa, za kterou se nevyplatí nasazovat životy“ … a kterou může Západ klidně ponechat jejímu osudu (tj. nenažranému čínskému drakovi).
Severokorejské rakety a iránské a čínské drony dopadající na ukrajinská města a ruské zbraně v čínském protektorátu KLDR, které ohrožují americké spojence (J. Koreu a Japonsko) i zámořská území USA, jsou jasným důkazem, že chamberlainovské průpovídky dávno neplatí, a efekt motýlích křídel se týká i globální bezpečnosti. Polopatě řečeno: stačí, aby svět přivřel oči nad porušováním mezinárodního řádu (ukotveného ve Veraillské smlouvě, Atlantické chartě, Chartě OSN) a nastane krvavé domino. Konkrétně rezignace nad ruskou agresí vůči sousední zemi a ukrajinskou genocidou se vzápětí projeví, ruskou anexi severního Kazachstánu, Moldavska a Gruzie, čínskou okupací Taiwanu a filipínských a vietnamských ostrovů, vpádem venezuelské armády do Guayany a Kolumbie, resp. iránskou expanzí.
Proto by bylo krátkozraké, pokud bychom propadli škodolibému zadostiučinění z toho, že Rusům nakonec vykroutí krk jejich největší spojenec, stejně jako je pofidérní ukolébat se mylným přesvědčením, že čínská agrese vůči Taiwanu je pouze čínskou, potažmo dálněvýchodní záležitostí, která se nás netýká.
Hanbou Západu a celého mezinárodního společenství je, že kvůli kšeftům s komunistickou Čínou upírá právo na sebeurčení 25 milionovému národu a status suverénního státu Tchajwanu, jednomu ze 4 asijských „ekonomických tygrů“, zatímco je přiznává třeba Černé Hoře, Bosně, Kosovu, Svazijsku, Lesothu, Kiribati či Jižnímu Súdánu anebo dokonce kdejakému ostrůvku v Karibiku (jako je Svatý Vincent či St. Lucia), resp. imaginární Palestině.
Tchajwan je asi taková „odtržená provincie“ ČLR, jako je ČR odtržená provincie Rakouska, anebo Jižní Amerika třeba součást Španělska. Resp. ČLR má na připojení / anexi Tchajwanu asi takové právo, jako Španělé na Argentinu, Kubu a Filipíny, Rusové na Aljašku anebo Británie na Indii a USA. Právo na sebeurčení komunistům - ruským ani čínským - nic neříká, uznávají pouze právo silnějšího….
Příznačné je, že největšími obdivovateli Číny a Ruska, přesněji čínského a ruského režimu (a kritiky mých článků o ČLR a RF) jsou jedinci slabého ducha (resp. ideoví souputníci těchto totalitních režimů), kteří v Číně či Rusku nikdy nebyli, vesměs třeba Tchaj-wan nebo Východní Turkestán nenajdou ani na mapě … a ani netuší, že i náš vývoz do Rumunska předčí českých export do ČLR a čínské investice v ČR jsou zanedbatelné !! K hloupému srovnávání de facto suverénního, demokratického Tchaj-wanu se separatistickými východoukrajinskými „republikami“ pod patronátem Kremlu nemá ani smysl se vyjadřovat.
Fakt, že komouši a oportunističtí klausovci stojí vždy pevně po boku pekingských (i kremelských) soudruhů, nepřekvapí (a zároveň je varováním!). Však naše rudé šváby, kremloboty a maoisty spojuje hlavně nenávist vůči liberální parlamentní demokracii, idei občanské společnosti a „americkému imperialismu“ (vnucujícímu národům světa trojského koně humanitární pomoci a princip individualismu, osobní svobody a lidských práv).
Stejně tak hovoří samo za sebe, že facebookové skupiny typu „Přátelé Ruska v ČR“ nebo „Priatelia Ruska v Slovenskej Republike“ sdružují vedle zarytých antiamerikanistů i různé nácky, antisemity a bojovníky proti EU a NATO, kteří znají velké kulové o ruské kultuře, literatuře či historii (které je ani nezajímají). Holt Svůj k svému ….
Komunistům a zlu obecně je třeba vzdorovat vždy. Morálku nelze podřizovat kalkulačce, mamonu ani strachu. Navíc i z praktického hlediska Čínská republika je pro nás užitečnějším (a hlavně serioznějším / bezpečnějším) partnerem, než komunistická ČLR.
Té je na čase přirazit už konečně dveře před nosem.
Jak jsem psal již před 10 lety v původním mém článku.
„Oportunistický Západ si ústupky a kšefty s maoisty vykrmil takového rudého molocha, který mu nakonec vykroutí krk …“
Být ekonomicky závislý na komunistické Číně a Rusku znamená pro Západ totéž, jako kdyby byl v r. 1940 životně spojen pupeční šňůrou s Třetí říší či Japonskem!
Korejská válka, poválečná ekonomická a kybernetická diverze, vyzbrojování severokorejského Frankensteina maoisty, čínské snahy o anexi celé jv. Asie, koronavirus a přestřelky na čínsko-indických hranicích byly jen varováním.
V Číně připomíná komunistickou ideologii jen barva vlajky (ovšem rudou vlajku měla i nacistická Třetí říše).
Jinak, když už jsem v tom výčtu mystifikací a omylů týkajících se Čínské lidové republiky, je třeba objasnit jednu zásadní premisu, a to, že snad ČLR je socialistická (či komunistická) země! Je to sice absurdní, ale faktem je, že ČLR sice vládne Komunistická strana, ale fakticky jde o jakousi syntézu kapitalismu a orientální despocie ze které by klasiky marx-leninismu ranila mrtvice (na druhou stranu bych přál našim neobolševikům krátkou stáž v této zemi, aby aspoň ti mladí měli šanci ztratit iluze o realizovatelnosti vysněných ideálu).
Pro mne zosobňuje tento hybrid následující situace:
„Je 17.oo a z brány základní školy v Pekingu vybíhají pionýři a pionýrky s rudými šátky na krku, na které čekají na ulici v naleštěných mercedesech a bavorácích maminky ověšené zlatem“.
Pionýři
Běžná scénka ze současné „komunistické“ Číny, kde Komunistická strana (připomínající spíše mafiánskou strukturu než politickou stranu) představuje jen jakousi oligarchii či nomenklaturu, tj. víceméně uzavřenou společenskou skupinu disponující enormním majetkem, resp. vlivem a neomezenou mocí, jejíž členové stojí nad zákonem (pokud neporuší vnitřní pravidla svého společenství). Pro čínské oligarchy je komunismus pouhou nálepkou, kterou nikdo nebere vážně; zástěrkou, resp. programem určeným výlučně pro „vyvolené“, kteří v komunismu skutečně žijí … jedinou „ideologií“ KS Číny je udržet si moc. Jelikož i řadový občan ČLR takto podobně situaci vidí, výsledkem je běžný postoj většiny tamních občanů - pokud jsou vůbec ochotni na toto téma mluvit - v tom smyslu, že „Komunistická strana se nestará o nás a my o ni, máme svých starostí dost…“
A KS ČLR skutečně nechává občany postarat se o sebe, nevyžaduje od nich nic než jakousi „mlčenlivou loajálnost“ (po našem "držet hubu a krok"). Ať si budují třeba kapitalismus; pokud neohrožují mocenské postavení oligarchie, nenarušují zdání společenského smíru a nevzpírají se odvádění všemožných „desátků“, strana jim do života nezasahuje. Samozřejmě občas se vyskytnou výjimky, např. když některý funkcionář či jeho kamarád dostane zálusk na vaši nemovitost, firmu nebo dceru; anebo rozhodne-li úřad na místě vašeho domu postavit věžák či hotel, pak vám prostě oznámí, že to toho a toho dne si máte spakovat svých pět švestek a zmizet, jelikož váš dům se bude bourat. Budete-li se domáhat odškodnění či zrušení rozhodnutí, skončíte v base nebo v nemocnici, protože strana rebelanty netrpí.
Stejně tak se obvykle přistupuje k „živlům“, kteří si dovolí kritizovat činnost či nečinnost policie a úřadů, anebo otravovat úřady stížnostmi na narušování životního prostředí ze strany průmyslových podniků, kritizovat otrávené ryby v řece či rozviřovat aféru kolem tisíců dětí otrávených jedovatým mlékem s melaninem anebo zahynuvších při zemětřesení v lajdácky postavených školách !
Nutno poznamenat, že čínská mocenská struktura je navíc značně nevypočitatelná, právě proto, že jde o strukturu pseudo-mafiánského typu, která nestojí ani na ideologických, ani na racionálně-ekonomických základech a v níž mají dominantní roli osobní, klanové a skupinové zájmy. V tomto tajemném mocenském konglomerátu panuje neustálý skrytý vnitřní boj o vliv a moc (a mnohdy i o přežití). A v tom, že jde o složitou proměnlivou strukturu - v jejímž formování hrají důležitou roli nejrozličnější osobní, subjektivní a iracionální představy, preference a animozity - spočívá i její relativní nebezpečnost!
Osobně mám obavy, že díky této nevypočitatelnosti (zahrnující nespočet neznámých a iracionálních aspektů, včetně výše uvedených faktů - 4 rizikových faktorů) je jakákoliv prognóza ohledně ekonomického a politického vývoje ČLR velice problematická, ne-li pofidérní!
Nebýt toho, že má ČLR 1,5 milardy obyvatel, 2.největší armádu světa a jaderné zbraně, by nám to mohlo být fuk, ale takto je třeba brát tyto skutečnosti do úvahy, jelikož v jejich světle bude mít jakýkoliv zásadní problém ČLR potenciál přerůst v problém či katastrofu globální, ať již půjde o ekologickou katastrofu, ekonomický kolaps či sociální nepokoje. Ani nemluvě o možném puči nebo „kontrarevoluci“, jež by vyústily v občanskou válku.
Čínská realita totiž obsahuje ve více či méně latentní podobě zárodky VŠECH výše uvedených nebezpečných rizik!!!
Každý aspoň trochu vnímavý cizinec si musí vzápětí po příjezdu do Číny uvědomit, že vstoupil na teritorium policejního státu a proklamovaný obrázek poklidné a spokojené společnosti je stejně falešný jako úsměv a la Medvídek Pú na tváři generálního tajemníka (mimochodem Púova postavička je v zemi tabu, jakožto urážka majestátu). A musí si to uvědomit dokonce i člověk přijíždějící z Ruska, kde se to rovněž policejními uniformami jen hemží.
Těžko předpokládat, že jen pro posílení pocitu bezpečí místních občanů stojí na každé důležité křižovatce pod modrým baldachýnem aspoň tři policejní vozidla se zapnutými modrými a červenými majáky a kolem nich se prochází policajt se samopalem připraveným k palbě. Ostatně hned na parkovišti před nádražím se nachází hotová policejní základna, kde kromě řady policejních vozů stojí i tři antony. Další policejní autobus, před nímž postává policajt s plastikovým štítem a skoro dvoumetrovou holí, stojí před vchodem k pokladnám; několik dalších hlídkových vozů parkuje v okolí.
Jestliže si západní cizinec tváří v tvář zmíněným „robokopům“ v zelených uniformách uvědomuje podivnou „jinakost“ této země a pociťuje jistý neurčitý respekt, pak pro místní lidi jsou tato kontrolní policejní stanoviště němou manifestací síly režimu a jejich bezmoci. Jakousi každodenní připomínkou někdejšího masakru na náměstí Tchien-an-men během posledního lidového povstání a varování režimu, že je jakýkoliv vzdor i dnes připraven potlačit stejně brutálně a nelítostně. Cizinec si zároveň také neuvědomuje, že kromě ozbrojenců v uniformách ulicemi čínských měst bloumají tisíce nenápadných chlapíků v tričku a kšiltovce, kteří kdykoliv během pár minut vyběhnou z davu, aby zpacifikovali a odvezli případného narušitele pořádku. Ti mají za sebou další tisíce operátorů sledujících v zázemí na monitorech nepřetržitě cvrkot na ulicích, aby na inkriminované místo nasměrovali zásahový tým. A málokdo, kdo nezažil aspoň hrátky komunistické StB anebo nečetl Orwela, má vůbec představu o skrytém bezpečnostním systému, jehož pracovníci nepřetržitě sledují a analyzují informační toky v kyberprostoru i veřejné kamerové systémy, mediální kanály, elektronickou komunikaci občanů i sociální sítě, které jsou navíc průběžně cenzurované pomocí špičkových algoritmů blokujících materiály a zprávy obsahujících zakázané či podezřelé výrazy
Jednoznačným dokladem nepochopení nebezpečí nekritické sinofilie a iluzí o mírumilovné Říši středu jsou zlehčující a zpochybňující komentáře hlupáků ke kauze Huawei.
Jen trouba se může dožadovat zveřejnění důkazů ze zdrojů tajných služeb, ani Microsoft, AVAST či Eset nezveřejňuje informace, které by informovaly hackery, co se o nich ví a jaké protiopatření mohou očekávat (ačkoliv pravidelně distribuují záplaty na objevené bezpečnostní trhliny v systému).
Trollové zde zřejmě budou donekonečna podsouvat různé pochybné analogie s kauzou Huawei, ty ovšem vesměs kulhají na obě nohy. Samozřejmě, i aplikace Apple či Microsoft (jako každý software či hardware) obsahují tzv. „backdoor“, sloužící k servisnímu přístupu (který může být i zneužit) … V případě Huawei jde o něco jiného. Jde totiž hlavně o to, kdo přístupem disponuje!
Jednoznačným dokladem nepochopení nebezpečí nekritické sinofilie a iluzí o mírumilovné Říši středu jsou zlehčující a zpochybňující komentáře hlupáků ke kauze Huawei. Přiléhavou analogií by ovšem bylo, pokud by světové vlády a firmy nakupovaly v předvečer II. světové války komunikační zařízení od nacistického Německa či Japonska.
Jen hlupák může věřit úsměvné báchorce, že Huawei může „vzdorovat pokusům o zasahování do své činnosti“ ze strany čínské tajné služby a armády (která koordinuje kybernetickou špionáž a je pod absolutní kontrolou komunistického režimu[1], úhlavního nepřítele Západu), to je blábol na úrovni tvrzení soudruha Čuby, že „JZD Slušovice je absolutně nezávislá organizace na kterou nemá žádný vliv ÚV KSČ ani StB“ :)
A pokud notoričtí lháři jako soudruh Filip alias agent Falmer anebo čínský maskot Zeman prohlásí, že jde o „umělou kauzu“ anebo „konspiraci obchodních konkurentů“, je to de facto svědectví dosvědčující, že Huawei nemá čisté svědomí.
Pravdu mají ovšem komentátoři, označující kauzu Huawei za kauzu politickou. Jakýkoliv čínský koncern nemůže být považován nejen za standardního obchodního partnera, ale ani za ryze ekonomický subjekt.
V případě maoisticko-konfuciánské despocie – která je založena na absolutní kontrole všech segmentů společnosti i ekonomiky komunistickými úřady a jejich tajnou službou, mezinárodní špionáži a masovém loupení cizích patentů, kopírování zahraničních technologií a zaplavování světového trhu padělky – je obezřetnost i podezření z podvratné činnosti jakékoliv čínské firmy na místě. Není žádným tajemstvím, že čínské tajné služby a bezpečnostní složky disponují 100-násobně větším počtem pracovníků než USA a EU dohromady a např. hackerské skupiny jsou jimi přímo úkolovány (stejně jako v případě ruské „trollí fabriky“ / tzv. Agentury pro výzkum internetu).
A propos: Nejde ani tak o samotné mobily, jako o sofistikované technologie pro servery, datová centra a cloudové služby (procesorové čipy, které mohou sloužit jako zadní vrátka do zahraničních firemních i vládních počítačových sítí).
Vždyť každý ajťák ví, že součástí každého softwaru či hardwaru jsou tzv. „zadní vrátka“ (backdoor), která jsou využívána např. pro servisní přístup, ale mohou být i zneužita. Tudíž velmi záleží na tom, KDO má k těmto „zadním vrátkům“ přístup.
Pokud někdo nevidí rozdíl třeba mezi americkou firmou Apple či Microsoft a firmou čínskou, sídlící v zemi, kde každý sektor společnosti je podřízen kontrole komunistické strany a její tajné služby, pak mu nikdo oči neotevře. Přirovnávat působení západních (evropských, amerických, japonských) a čínských společností a rizikovost jejich produktů je irelevantní. Nejen proto, že jsem ještě například neslyšel, že by americké firmy kradly a kopírovaly čínské patenty a pašovaly kopie čínských výrobků do celého světa.
Hlavně však proto, že komunistická Čína je de facto pro Západ NEPŘÁTELSKOU MOCNOSTÍ, byť se již navenek neohání Mao Ce-tungovými hesly o „zničení přežitků kapitalismu pomocí permanentní revoluce a neustálé mobilizace širokých mas“ ⎼
„Naším cílem je kapitalismus zničit a vymazat ho z povrchu zemského, aby se stal záležitostí minulosti“ [1:341];
„Patriotismus, komunistický národ a internacionální sympatie pro boj v jiných státech si v žádném případě neprotiřečí. Naopak, komunismus musí být intenzivně rozšiřován do jiných států, napříč celým světem.“; „Případná jaderná válka může být šancí pro světový socialismus a zhoubu pro kapitalistické zřízení. Když se stane vůbec to nejhorší a polovina lidstva zemře, druhá polovina zůstane, imperialismus bude vymýcen a celý svět se stane socialistickým.“
(ačkoliv ovšem portrét Velkého kormidelníka nadále dominuje průčelí Maova mauzolea na náměstí Tchien-an-men, kancelářím soudruhů z ÚV KS Číny i čínským bankovkám!).
Pokud kdokoliv zpochybňuje rizikovost čínských technologií, pak postrádá zdravý rozum anebo vědomě ignoruje realitu!
Máme zde totiž 3 nepopiratelná fakta:
1) Součástí každého softwaru či hardwaru jsou tzv. „zadní vrátka“ (backdoor), která mohou být i zneužita;
2) Jakákoliv čínská společnost či organizace je přinejmenším pod kontrolou komunistického režimu, ne-li přímo infiltrovaná tajnou službou;
3) Čínský komunistický režim je odjakživa přirozeným nepřítelem Západu.
----------------------------------------------------------------
A přesto, že čínské válečné lodi a letectvo zatím brázdí jen vody Jihočínského moře a oblohu nad ním (tedy kromě vojenských základen ve východoafrickém Džibutsku nebo v Afghánistánu), Západ je fakticky ve válce s Čínou již několik desetiletí. Ve válce ekonomické, která stále více připomíná spíše diverzi.
Díky špinavým obchodním praktikám, dumpingovým cenám, špionáži, krádeži patentů, využívání otrocké práce a ignorování dopadů průmyslové výroby na životní prostředí (přesahujících hranice ČLR) a státnímu protekcionismu (i hlouposti převážné části spotřebitelů) čínské firmy postupně vytlačují ze světového trhu renomované západní firmy a zaplavují jej nekvalitními a nezřídka i zdravotně závadnými šunty, přičemž své zisky investují do ovládnutí klíčových segmentů západních ekonomik. Ekonomická diverze jako vyšitá. A to i bez toho, že bychom vzali v potaz výše uvedená bezpečnostní rizika, spočívající v závislosti západních komunikačních systémů na technologiích čínské provenience.
Hlavně, aby naše „kapitány průmyslu“ a prognostiky za pár let (nebo i měsíců) Čína nevyvedla krutě z iluzí (jako se to nedávno podařilo Rusku), až nás za pomoci politických oportunistů (přeškolených svazáků a estébáků) implantují až po krk do rudého rekta… Jak zde nedávno napsal jeden kolega: „Z jedné rudé pr-ele jsme se sotva vyškrabali… a už se do druhé rudé pr-ele vehementně cpeme.“
Vzpomínám na závěrečná Bohušova slova v komedii Dědictví aneb Kurvahošigutntág „Tak a teďka si vás všechny koupím…!“
S „novou“ Čínou to je asi jako s „novým“ Ruskem… duch globalizace se prostě potlačit v 21. století nedá, ovšem Rusko ani Čína nebudou nikdy svou podstatou ničím více než „orientálním hybridem“ kapitalismu či demokracie… podobné dojmy „z rychlíku“, resp. z pohledu povrchního návštěvníka či evropským prizmatem mají i naši politici… doporučoval bych, aby se aspoň zamysleli a trochu krotili ve svém nadšení nad „čínským hospodářským zázrakem“!
Díky bohu, že se (aspoň zatím) nepodařilo našim komunistům transformovat někdejší pseudosocialismus v čínský model „kapitalismu s lidskou tváří“ (tj. s vedoucí úlohou jedné politické strany), jak plánoval Andropov a jak se to podařilo čínským komunistům… a jak snívá soudruh Babiš, resp. jak nastínil jeho kolega Robert Fico, když nedávno vysvětloval Uzbekům, jak by bylo třeba změnit politický systém v Evropě!
------------------------------------------------------
[1] Mao Ce-tung: „Naším principem je, že strana vládne pušce, a puška nikdy nesmí vládnout straně.“
+
Doporučuji fotoalbum Historie komunismu a fašismu v obrazech
*****************************************************
DOPORUČUJI i MÉ DALŠÍ ČLÁNKY:
Nastal nejvyšší čas na spuštění nové „Železné opony“, nezbytnost Velké evropské zdi na hranici civilizací: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-nastal-nejvyssi-cas-na-spusteni-nove-zelezne-opony-velke-evropske-zdi-na-hranici-civilizaci-154873
Preludium Apokalypsy aneb „Ruský mír“ je vždy jen předehrou k válce, habaďůrou na naivní demokracii: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-preludium-apokalypsy-aneb-rusky-mir-je-vzdy-jen-predehrou-k-valce-habadurou-na-naivni-demokracii-131558
Íránská teroristická metastáze - klerofašistický nádor Středního východu a článek světové Osy zla: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-iranska-teroristicka-metastaze-klerofasisticky-nador-stredniho-vychodu-a-clanek-svetove-osy-zla-143250
Potaninovo Ocelové město aneb Špinavé ruské postapokalyptické Eldorádo za polárním kruhem: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-potaninovo-ocelove-mesto-aneb-spinave-ruske-postapokalypticke-eldorado-za-polarnim-kruhem-142637
„NeStačilo? Je tragikomické, když obdivovatelé bolševických vrahů o morálce, cenzuře a „nové totalitě“ denně veřejně kážou v médiích pod ruskými prapory a rudou hvězdou se srpem a kladivem…“ https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-nestacilo-kdyz-obdivovatele-vrahu-o-moralce-nove-totalite-a-cenzure-verejne-kazou-v-mediich-152842
Nastává soumrak demokracie? Světový řád dnes čelí globální vzpouře deprivantů a lůza se šikuje k "poslední bitvě": https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-nastava-soumrak-demokracie-svetovy-rad-dnes-celi-globalni-vzpoure-deprivantu-a-luza-se-sikuje-148112
Ohrožuje nás Rusko? Jak koho: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-ohrozuje-nas-rusko-jak-koho-143970
Ruský Mordor je jiná civilizace aneb Fatální dopady genetického mísení denisovanů a druhu homo longi: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-rusky-mordor-je-jina-civilizace-aneb-fatalni-dopady-genetickeho-miseni-s-potomky-dracich-lidi-141127
Rusko jako žalář národů aneb Poslední koloniální mocnost, kterou stmeluje jen „čečenské memento“: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-rusko-jako-zalar-narodu-aneb-posledni-kolonialni-mocnost-kterou-stmeluje-jen-cecenske-memento-111531
Rusové, tragický národ bez paměti aneb Říše východních Mankurtů jako fatální hrozba pro civilizovaný svět: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-rusove-tragicky-narod-bez-pameti-aneb-rise-vychodnich-mankurtu-141145
„Ruská pravda“ a skutečnost aneb „Nové Rusko“ ve stínu rudé hvězdy a kolovratu: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-ruska-pravda-a-skutecnost-aneb-nove-rusko-ve-stinu-rude-hvezdy-a-kolovratu-115229
Od Stalinovy bratrské pomoci Třetí říši k tragickému sovětskému Velkému vítězství nad nacizmem: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-od-stalinovy-bratrske-pomoci-treti-risi-k-tragickemu-sovetskemu-velkemu-vitezstvi-nad-nacizmem-136916
Kauzy Skripala, Litviněnka a Vrbětic aneb Stín „Železného Felixe“ nad Albionem i Českou kotlinou: https://medium.seznam.cz/clanek/fero-hrabal-krondak-kauzy-skripala-litvinenka-a-vrbetic-aneb-stin-zelezneho-felixe-nad-albionem-i-ceskou-kotlinou-110863
a video-kanály:
VÁLKA NA UKRAJINĚ – Genocida ve jménu slovanského bratrství: https://www.youtube.com/playlist?list=PLHdn8y5MfN9z0hAAr936ertldjOV3EZD_
ŽUMPA RUSKÉ PROPAGANDY: https://www.youtube.com/playlist?list=PLHdn8y5MfN9yI4sYph-xvblZfiJF293TU
AUTENTICKÉ RUSKO - Život ve východním Mordoru: https://www.youtube.com/playlist?list=PL01QgMMH96-CgQjPF4DfxwKG32PyjnPTi
VÝCHODNÍ MORDOR - Reálný život v Rusku: https://www.youtube.com/playlist?list=PLHdn8y5MfN9yUbS-NNX9cGq93d_25d_FS
RUSOVÉ - MANKURTI A ZOMBIES 21. STOLETÍ: https://www.youtube.com/playlist?list=PLHdn8y5MfN9wZhz6ZHNWvr_7bGYQHKUda
RUSKÝ FAŠISMUS A NEONACISMUS: https://www.youtube.com/playlist?list=PLHdn8y5MfN9zLTQAvRyn51×OfEE9SpENl
Historie RUSKA / SSSR: https://www.youtube.com/playlist?list=PLHdn8y5MfN9yF1R_kzl9fmG-a6icItDwE
=================================================================
Zdroj:
F.R. Hrabal-Krondak: PŘES ČUKOTKU NA FIDŽI A ZPĚT 2016-2017, díl třetí (rukopis)
Moje cesty Čínou
...
O AUTOROVI:
http://www.youtube.com/@FeroKRONDAK
Fero HRABAL-KRONDAK
Autorův poslední Video-ROZHOVOR o RUSKU
(a ruské páté koloně, novodobých Mankurtech a tuzemských dezolátech): https://www.youtube.com/watch?v=h1rl6MCxLss
