Článek
Historie jedné z nejznámějších melodií světového popu sahá, což neví každý, až do roku 1970. Původní motiv nevznikl v nahrávacím studiu, ale byl inspirací z cestování. Francouzští autoři Michel Delancray a Mya Simille složili skladbu Agadou na základě jednoduché lidové melodie, kterou si jejich známý přivezl z dovolené v Maroku.
Poprvé byla píseň nahrána ve francouzštině v roce 1970 a o rok později vyšla oficiálně na gramofonových deskách. Skladba už tehdy stála pouze na výrazném rytmickém základu a jednoduchém popěvku.
Zásadní moment pro její masovou popularitu nastal v roce 1974, kdy si ji francouzská síť rekreačních rezortů Club Med vybrala jako svou oficiální znělku. Popěvek se tak stal synonymem pro letní dovolené, mořské pláže a večerní zábavu.
V témže roce Agadou nahrál kanadsko-francouzský zpěvák Patrick Zabé, jehož verze zaznamenala značný úspěch ve francouzsky mluvících zemích. V roce 1981 vydala německá skupina Saragossa Band první anglickou verzi na svém albu Za Za Zabadak, čímž skladbu rozšířila do střední Evropy.
Téhož roku se popěvek dostal do Velké Británie. Barový personál v nočním klubu Gossips v anglickém Derby si vymyslel ke starší verzi písně taneční choreografii obsahující gesta předstíraného trhání ananasů, mletí kávy a tleskání do kolen (osmdesátá léta byla kulturně skutečně perverzní…). Skupina Black Lace tento tanec převzala a po nahrání vlastní verze v roce 1984 z ní vytvořila výrazný diskotékový hit.
Singl se v britské hitparádě dostal na druhé místo, předčila jej jen balada George Michaela Careless Whisper. Píseň, nyní už pod poangličtělým názvem Agadoo, strávila v britské žebříčkové top 75 celých 30 týdnů a celosvětově se jí prodalo přes jeden milion kusů.
Komerční úspěch byl jedna věc, reakce odborné veřejnosti věc druhá. Britská rozhlasová stanice BBC Radio 1 odmítla skladbu zařadit do vysílání s odůvodněním, že postrádá jakoukoli hudební důvěryhodnost.
Negativní vnímání ze strany kritiků postupně sílilo. V roce 2000 byla píseň v anketě portálu dotmusic zvolena čtvrtou nejotravnější písničkou všech dob. V roce 2003 pak panel hudebních novinářů v prestižním časopise Q Magazine udělil Agadoo „čestný“ titul Nejhorší píseň všech dob.
Kritici ji označili za „giganticky hroznou“ a popsali ji jako zvukový ekvivalent školní diskotéky, tance příbuzných na svatbě nebo kočovného DJe, který posbíral všechna večírková klišé. Populární britský satirický pořad Spitting Image píseň parodoval ve skladbě The Chicken Song, kde členy Black Lace ztvárnil jako „dva mokré blbce s dívčími kudrnatými vlasy“.
Spory kolem písně dokládá i incident z klubu v britském Hailshamu, kde musela policie rozhánět potyčku padesáti hostů, která vznikla kvůli hádce, zda má DJ tuto píseň zahrát.
Nebyl by to František Ringo Čechy, aby nevyčenichal, že právě tady, z písničky, jež budí kontroverze, by mohlo něco kápnout. A tak jeho, tedy jím samotným otextovaná i nazpívaná, česká verze dostala název Já už jdu a vyšla na singlu v roce 1982.
František Ringo Čech sice zcela opustil tropické reálie původního textu o sběru ananasu, mletí kávy či dívkách na Tahiti, za to budiž vynesen do nebe, nicméně jeho text o chronické nedochvilnosti se všemi těmi skleničkami kávy a hledání kalhot či tkaniček do bot, to je skutečně mistrovství světa v…jak to říct slušně?…řekněme v nevelkém dostatku inteligence.
Vzato kolem a kolem ale vlastně Čech vyhověl zadání, protože, jak se říká, na hrubý pytel-hrubá záplata. A jak otextovat alespoň s náznakem smyslu píseň, která je sama o sobě hudebně v podstatě slabomyslná už v originále, že? Ostatně, Já už jdu se stalo velkým hitem osmdesátkových československých diskoték, tak jaképak copak.
Vedle běžných evropských jazyků se skladba dočkala i rozmanitých exotických a regionálních zpracování. V Brazílii přetvořil televizní moderátor Gugu Liberato skladbu pod názvem Bugaloo, přičemž text upravil podle maskota ze své sobotní zábavné show. Na tento brazilský úspěch navázaly v portugalštině další místní interpreti.
Zvláštní kapitolou je rozšíření písně v Izraeli, kde se verze Agadu s hebrejským textem stala populární součástí svateb, bar micva a lidových tanečních zábav. Na Islandu nazpívala zpěvačka Sigga verzi Agadú pro dětské album Flikk-flakk. V Nizozemsku zlidověla verze Akketdoe od karnevalového zpěváka Arie Ribbense.
Další články o českých verzích zahraničních hitů (výběr):
Nedělní ráno. Hymna vykořeněného osamělého alkoholika provázela elegána Pavla Bobka až do krematoria
Za svou pravdou stát. Z odborářského protestsongu udělal Spirituál kvintet hit odporu proti totalitě
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Agadoo
https://www.originals.be/en/originals/34
https://parade.com/entertainment/1984-hit-once-spent-30-weeks-charting-ranked-worst-song-of-all-time
https://www.musicradar.com/news/guitars/agadoo-worst-song-of-all-time-re-released-201835
https://www.theguardian.com/theobserver/2009/mar/21/agadoo-black-lace
https://www.thisdayinmusic.com/liner-notes/the-worst-song-ever/
https://www.karaoketexty.cz/texty-pisni/cech-frantisek-ringo/ja-uz-jdu-161181
https://www.czechmusic.net/band.php?id=799-Cech-Frantisek-Ringo
https://www.ceskatelevize.cz/specialy/bigbit/ceskoslovensko/kapely/3043-skupina-f-ringo-cecha/
https://slovnik.ceskyhudebnislovnik.cz/index.php?option=com_mdictionary&task=record.record_detail&id=1000516
