Článek
Historie písničky Blowin' In The Wind sahá do jara roku 1962, kdy tehdy jednadvacetiletý Bob Dylan seděl v kavárně v newyorské umělecké čtvrti Greenwich Village a během chvíle načrtl text i melodii. Při tvorbě melodie vědomě vycházel ze starého afroamerického spirituálu No More Auction Block. Tuto píseň zpívali v devatenáctém století bývalí otroci, kteří uprchli do kanadského Nového Skotska poté, co bylo v roce 1833 v britských koloniích zrušeno otroctví.
Dylan tuto inspiraci otevřeně potvrdil a uvedl, že jeho píseň byla v samém základu vždycky spirituálem. Skladba pro něj znamenala zásadní autorský posun; zatímco dříve psal spíše popisné písně o konkrétních událostech, zde poprvé přešel k obecným lidským symbolům.
Píseň měla zpočátku pouze dvě sloky, které Dylan poprvé veřejně představil 16. dubna 1962 v klubu Gerde's Folk City. Krátce poté dopsal prostřední sloku a píseň získala svou definitivní tříslokovou podobu. Její text je tvořen řadou řečnických otázek týkajících se míru, válek a svobody, přičemž Dylan nezapřel ani inspiraci biblickým prorokem Ezechielem, který mluvil o lidech s očima, jež nevidí, a ušima, jež neslyší.
V červnu 1962 Dylan v časopise Sing Out! k písni poznamenal, že odpověď se vznáší ve větru a člověk ji nenajde v žádné knize, filmu, televizním pořadu ani v debatních kroužcích. Píseň nahrál v červenci 1962 a vydal ji na své druhé desce The Freewheelin' Bob Dylan v květnu 1963.
Píseň ovšem jako první natočila skupina Chad Mitchell Trio, ale její vydavatelství nahrávku pozdrželo kvůli slovu smrt v textu. Proto ji předběhla verze populárního folkového tria Peter, Paul and Mary. Jeho jemnější provedení se stalo velkým hitem, dosáhlo druhého místa v americkém žebříčku a získalo dvě ceny Grammy. Později, v roce 1966, pak s vlastní rhythmandbluesovou verzí slavil úspěch také Stevie Wonder.
Česká verze, o které budeme mluvit dále, je výsledkem spolupráce tří zásadních jmen české scény šedesátých let – zpěváka Waldemara Matušky, textaře Ivo Fischera a beatové skupiny Mefisto, ke které se ve studiu připojilo ženské vokální Duo Irena a Olga.
Přátelství a pracovní spolupráce mezi Matuškou a Fischerem začala už v roce 1962 v divadle Rokoko při vzniku slavné písně Jó třešně zrály a trvala celých pětadvacet let. Fischer dokonale rozuměl Matuškovu pěveckému temperamentu a psal pro něj texty na míru.
Při tvorbě české verze Blowin' In The Wind s názvem Vítr to ví vsadil Ivo Fischer na volnou básnickou parafrázi. Namísto původních dylanovských obrazů postavil text na metafoře všelidského hledání v podobě cest. V refrénu ale potvrdil původní Dylanovo filozofické vyznění a podobenství vanoucího větru.
Hudební doprovod skupiny Mefisto dodal české nahrávce odlišný charakter od původního Dylanova čistě akustického pojetí. Elektrické kytary, piano, bicí a doprovodné hlasy Dua Irena a Olga posunuly píseň do moderního zvuku šedesátých let na pomezí beatu a melodické country.
Píseň vyšla v roce 1968 na singlu, na druhé straně doplňovala píseň Kotva na přídi. V češtině ovšem toto vydání bylo až druhé v pořadí, primát drží Judita Čeřovská s variantou Jen vítr to ví a mlčí dál s textem Zdeňka Borovce. V roce 1973 pak vydal písničkář Bob Frídl verzi Jen vítr to ví s textem Oskara Mana.
Byla to však právě Matuškova interpretace, která trvale zakořenila v povědomí posluchačů a stala se pevnou součástí trampských zpěvníků u ohňů. Trefně to vystihují slova francouzského zpěváka Huguese Aufraye (jehož několik písní, například Slavíci z Madridu, právě Matuška také přezpíval), který prohlásil, že nejradostnějším zjištěním pro muzikanta je chvíle, kdy mu píseň uteče, už mu nenáleží a přivlastní si ji lidé.
Blowin' In The Wind se stala celosvětovým hitem a kromě desítek verzí v angličtině (je to jedna z nejčastěji přezpívávaných Dylanových písní) existuje v desítkách světových i méně obvyklých jazyků. V německy mluvících zemích například dosáhla úspěchu verze Die Antwort weiß ganz allein der Wind s textem Hanse Bradtkeho, kterou v roce 1964 nazpívala Marlene Dietrich a později také Juliane Werding.
Ve Francii píseň proslavil zmíněný Hugues Aufray pod názvem Écoute dans le vent. V umělém mezinárodním jazyce esperanto vznikl překlad Blovas la vent' od nizozemského lingvisty Woutera Pilgera, který byl zařazen do esperantských zpěvníků. Existuje také velšská verze Siglo'n y gwynt, ukrajinská nahrávka Viter des' nosyt' od písničkáře Jurije Verese, a dokonce i latinský překlad využívaný ve sborové a akademické praxi.
Další články o českých verzích zahraničních hitů (výběr):
Nedělní ráno. Hymna vykořeněného osamělého alkoholika provázela elegána Pavla Bobka až do krematoria
Zdroje:
https://en.wikipedia.org/wiki/Blowin%27_in_the_Wind
https://en.wikipedia.org/wiki/Bob_Dylan
https://sixstrstories.com/2015/07/09/this-historic-day-in-music-blowin-in-the-wind/
https://kingdomharbor.com/2025/02/26/the-answer-is-blowin-in-the-wind-jesus-said/
https://www.searchingforagem.com/Misc/HonMentionsBlowin.htm
https://budejovice.rozhlas.cz/vitr-vi-ceska-verze-slavne-pisne-boba-dylana-sdeluje-hlasem-waldemara-matusky-7757659
https://www.ireport.cz/clanky/pribeh-cz-hitu/pribeh-ceskeho-hitu-waldemar-matuska-slavici-z-madridu
https://bob-dylan.org.uk/archives/29331
